Taras Bulba
-
Taras Bulba
Drama / Historický
Rusko, 2009, 130 min
Režie:
Vladimir BortkoHrají:
Magdalena Mielcarz, Bogdan StupkaObsah
-
Podle románu N. V. Gogola.
Boj za svobodu a za vlast!
Nejnovější zpracování známého příběhu.
V 16. století byli lidé na Ukrajině utlačováni Turky i polskou šlechtou. Jejich jedinou nadějí jsou záporožští kozáci, mezi nimi je i Taras Bulba.
Společně vtrhnou kozáci do Polska, kde dobývají jedno město za druhým. Proti nim se však zvedá silný odpor a Tarase čeká zrádce v řadách jeho nejbližších... (oficiální text distributora) -
Nové filmové zpracování historického příběhu natočeného podle klasického románu Nikolaje Gogola. Děj se odehrává v 16. století na Ukrajině, kdy byl tamější lid utlačován Turky i polskou šlechtou. Jedinou nadějí v boji za svobodu jsou Záporožští Kozáci a Taras Bulba je jedním z nich. (cernymotyl)
Komentáře uživatelů k filmu (44)
-
Cervenak
Zle adaptovaná, katastrofálne zrežírovaná, teatrálne zahraná, celkovo stupídna (motív so zradou kvôli poľskej modelke, hahaha), ultrapatetická a nehorázne propagandistická sračka o tom, ako udatní kozáci bránili "ruskuju zemľu" a kresťanskú vieru (hlavne pred podlými Židmi, moslimskými barbarmi a cudzími boháčmi). To, že v skutočnosti išlo o zbojnícko-žoldniersku zberbu, ktorá ochotne vraždila a plienila za každého, kto zaplatil a sľúbil korisť (chvíľu za Poliakov, chvíľu za Rusov, takisto za Tatárov a často za Turkov), sa z filmu samozrejme nedozviete. Historické nepresnosti (dobývanie pevnosti v 17. storočí bez artilérie - WTF?) sú jedna vec, prevracanie skutočnosti hore nohami vec druhá (ak kozáci v tej dobe niekoho neznášali, tak to boli Rusi). Pravda, čo chcieť od režiséra, ktorý je aktívnym členom Komunistickej strany Ruska a neuznáva samostatnosť Ukrajiny? Veľký humus. Ale aj keby som film prijal len ako "rozprávku o vysnívaných kozákoch", zostane mi len nekompaktná báchorka s nesympatickými postavami bez náznaku rozumnej motivácie, navyše zahltená nekonečnými drístami o "Matičke Rusi, ktorá jedného dňa ukáže všetkým svoju silu". Jedna hviezdička za obstojnú výpravu (hlavne kostýmy a zbrane) a šťavnatú brutalitu v bitkách a vo vydarenej scéne z popraviska.(9.8.2009)
-
JANARYBA
Takový národní patos umějí nejlépe naši minulí bratři, ti současní za nimi na míle zaostávají...Rozhodně stojí za zhlédnutí.(11.12.2009)
-
AGAMENON
Třetí zpracování (italský, němý a televizní nepočítám) knihy o kozáckém atamanovi Tarasi Bulbovi. Coby národního klenotu, se jej ujali ruští filmaři, což může mít své přednosti i neduhy. Za klad lze považovat pietnější přístup k předloze, protože americká verze se od předlohy v mnohém liší. Druhou stranou mince však zůstává jistá kontroverze mimo území bývalé SSSR. Neboť film je možno označit za antisemitický a protipolský. To zaprvé není pravdou, jelikož negativní postoj hrdinů k tomuto národu je přítomen již v knize. Za to s druhou výtkou nelze než souhlasit. Poláci tento film musí milovat a jistě si jej budou pouštět na den státnosti, jako i např. 1612. Snímek je vyloženě antipolský, neboť ani jeden příslušník polského národa, zde není ukázán v kladném světle, buď je to tyran, sadista, požitkář či jako hlavní hrdinka, kurva. To samé se týká víry, pouze ta pravoslavná je ta pravá a jediná, ostatní jsou kacíři. Osobně bych spíš položil otázku. Je vůbec tato kniha vhodným materiálem k natočení oslavného mohutného historického snímku? Já tvrdím, že nikoliv. A to z jednoho prostého