Taras Bulba

Zle adaptovaná, katastrofálne zrežírovaná, teatrálne zahraná, celkovo stupídna (motív so zradou kvôli poľskej modelke, hahaha), ultrapatetická a nehorázne propagandistická sračka o tom, ako udatní kozáci bránili "ruskuju zemľu" a kresťanskú vieru (hlavne pred podlými Židmi, moslimskými barbarmi a cudzími boháčmi). To, že v skutočnosti išlo o zbojnícko-žoldniersku zberbu, ktorá ochotne vraždila a plienila za každého, kto zaplatil a sľúbil korisť (chvíľu za Poliakov, chvíľu za Rusov, takisto za Tatárov a často za Turkov), sa z filmu samozrejme nedozviete. Historické nepresnosti (dobývanie pevnosti v 17. storočí bez artilérie - WTF?) sú jedna vec, prevracanie skutočnosti hore nohami vec druhá (ak kozáci v tej dobe niekoho neznášali, tak to boli Rusi). Pravda, čo chcieť od režiséra, ktorý je aktívnym členom Komunistickej strany Ruska a neuznáva samostatnosť Ukrajiny? Veľký humus. Ale aj keby som film prijal len ako "rozprávku o vysnívaných kozákoch", zostane mi len nekompaktná báchorka s nesympatickými postavami bez náznaku rozumnej motivácie, navyše zahltená nekonečnými drístami o "Matičke Rusi, ktorá jedného dňa ukáže všetkým svoju silu". Jedna hviezdička za obstojnú výpravu (hlavne kostýmy a zbrane) a šťavnatú brutalitu v bitkách a vo vydarenej scéne z popraviska. (09.08.2009)

║Rozpočet $25miliónov║Tržby Celosvetovo $18,874,000▐ absolútne prestrelené a to po všetkých stránkach, miestami až nehorázne otravné, zlý strih, zlé súboje, zlá réžia /20%/ (07.06.2015)

Nebýt toho patosu na konci, spíš Patosu - pekelně přehnaného jak co do kvality tak kvantity, nebýt té divné podoby romantiky a nebýt Andrej a Ostap tak neuvěřitelně škaredí (Asi bych měla spravedlivě dodat, že to je účesy, které nesluší nikomu, dobře, to je historická reálie, ale i když jsou to normálně pohlední muži, tak s touhle úpravou jsou to značně neestetičtí hrdinové, což je tristní, zejména když jeden z nich je protagonista milostného vztahu. To někdo pokouší mou trpělivost a představivost, ne?), šla bych s hodnocením výš. Proti verzi s Yulem Brynnerem mi ale tohle pojetí bylo sympatičtější. Představitelem titulního hrdiny počínaje, přes krajinu až po bojové scény (tím nechci říct, že by tu byly nějak dobré, ale tady se mi nějak líbily víc). Navíc tahle verze má příběh až do konce, což je pro mě další plus. Jsou věci, nad kterými jsem se musela pousmát, nejen podivný ruský zvyk dabování všech cizinců jedním hlasem, ale i překlad z polštiny do ruštiny samotný. Copak by si bez překladu nerozuměli při té podobnosti jazyků? Ovšem tuhle podivnost vylepšuje to, že hlas vypravěče a tlumočníka je hlasem Sergeje Bezrukova, který se prostě dobře poslouchá. Ale u překladu mám přeci jen jednu výhradu - ani ne tak v nahrazení ukrajinštiny ruštinou, ale u překladu do češtiny. I když na druhou stranu chápu, že je politicky korektnější překladem zlomit hrot prohlášení z filmu a přeložit, že není větší síly než je ruská síla, jako že se jedná o sílu ruské duše. Poslední připomínka je k zmiňovanému antisemitismu. Ruku na srdce - Rusové, Ukrajinci, Poláci jsou tradičně poměrně silně antisemitsky založené národy. Odkud se asi vzalo slovo pogrom? Já i tak Jankela vnímala jako chytrého obchodníka, statečného člověka a neuvěřitelného klikaře. Výborné byly scény poprav. Zejména Ostapova byla vydařená, ještě že je možnost některé věci rychloposuvem uspíšit. I tak jsem tedy jen tak tak ovládla dávivý reflex. Ale vzhledem k době a námětu tady ten naturalismus nebyl samoúčelný, což se filmům bohužel občas stává. (31.03.2011)

Na specifický, tisíciprocentně vážně míněný a zároveň příšerně trapný ruský patos si asi nikdy nezvyknu. Taras Bulba je ho bohužel plný. Občasný zajímavý záběr, velmi sugestivní scéna z popraviště ani sympatický herec v hlavní roli (sympatický tedy hlavně díky dabingu Jaromíra Meduny) ho nezachránil. Umírání v téměř závěrečné bitvě, kde každý chrabrý kozák před smrtí povinně pronesl cosi o nesmrtelné matičce Rusi, bylo asi ze všeho nejhorší. (05.04.2015)

