Pamětnice

Když si přečtete obsah, řeknete si hmmm - to bude slušné psychologické drama! A když ještě k tomu vidíte tu plejádu hereckých jmen, očekáváte skvělý zážitek. Jenže Magnusek je Magnusek a Štancel je Štancel. Dlouho jsem nad filmem přemýšlel a pak jsem si uvědomil, že točit to někdo jiný s jinými herci (a třeba úplně neznámými) mohlo to dopadnout mnohem lépe. Ačkoliv si většiny herců které Magnusek až zázračně sehnal na natáčení vážím, přeci jen už mají svá léta. Mám úctu ke stáří, ale i když se někdo cítí vitálně, dopřál bych mu už raději spíše klid, protože jeho výkon už nemusí být tím čím býval před 30 lety... Přičteme-li k tomu navíc špatně napsané dialogy, leckdy trapné byť zamýšlené jako vtipné je ten kontrast stáří s neherectvím ještě markantnější... Přitom příběh sám je napsán opravdu zajímavě i ona zápletka z padesátých let byla uvěřitelná. Je to tedy celkem škoda. Dávám za jeden výstřel z pušky. * (16.11.2018)

Takhle zmatený jsem při hodnocení už dlouho nebyl. Dost mě překvapuje místní hodnocení, protože jsem čekal odpadové příčky. Proč? Protože šlo o nízkorozpočtový film a bylo to bohužel hodně znát. Vedlejší postavy nebyli herci. Copak herci, to nebyli ani neherci, to byli doslova antitalenti! Kamera a střih se místy také nevyhl amatérismu. Příběh zdá se býti primitivním, ale to byl asi záměr. Atmosféru to v sobě i celkem mělo a až na některé otřesné neherecké scény se na to dalo koukat. Co mě zaskočilo, bylo hvězdné obsazení místních členů srazu. Tolik českých seniorských ikon už pohromadě jen těžko uvidíme. (Navíc bohužel už 6 postav není mezi námi.) Hlavně kvůli nim mě mrzí, jak film dopadl, protože tohle si nezasloužili. Na druhou stranu pětačtyřicet procent je myslím ještě hodně nahodnoceno, ale hlavně tyto naše herecké legendy zachraňují co se dá, bez nich by to snad nemohlo mít ani 30%. Film mě zaujal jak díky zmiňovaným hercům, tak Tomáši Magnuskovi. Je to sympaťák a byl jsem zvědavý na jeho další počin. Je smutné, že film, který je nabitý osobnostmi nebyl pořádně sponzorován, aby vyměnil část štábu a dřeva za slušnou mladší hereckou generaci. Za tyto zkraty to bylo chvílemi na odpad, za zvučné obsazení na plný počet, proto se tedy rozhodnu pro zlatou střední cestu i když to Pamětnici ještě přidávám. 40% (03.08.2015)

Jemný a klidný snímek o stáří a vyrovnání se s minulostí. Herecký koncert především výborné Libuše Švormové. Tomášovi Magnusekovi se povedl vynikající kousek. A to dostat do jednoho filmu herecké legendy filmového plátna. Nejmladší Jaroslav Čejka a nejstarší Zita Kabátová. Příběh je jednoduchý s kapkou poetismu a jemného humoru. Film vhodný především pro seniory a pamětníky. Mladší divák tento počin zcela nepochopí. Podle mého je dobře, že takový snímek vznikl. Je to ohromná pocta všem těmto hercům a herečkám. A nám divákům již jen zbývá jim všem poděkovat za jejich role ať ve filmu či v divadle, a že nám filmové záznamy jejich činů stále dělají radost. (05.02.2014)

Mně se ten film prostě líbil. Celý je prošpikován skvělými vtipnými momenty, které jen tak někdo nepostřehne. Kupříkladu v jedné scéně přeje v TV pěkný den moderátorka Ester Pejsková. Skvělá skladba herců. Obávám se, že tolik hereckých legend už se nikdy v jednom filmu nesejde. Příjemně mě překvapila snaha tvůrců zainteresovat mj. i herce Velena a Holého (jaká škoda, že zdraví jim nepřálo). Byl jsem nadšen, že ve vedlejší roli se objevil i Stanislav Fišer, jehož němota jej bohužel vyřadila z uměleckého projevu. Pěkný a oddechový film skvělého Vlada Štancela. (15.10.2010)

Asi jenom Vlado Štancel ví, proč se do tohohle projektu pouštěl. Jeho režisérský debut Mezi námi přáteli nedopadl ani trochu dobře (opět s Daliborem Gondíkem!) a tak si "pan Testovina" vyrazil do českého filmového domu důchodců a natočil tenhle hybrid. Výstupy Jana Skopečka jsou plagiátem Troškových Kameňáků, Tomáš Magnusek opravdu není a nikdy nebude "novodobým Hugo Haasem", jak o něm ve své minibiografii píše kolega frufru2. Je to neherec, a ke smůle Pamětnice nutno dodat, že mezi všemi zde zúčastněnými neherci ještě nejlepší. Obsazení Josefa Zímy, Jana Cimického a konec konců ani pana režiséra samotného nemá hlubší opodstatnění, divák trpí při pohledu na herecké tápání Jaroslava Čejky, Uršuly Klukové i Zdeňka Srstky, o Daliboru Gondíkovi ani nemluvě. Scénář je sledem velmi špatně napsaných a ve směru k divákovi bezohledně amatérsky odehraných dialogů (co proboha mají být ty řeči při nakupování, postava sousedky Koudelkové či uměle zinscenovaný střet Roma a skinheada?). Vlado Štancel na režisérké židly vybouchl, a jestli se mu profesní debut nepovedl (neviděl jsem, a ani nikdy neuvidím), druhý pokus je naprostým fiaskem. A teď pozitiva: Milá postava sexuálně prospěchářského vysokoškolského pedagoga Vernera (ztvárněná Vladimírem Brabcem) a pak životní moudra Milušky Bínové (skvělá Libuše Švormová, která jako jediná nepůsobí herecky toporně, křečovitě = trapně). Prvních 61 vteřin filmu. (20.06.2010)