důvodu. Kozáci, jakožto hlavní hrdinové, nejsou zrovna ukázkovými příklady k následování. Byla to totiž dosti diskutabilní (eufemisticky řečeno) skupinka lidí, žijící velmi svobodným životem, jejichž hlavní obživa byla válka, drancování či sloužili jako žoldnéřské vojsko (často i proti křesťanům). Avšak co nepřekvapí, je myšlenkový posun díla, byť děj je zachován překvapivě věrně. Pořád se ve filmu mluví o Matičce Rusi, jenže je třeba poznamenat, že kozáci byli ukrajinci a rusy zrovna nemilovali. V předloze nic takového, to jen režisér a scenárista v jedné osobě, ventiloval své politické smýšlení. Co mne velmi mile překvapilo, byla „zastaralost“ bojových scén, tj. kamera se neklepala, nebyl ani frenetický střih a souboje měly dokonce choreografii. V dnešní době dosti nevídaná to věc. I když práce se statisty mohla být na větší úrovni, aby jejich počty působily větším dojmem. Ke kladům bych ještě přičetl nádherný hrad (Kamyanets-Podilsky), krásné exteriéry, Bohdana Stupku v hlavní roli, který je právem pokládán za nejlepšího ukrajinského herce a Magdalena Mielcarzová, která nám od dob Qvo Vadis dost zhudbla, což mělo negativní dobat na horní partie, ale pořád je to krasavice. Jen bych režisérovi dal jednu drobnou radu. Pokud bude příště točit velkofilm, ať vyčlení nějaké peníze i na orchestr, takže divák nebude nucen poslouchat, již beztak hrubě průměrnou muziku, hranou na obstarožní samohrajky, pořízené za pár rublíků v GUMu.(13.3.2011)
-
salahadin
Já tyhle kozácký filmy žeru a to mohou být sebehloupější. Bohdan Stupka je na podobné role macher. I přes všechny klady (a u Magdaleny Mielcarz nepřehlédnutelné klady) to ale ne vyšší hodnocení nestačí, chybí tomu grácie Ogniem i mieczem, lepší bitvy a ocenil bych méně patosu. Jedna strana je solidní výprava a kostýmy, druhá ale stupidiózní scénář, který oddaným kozákům nadělil několik šťavnatých ultrakravin. Ale co...dívat se na to chvílemi i dalo.(12.10.2010)
-
iamek
Snad už nikdy neudělam tu chybu, že si pustím dlouhý ruský film, který má nízké hodnocení. Tak mizerně zpracovaná snímek jsem dlouho neviděl a doufám, že zase pár týdnu neuvidím.(1.9.2010)
-
mysiak
Taras Bulba je patriotický ruský film..to je na prvý pohľad..prvú spoločnosť jasné...ale ako aj Jánošík je Taras Bulba je veľmi natiahnutá báchorka o skvelom hrdinovi a úžasných kozákoch...keby niet pár bitiek, ktoré boli prekvapujúco odfláknuté...tak sa sluší to prirovnanie k Jánošíkovi..zbytočné, natiahnuté, unavujúce(26.2.2010)
-
zlabus
Nebýt předsmrtných, minutových proslovů na téma matička Rus, šel bych určitě výš. Takhle chtě nechtě zůstávám na poli lehkého nadprůměru, i když co se technické stránky týká, nemám co vytknout, o věrnosti ke Gogolově povídce nemluvě. Někdy se na Tarase Bulbu podívám klidně rád znovu, ale patos v ruském podání (speiálně z úst kozáků!!) na mě má podobný dopad, jako na býka červená barva. P.S.: Bogdan Stupku je prostě frajer. 70%(25.11.2010)
-
darkrobyk
Stále jsem si říkal, že filmu chybí tak nějak šťáva. Pak došlo na bitvy a šťávy byly hektolitry. Nu, šavle a kopí umí nadělat paseku. Historickou stránku nehodnotím, nejsem s ní zcela obeznámen, ale dle rozporuplných komentářů bude zřejmě hodně upravená... Americký patos a nacionalismus je stejný jako ruský. Tam kde v řadě válečných filmů vidíte hvězdy a pruhy, tak tady zase hvězdy, srpy a kladiva. A kde ve scénách mučení M.Gibson (Statečné srdce) couvl, tak tam jsou Rusové doslovní... A zřejmě ani Šemící nepřežili natáčení všichni, ale to se v ruském ( potažmo sovětském) filmu nikdy neřešilo. Taková hezká národní agitka. Pěkná kamera.(22.8.2010)