Takový národní patos umějí nejlépe naši minulí bratři, ti současní za nimi na míle zaostávají...Rozhodně stojí za zhlédnutí. (11.12.2009)

Stále jsem si říkal, že filmu chybí tak nějak šťáva. Pak došlo na bitvy a šťávy byly hektolitry. Nu, šavle a kopí umí nadělat paseku. Historickou stránku nehodnotím, nejsem s ní zcela obeznámen, ale dle rozporuplných komentářů bude zřejmě hodně upravená... Americký patos a nacionalismus je stejný jako ruský. Tam kde v řadě válečných filmů vidíte hvězdy a pruhy, tak tady zase hvězdy, srpy a kladiva. A kde ve scénách mučení M.Gibson (Statečné srdce) couvl, tak tam jsou Rusové doslovní... A zřejmě ani Šemící nepřežili natáčení všichni, ale to se v ruském ( potažmo sovětském) filmu nikdy neřešilo. Taková hezká národní agitka. Pěkná kamera. (22.08.2010)

Já tyhle kozácký filmy žeru a to mohou být sebehloupější. Bohdan Stupka je na podobné role macher. I přes všechny klady (a u Magdaleny Mielcarz nepřehlédnutelné klady) to ale ne vyšší hodnocení nestačí, chybí tomu grácie Ogniem i mieczem, lepší bitvy a ocenil bych méně patosu. Jedna strana je solidní výprava a kostýmy, druhá ale stupidiózní scénář, který oddaným kozákům nadělil několik šťavnatých ultrakravin. Ale co...dívat se na to chvílemi i dalo. (12.10.2010)

Třetí zpracování (italský, němý a televizní nepočítám) knihy o kozáckém atamanovi Tarasi Bulbovi. Coby národního klenotu, se jej ujali ruští filmaři, což může mít své přednosti i neduhy. Za klad lze považovat pietnější přístup k předloze, protože americká verze se od předlohy v mnohém liší. Druhou stranou mince však zůstává jistá kontroverze mimo území bývalé SSSR. Neboť film je možno označit za antisemitický a protipolský. To zaprvé není pravdou, jelikož negativní postoj hrdinů k tomuto národu je přítomen již v knize. Za to s druhou výtkou nelze než souhlasit. Poláci tento film musí milovat a jistě si jej budou pouštět na den státnosti, jako i např. 1612. Snímek je vyloženě antipolský, neboť ani jeden příslušník polského národa, zde není ukázán v kladném světle, buď je to tyran, sadista, požitkář či jako hlavní hrdinka, kurva. To samé se týká víry, pouze ta pravoslavná je ta pravá a jediná, ostatní jsou kacíři. Osobně bych spíš položil otázku. Je vůbec tato kniha vhodným materiálem k natočení oslavného mohutného historického snímku? Já tvrdím, že nikoliv. A to z jednoho prostého důvodu. Kozáci, jakožto hlavní hrdinové, nejsou zrovna ukázkovými příklady k následování. Byla to totiž dosti diskutabilní (eufemisticky řečeno) skupinka lidí, žijící velmi svobodným životem, jejichž hlavní obživa byla válka, drancování či sloužili jako žoldnéřské vojsko (často i proti křesťanům). Avšak co nepřekvapí, je myšlenkový posun díla, byť děj je zachován překvapivě věrně. Pořád se ve filmu mluví o Matičce Rusi, jenže je třeba poznamenat, že kozáci byli ukrajinci a rusy zrovna nemilovali. V předloze nic takového, to jen režisér a scenárista v jedné osobě, ventiloval své politické smýšlení. Co mne velmi mile překvapilo, byla „zastaralost“ bojových scén, tj. kamera se neklepala, nebyl ani frenetický střih a souboje měly dokonce choreografii. V dnešní době dosti nevídaná to věc. I když práce se statisty mohla být na větší úrovni, aby jejich počty působily větším dojmem. Ke kladům bych ještě přičetl nádherný hrad (Kamyanets-Podilsky), krásné exteriéry, Bohdana Stupku v hlavní roli, který je právem pokládán za nejlepšího ukrajinského herce a Magdalena Mielcarzová, která nám od dob Qvo Vadis dost zhudbla, což mělo negativní dobat na horní partie, ale pořád je to krasavice. Jen bych režisérovi dal jednu drobnou radu. Pokud bude příště točit velkofilm, ať vyčlení nějaké peníze i na orchestr, takže divák nebude nucen poslouchat, již beztak hrubě průměrnou muziku, hranou na obstarožní samohrajky, pořízené za pár rublíků v GUMu. (13.03.2011)

