Mollové tóny Karla Kryla (TV film)
Dokumentární
Česko, 1992, 39 min
Obsah
-
Pohled do duše básníka, od jehož narození uplyne v těchto dnech nedožitých 65 let.
Rozhovor s písničkářem a básníkem Karlem Krylem byl natočen v létě roku 1992, dva roky po "sametové" revoluci, těsně před rozdělením Československa na dva samostatné státy a téměř dva roky před jeho smrtí. Skeptický a zahořklý autor-analytik upřímně a necenzurovaně hovoří nejen o svém životě v emigraci, ale i o současnosti počátku devadesátých let, která v něm vyvolává řadu otázek. Možná ale, že dnešní divák z nadhledu 17 let, které uběhly od natočení pořadu, pochopí řadu jeho výhrad k tehdejšímu vývoji lépe a ostrý analytický pohled básníka mu bude bližší. Živě jsou ve vesnické hospůdce i jinde zpívány autorské písničky. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
Enšpígl
Cokoli co je natočeno s Karlem Krylem je pro mě mimořádně silný zážitek. Jeden z mála čechů, kterého až do své smrti budu obdivovat. Karel Kryl nejen, že byl mimořádně nadaný zpívající básník s neuvěřitelně citlivým českým srdčíkem, ale byl to i úžasný vypravěč. Praktricky každou svou větou mě mluvil z duše, včetně rozdělení Československa a toho dokonalého příměru s vrátky uprostřed plotu. Ty jeho písničky a myšlenky předběhli svou dobu. Pamatuju si, jak na koncertě pro všechny slušný lidi Karel řekl "Já se jen bojím, aby se ta naše demokarcie nezměnila v demokraturu." a koukněte se, došlo to snad ještě dál. Země kde se jedna politická strana chlubí že ovládá justici a druhá zase policii, média vytváři kauzy na zákazky, aby odklonila veřejný zájem od skutečných gauneřin našich mocipanů. Země, kde vládu jedné politické strany vstřídala vláda jedněch gaunerů, mafiánů a zločinců v mnoha politických stranách si může o demokracii leda tak číst ve slovnících, ale rozhodně se tak nenazývat. Trochu jsem se odklonil, ale ono to ke Karlu Krylovi tak nějak patří. Chlapík, který nikdy neměl na puse zámek, nás i v tomto dokumentu formou rozhovorů na několika různých místech přesvědčuje o své jedinečnosti a vyjímečnosti. Velká pochvala pro pana Pokornýho, že ty rozhory dělal tak, aby v nich Karel Kryl dostal co největší prostor a totální vypravěčskou svobodu. To už dneska novináři neumí jejich neustále sebeexhibice a snaha konfrontovat dotazovanýho se svými názory prakticky devastuje jakoukoli osobnost a myšlenku už v samým zárodku. Díky skvěle odvedené práci pana Pokornýho tady nic takovýho nehrozí a mollové tóny Karla Kryla se tak můžou rozehrát na plno a jediný co je na dokunentu špatný je doba, kdy zazní poslední mollový tón.(18.11.2011)
-
Radek99
Neuvěřitelně vizionářské názory velkého Čecha - věčného disidenta ve smutně mollových tónech. Příznačné je, že ve své době je málokdo chtěl slyšet (i tenhle dokument zůstal docela dobře utajen), často se psalo, že Kryl je zahořklý a zatrpklý, stejně jako jeho nové písně, které nesouzní s étosem doby. Řekněte to o nich dnes, po dvaceti letech...časový odstup dal Krylovi zcela za pravdu, nadhled emigrace bystřil zrak. Forma dokumentu je možná determinovaná dobou svého vzniku, obsah a názory Karla Kryla jsou ovšem až neskutečně pravdivé. Moderátoru Martinu Pokornému (jinak výrazné tváři Českého rozhlasu) patří poklona za to, že něco takového v roce 1992 inicioval...(17.11.2011)
-
Aky
Jo, tohle je opravdu povedený pořad s Karlem Krylem. Jinak mám většinou raději jeho písničky, než polistopadové filozofování.(18.12.2011)
-
zette
Velka osobnost nasi umelecke sceny. Jeho nadcasove vyroky v ruznych dokumentech jsou dnes temer mysticke. Ac, ne vzdy mluvil o veselych vecech, strasne me uklidnoval jeho hlas a myslenky. Skoda, ze se dozil tak nizkeho veku.(17.11.2011)
-
arcticsky
Citové a citlivé názory (občas naivní) ale tak už to u výsostných básníků, za kterého ho považuji bývá. A za největšího českého básníka konce 20.století Kryla (vedle Bondyho, Zajíčka, Krchovského a Jirouse) bez výhrad uznávám.(18.11.2011)
-
axiom
Teprve dnes tento film dostává tak nějak svůj smysl, vidíme kolem sebe to, co v podstatě Kryl se svými zkušenostmi z emigrace viděl už tehdy. I mně se tenkrát, kolem toho roku 1992, zdálo, že to se svými útoky přehání, ale měl bohužel pravdu. Jeho názory proložené písněmi mají co říct tomu, kdo dokáže posoluchat, i nyní.(15.4.2009)
-
perpetuum
http://www.youtube.com/watch?v=d0n1bk5YBH0 Dokument zachytávajúci myšlienky pre mňa najväčšieho idolu očami obyčajného človeka tej doby. Dajú sa teda odpustiť, dnes už niekedy, hlúpo znejúce otázky redaktora a snáď aj lacný ženský voiceover. Prístup tvorcov je chladný, reportážny, akoby nevedeli koho majú pred sebou. Ale to sa dá odpustiť. S odstupom dvadsiatich rokov to iba posilňuje Krylov zmysel vidieť za prvý roh na ceste k demokracii a zmysel cítiť hovniská, do ktorých naša spoločnosť neskôr postúpala. Ale prvoplánový strih, či nediegeticka hudobná vložka pod Krylove recitály, "tak trochu podobná" jeho vlastnej hudbe, tak to je asi strela vedľa, čo sa remeselného spracovania týka.(29.4.2012)