-
kinderman
Tak tomuhle hysterickému nacionalismu (a antisemitismu) může v kinech aplaudovat jen „Putinova mládež“. Mnohem lepší je hollywoodské (melodramatické) zpracování, ve kterém se kozáci prohánějí v širokoúhlých záběrech po argentinských pláních a rozhodně neumírají s dlouhými proslovy o matičce Rusi na rtech.(27.6.2010)
-
gumli
Nové ruské spracovanie novely Nikolaja Gogoľa Taras Bulba.Ale ako v americkom filme,tak ani v tomto filme sa nedržia Gogoľa.Zase je to len také volnejšie.Ale na rozdiel od toho amerického z roku 1962,tentoraz je film dotiahnutý až do konca.Nevýhodou tohto filmu je,že tento film si objednal štát,teda Rusko.Teda peniazmi sa nešetrilo.A ako keby chceli Rusi ukázať,že Ukrajina patrí Rusku a Poliaci sú ich nepriatelia.V Rusku má tento film tiež veľmi rozporuplné hodnotenia.Režisér filmu bol veľký komunista.Zvuk tiež nie je nič moc.A je tam strašne veľa ruskej propagandy. Vo filme je aj jedná verejná poprava.To by nebolo nijako zvláštne, popravy sú v historických filmoch úplne bežné,ale táto je zvlášť krutá.Priznám sa,toto som ešte v historickom filme nikdy nevidel.A v ruskom už vôbec nie.Ale napriek tomu všetkému zlému,čo sa o tomto filme hovorí,mne sa tento film páčil.Na konci filmu,ako aj u Gogoľa,Tarasa Bulbu popravili upálením,ako to bolo v jeho novele.(28.5.2009)
-
WinnJets
Histoirické nepřesnosti tu bohužel jsou, ale ty jsou snad v každém hollywoodském hsitorickém velkofilmu a to v daleko větším měřítku. Pravda je i ta, že těch vlasteneckých výkřiků při umírání bylo až moc, navíc když ukrajinští kozáci zase tak velicí rusofilové rozhodně nikdy nebyli. Jinak se, ale film předlohy docela drží a Bogdan Stupka to je pro každého režiséra historických snímků opravdový dar z nebes. Ten chlap se pro tyhle role opravdu narodil (viz Ohněm a mečem) a v tomhle snímku ve svých 69 letech naprosto exceluje. Navíc bych ocenil i to, že se dá i v dnešní době takovýhle film natočit bez zbytečných serepetiček jako jsou dnes již nepostradatelné digitriky či hyperakční kamera. Místo nich si zde naopak užijete velmi slušnou výpravu, parádní exteriéry (mohutné hrady i dřevěná hradiště), věrohodné bratry kozáky, husarskou jízdu i krásu okouzlující Magdaleny Mielcarz a to vše rozhodně stojí za zhlédnutí.(20.11.2011)
-
Deverant
První verzi novely Taras Bulba z r. 1835 musel Gogol přepracovat, protože se úřadům zdála příliš "ukrajinská". Ta druhá z r. 1842 je i předlohou Bortkova filmu. Na ní už není ukrajinského nic. Jak známo, Gogol byl, podobně jako Dostojevskij, zastáncem samoděržaví a pravoslavného univerzalismu, a v rámci slavjanofilství se Ukrajincem patrně nijak zvlášť necítil. A antisemitská a protipolská je tedy už původní novela, nikoli až film (a dlužno dodat, že i naši obrozenci panslavistického ražení Polákům zazlívali jejich povstání z r. 1831); a stejně tak nesmyslné spojování záporožských kozáků (kteří opravdu nebyli Rusové) velkoruskou ideou jde na vrub Gogolovi. Bortko se očividně snažil natočit něco jako jsou Hoffmanovy adaptace Sienkiewicze, ale přitom vynechat jakoukoli neurčitost a víceznačnost postav a jejich motivací. Proto jsou všechny nudné, ploché a prázdné. Celý snímek nadto postrádá jakýkoli dramatický náboj a svévolné používání vypravěčského voiceoveru, který je jednak zbytečný a druhak film činí narativně idiotským, to jenom