Snad už nikdy neudělam tu chybu, že si pustím dlouhý ruský film, který má nízké hodnocení. Tak mizerně zpracovaná snímek jsem dlouho neviděl a doufám, že zase pár týdnu neuvidím. (01.09.2010)

Poľská modelka sa zaľúbi do chlapa s účesom ostrihaným podľa hrnca, čo sa ale dnes postupne dostáva do módy. Stačí si pozrieť dnešných futbalistov. Ako mor za presadzuje štýl kastról, ako príklad uvediem chlapíka menom Kieran Trippier, ktorý to celé spustil a už sa teším ako tento štýl čoskoro budú nasledovať ako ovce aj deti u nás na sídlisku. Inak okrem zaujímavej hudby tu nevidíme nič výnimočné. Rusi zas pateticky oslavujú svoju zem, vidíme tu mužíkov s veľkámi fúzmi ale riedkym porastom na hlave. No a Poliaci, Ukrajinci, Rusi sa tam mlátia navzájom, ale výzorovo medzi nimi žiadny rozdiel nie je vidieť. Poučenie: Na Ukrajine zomierajú ľudia. Za 500 rokov sa nič nezmenilo. (14.08.2019)

Přikládat téhle filmové adaptaci Gogolovy archaické kozácké novely nějakou historickou naučnou hodnotu je naivní; čerpat z ní nějaké (jakékoliv) historické informace má asi podobnou váhu, jako je čerpat třeba z komunistické filmové husitské trilogie, nebo z románů sračkopsavce Jiráska. Dialogy a celá stavba příběhu jsou beznadějně zastaralé, škoda že se tvůrci tak sveřepě drželi literární předlohy a nezpracovali ji trochu volněji, moderněji, tj. realističtěji, bez pitomého patosu a teatrální dikce postav. Kapitolou samou pro sebe jsou pak neustále omílané žvásty o "ruské" zemi a víře a síle z úst Záporožců. A mozkorvoucí je i pseudoromantická zápletka se zamilovaným Andrijem a polskou šlechtickou běhnou. Ale díky novějšímu datu vzniku se divák může aspoň kochat pestrou výpravou, užít si dosytosti řežebných šavlovaček a nakouknout i do makety Záporožské Siče na Dněpru. Ovšem pokud byste byli zvědaví na nějaké syrovější a opravdovější výjevy z dějin polsko-ukrajinské slovanské vzájemnosti, všemi deseti doporučuju masakrální polskou Volyň. (22.06.2020)

Gogol se musí v hrobě obracet. Něco tak blbě nacionalisticky zrežírovanýho už jsem dlouho neviděl a to už ani nemluvim o hercích. Rozmáchlý gesta, kecy o široký ruský duši a víře a navrch blbě secvičený bitevní scény, to všechno mě lámalo k tomu, abych to ani nedokoukal. Aspoň že ta holka byla docela hezká. 10% (21.03.2012)

Nebýt předsmrtných, minutových proslovů na téma matička Rus, šel bych určitě výš. Takhle chtě nechtě zůstávám na poli lehkého nadprůměru, i když co se technické stránky týká, nemám co vytknout, o věrnosti ke Gogolově povídce nemluvě. Někdy se na Tarase Bulbu podívám klidně rád znovu, ale patos v ruském podání (speiálně z úst kozáků!!) na mě má podobný dopad, jako na býka červená barva. P.S.: Bogdan Stupku je prostě frajer. 70% (25.11.2010)

Taras Bulba je patriotický ruský film..to je na prvý pohľad..prvú spoločnosť jasné...ale ako aj Jánošík je Taras Bulba je veľmi natiahnutá báchorka o skvelom hrdinovi a úžasných kozákoch...keby niet pár bitiek, ktoré boli prekvapujúco odfláknuté...tak sa sluší to prirovnanie k Jánošíkovi..zbytočné, natiahnuté, unavujúce (26.02.2010)

Nebylo to nejhorší, Taras byl Bogdanem Stupkovem pojat skvěle. Ukrajina utlačovaná Poláky, hlavním motivem bylo vymýcení pravoslaví a nastolení křesťansko-katolické víry a to ne zrovna humánními prostředky.Logicky se zvedla vlna odporu zorganizována kozáky. Jedním z vůdců byl i Taras Bulba se svými dvěma syny. Ale nebylo to vůbec jednoduché a zaplatil daň nejvyšší. Film je rozmáchlý, se slušnou kamerou a jak jinak, mnoha koňmi. Tři hvězdičky a basta. (22.12.2015)