zhoršuje. Jako by všechno měl vynahradit velkoruský šovinismus, který z filmu cáká na všechny strany stejně, jako krev z rozpolcených husarských kyrysů (mimochodem, právě samoúčelnost akčních scén je pro celou bezradnost snímku velmi ilustrativní: detaily na probodávané části těla, v rychlém sledu za sebou, následované celkem s patetickou promluvou /stejnou u každého dalšího/ umírajícího kozáka, to všechno pětkrát do kola). Když Jerzy Hoffman v devětadevadesátém adaptoval Ohněm i mečem, Sienkiewiczův nacionalismus a jednoznačnost v něm mírnil a problematizoval (Wisniowecki je je ve filmu oproti knize daleko fanatičtější a nelítostnější), Bortko naproti tomu všechno ještě přitvrzuje a nafukuje. Jak by taky ne, když byl z velké části financován ruským ministerstvem kutury. Není těžké odhadnout, kdo by tak měl být ten velký car, jehož věští umírajícíc Taras.(31.3.2011)
-
Dragonlanc
Nové ruské spracovanie svetoznámej novely Nikolaja Gogola. Slušne spracované, milovníci historických filmov a bojových scén si určite prídu na svoje. V porovnaní s americkým spracovaním z roku 1962 je film oveľa temnejší a zahŕňa dlhšie časové obdobie. Končí tragicky upálením Tarasa Bulbu Poliakmi.(30.4.2009)
-
ecceHOMMO
Ak sa na tento film pozriem čisto z historických prameňov a budem ho hodnotiť podľa toho je to absolútne zavádzajúci a propagadisticky urobený snímok, ktorý nevykresľuje skutočnú podstatu Kozákov....a potom sa natíska otázka, či to vlastne nebola fraška....Jediné, čo sa autorom podarilo zobraziť je nebojácnosť Záporožštích Kozákov a ich ochota položiť aj život za veci ktorým verili a taktiež skutočnosť že kozáci boli elitnými bojovníkmi armády.(21.2.2010)
-
ZkuKol
Taras byl velký geroj a není náhoda, že si jeho příběh vybral ke spracování i Gogol. Bohužel Bortko silně nestíhá a Bulba tak dopadl dost bídně. Herci se sice snaží (Magdalena celým tělem:-), ale špatnost scénáře nezakryjí. Soundrack se skládá ze tří neustále se opakujících se melodií, jež mají pochybnou úroveň. Šermířské souboje ujdou, ale davové scény jsou opravdové peklo a nedivil bych se, kdyby si z nich bral Jakubisko inspiraci pro Bathory (ano tak špatné jsou). Nejhorší je, že to co měla být óda na statečnost Kozáků, oslava boje za svobodu apod. se změnilo v totální ruskou pravoslavnou agitku, jež se vypravěč snaží balit do lyrického hávu, ale to by ten háv musel být tlustý jak Maxim Turbulenc dohromady, aby alespoň něco zakryl. Prostě je to velkolepá bída a smutný konec jednoho slavného kozáka. Taras Bulba je Kozák, jenž nenávidí Poláky a proto se vydává se svými syny do tažení proti nim, žel láska, válka a zrada rozdělí rodinu i samotné Kozáky a Taras na konci skončí sám, jen se svou fajfkou... 30%(1.6.2010)
-
dr.fish
Velmi slušně udělaný film, nastiňující poměry v 16. století v Rusku. Kozácké hnutí vznikalo živelně a rekrutovalo se ze zchudlých šlechticů , zběhů, nevolníků a dalších desperátů tehdejších časů. Mělo jen jednu potřebu- boj. Proti komukoli. Ačkoli jsou zde kozáci heroizovaní, ve skutečnosti byli velmi nebezpeční a zvládat je měl problémy i sám car. Příběh sám není nijak složitý, je ale docela dobře zdramatizovaný a výprava je na úrovni. Zajímavé je si zvyknout na to, že nikde nevlají americké vlajky a umírá se za Rusko. To ze současné kinmatografie už tolik neznáme. Takže ne hollywoodská klišé , ale "mosfilmská"...(12.2.2010)
-
zdenny