Tak tomuhle hysterickému nacionalismu (a antisemitismu) může v kinech aplaudovat jen „Putinova mládež“. Mnohem lepší je hollywoodské (melodramatické) zpracování, ve kterém se kozáci prohánějí v širokoúhlých záběrech po argentinských pláních a rozhodně neumírají s dlouhými proslovy o matičce Rusi na rtech. (27.06.2010)

Nové ruské spracovanie novely Nikolaja Gogoľa Taras Bulba.Ale ako v americkom filme,tak ani v tomto filme sa nedržia Gogoľa.Zase je to len také volnejšie.Ale na rozdiel od toho amerického z roku 1962,tentoraz je film dotiahnutý až do konca.Nevýhodou tohto filmu je,že tento film si objednal štát,teda Rusko.Teda peniazmi sa nešetrilo.A ako keby chceli Rusi ukázať,že Ukrajina patrí Rusku a Poliaci sú ich nepriatelia.V Rusku má tento film tiež veľmi rozporuplné hodnotenia.Režisér filmu bol veľký komunista.Zvuk tiež nie je nič moc.A je tam strašne veľa ruskej propagandy. Vo filme je aj jedná verejná poprava.To by nebolo nijako zvláštne, popravy sú v historických filmoch úplne bežné,ale táto je zvlášť krutá.Priznám sa,toto som ešte v historickom filme nikdy nevidel.A v ruskom už vôbec nie.Ale napriek tomu všetkému zlému,čo sa o tomto filme hovorí,mne sa tento film páčil.Na konci filmu,ako aj u Gogoľa,Tarasa Bulbu popravili upálením,ako to bolo v jeho novele. (28.05.2009)

Nuda zrezirovana Vladimirom Bortkom /Afgansky Zlom/. Pribeh o ukrajinskych kozakoch je sice fajn, ale pribeh ma priserne logicke diery, herecke vykony su mizerne, respektive ziadne, nuda dostala neprimerane vela priestoru. No nic, na ruskych velikanov toto nema. Takze 30 % ledva (12.07.2014)

Krásný čtyřhvězdičkový historický film. Ale těch matiček Rusí se tam vyskytovalo nadkritické množství, patetické texty házel scénárista lopatou a je to škoda, opravdu to rušilo. Kozáci zas takovou láskou k matičce Rusi nehořeli (i když Taras měl na konci opravdu plamenný proslov) a kdyby se po téhle stránce tak netlačilo na pilu, váhal bych mezi 4 a 5 kousky. (17.02.2017)

První verzi novely Taras Bulba z r. 1835 musel Gogol přepracovat, protože se úřadům zdála příliš "ukrajinská". Ta druhá z r. 1842 je i předlohou Bortkova filmu. Na ní už není ukrajinského nic. Jak známo, Gogol byl, podobně jako Dostojevskij, zastáncem samoděržaví a pravoslavného univerzalismu, a v rámci slavjanofilství se Ukrajincem patrně nijak zvlášť necítil. A antisemitská a protipolská je tedy už původní novela, nikoli až film (a dlužno dodat, že i naši obrozenci panslavistického ražení Polákům zazlívali jejich povstání z r. 1831); a stejně tak nesmyslné spojování záporožských kozáků (kteří opravdu nebyli Rusové) velkoruskou ideou jde na vrub Gogolovi. Bortko se očividně snažil natočit něco jako jsou Hoffmanovy adaptace Sienkiewicze, ale přitom vynechat jakoukoli neurčitost a víceznačnost postav a jejich motivací. Proto jsou všechny nudné, ploché a prázdné. Celý snímek nadto postrádá jakýkoli dramatický náboj a svévolné používání vypravěčského voiceoveru, který je jednak zbytečný a druhak film činí narativně idiotským, to jenom zhoršuje. Jako by všechno měl vynahradit velkoruský šovinismus, který z filmu cáká na všechny strany stejně, jako krev z rozpolcených husarských kyrysů (mimochodem, právě samoúčelnost akčních scén je pro celou bezradnost snímku velmi ilustrativní: detaily na probodávané části těla, v rychlém sledu za sebou, následované celkem s patetickou promluvou /stejnou u každého dalšího/ umírajícího kozáka, to všechno pětkrát do kola). Když Jerzy Hoffman v devětadevadesátém adaptoval Ohněm i mečem, Sienkiewiczův nacionalismus a jednoznačnost v něm mírnil a problematizoval (Wisniowecki je je ve filmu oproti knize daleko fanatičtější a nelítostnější), Bortko naproti tomu všechno ještě přitvrzuje a nafukuje. Jak by taky ne, když byl z velké části financován ruským ministerstvem kutury. Není těžké odhadnout, kdo by tak měl být ten velký car, jehož věští umírajícíc Taras. (31.03.2011)