Rusáci ve svých dějinách nemají mnoho skutečných osobností. Je jich velice málo - např. Petr Veliký. Proto se upínají prakticky ke komukoliv. V tomto filmu chtěli ukázat mocnou Matičku Rus - kozácké bojovníky, kteří její slávu ukazovali po širém okolí. Přitom to byla (dle mého soudu) jen banda zbojníků, kteří pod alibistickou ideologií pravoslavné víry podnikali loupeživé výboje. Možná zezačátku mohli být jejich úmysly počestné a ryzí. Ale z naší vlastní historie máme podobný příklad - Husity. Potom už je to jen boj fanatiků, kteří nemají s vírou v Boha nic společného. A když se jak prasata zryjou "pod obraz boží" a díky tomu přijdou v boji o půlku mužů, vymlouvají se, že chlastat přece není hřích. Podle mě byli kozáci barbaři, kteří hanebně pod jejich vymyšlenou záštitou Krista si vytvářeli vlastní světonázorná pravidla. A velká chyby soudobých Rusů, pokud si budou z historie brát takové příklady. Jenže co chceme po Rusácích, kteří v historii vynikali jen v rozloze své země. Vždy to byli chudáci a hlupáci. Co se týče filmu: Pan režisér neuměl do filmu implementovat heroičnost, davové scény byli diskutabilní, akční byli jako přes kopírák, dabing byl především v bojové vřavě tragikomický. Naopak celkem slušné mučení na závěr. Film měl být především o Bulbovi, ale byl o každém jiném. Romantické scény byly velice zdlouhavé (a vlastně celý film tak nějak hnusně natahován). A co se týče syna Bulby, který mimo jiné vypadal jak polský Jacek - tak ta epizoda s chlebem a princeznou - tak to byla kapitola sama pro sebe.(31.3.2010)
-
tonho
Nie som jediný, ktorý túto novú ruskú verziu porovnáva s tou americko-juhoslovanskou, ktorá bola nakrútená takmer pred polstoročím. Novšia (ruská) verzia sa končí až smrťou (upálením) Tarasa Buľbu, na rozdiel od hollywoodskej, ktorá sa nepochopiteľne končí už smrťou Buľbovho syna Andreja. Americký Buľba opisuje aj štúdium Buľbových synov Andreja a Ostapa na poľskej univerzite v ukrajinskom Kyjeve, ruský Buľba začína až ich príchodom zo štúdií v Kyjeve domov. O tom, že študovali v Kyjeve, sa dozvedáme len z flashbackov. Ruská verzia je samozrejme krvavejšia, ale súvisí to zrejme s rokom vzniku, v roku 1962, keď bola nakrútená americká verzia, neboli ešte samozrejmosťou krvavé detaily a naturalizmus pri zobrazovaní násilia, aj keď našli sa aj výnimky (napr. Kubrickov Spartacus). Bitky a verejná poprava sú vo filme zobrazené pomerne naturalisticky. Zrejme aj ruskí filmári sú stále presvedčení o výnimočnosti Ruska, takže záporožskí Kozáci sú vo filme zobrazení ako ruskí nacionalisti, ortodoxní kresťania a antisemiti, ktorí bojujú za slobodu proti svojim utlačovateľom Poliakom (poľskej šľachte) a hlavne za pravoslávnu matičku Rus. To, že sa dej filmu odohráva na Ukrajine je pre ruských filmárov vedľajšie, zrejme ju stále považujú za súčasť Ruska. Záporožskí kozáci vystupujú aj v poľskom filme Ohňom a mečom, kde sú spojencami krymských Tatárov v boji proti Poliakom.(8.2.2011)
-
jacko
rozporuplne pocity...hodne agitacni a historicky nepresne, presto neda se rict nezajimave...hodne emotivni a naturalisticka scena z popravy me dostala, az behal mraz po zadech... 2,5*(21.2.2010)
-
Tuax
Rozhodně tam bylo několik silných momentů, ale ani ty celý film nezachgránily. Působé to příliš nepřehledně, hlavně ve chvílích záběrů z minulosti. Souboje a bitvy na dnešní dobu vyloženě odfláknuté, neli působící amatérsky. Vypravěč byl hodně rušivým elementem a celé se to nese v duchu hrdosti, kterou to nedokázalo přenést do předvedeného příběhu. Je to prachbídné a zdlouhavé.(24.8.2010)
