Příběh Tomáše, 38letého muže, který uvažuje o zásadním zlomu ve svém životě. Tomáš se zaplétá do směšných konfliktů se svou bývalou ženou, musí řešit neřešitelné problémy svého teenagerského syna, pomoc od něj čekají i jeho stárnoucí rodiče, a tak útěk s mladou Angličankou se zdá jediným východiskem… (oficiální text distributora)
Mám rád čerstvý sníh křupající pod nohama. Mám rád vůni nových věcí. Mám rád chuť vítězství. Mám rád hořkou čokoládu rozpouštějící se na jazyku. Mám rád krásné detaily krásných věcí. Mám přejíždění prsty po změklém vosku. Mám rád filmy Martina Šulíka a tento obzvlášť. Mám rád i spoustu jiných věcí, ale pravdou je, že to, co máme skutečně rádi, pojmenovat nedokážeme. A Amélie si může jít házet žabky. 90%
Výborný slovenský film evropského formátu, což se bohužel o českých filmech moc říci nedá. Juraj Nvota je náhodou skvělý (ne)herec, škoda jen, že se tu řeší problémy, které mi jsou v mých čtyřiadvaceti letech zatím dost vzdálené.
Tento film byl pro mne jako když bych seděla na ojnici kol u lokomotivy:-).Chvíli nahoře ,chvíli dole....V první polovině filmu ,kdy už jsem ho chtěla vypnout ,něco ve mně říkalo ,že to "musím" vydržet do konce.Ale co to říkám? Musím?Ne ,vždyť já vlastně nic nemusím.....
Nejlepší Šulíkův film. Kam se hrabe Záhrada... Tenhle snímek si nelze nebrat osobně, a to je dobře, jistě tak byl myšlen. Není ideální, ale je tak dobrý a výjimečný, že nižší hdonocení by bylo krutě nespravedlivé. Podle mého jde o nejsilnější (česko)slovenský film 90. let (tehdy, v roce 92, jsme ještě nebyli rozděleni??). Juraj Nvota byl vynikající -- přesně ten chlápek, co má do ideálu milence-manžela-otce-a já nevím čeho ještě hodně daleko, a přece v něm je nějaký klid a síla, která lidi (hlavně ženské a děti, že) k sobě neodolatelně přitahuje. A on se přitom nežene za kariérou, prostě je a na nic si nehraje. Famózní portrét. Mimochodem -- snímek jsem viděl v ČT začátkem roku 08, do té doby jsem ho neznal. O ČT si opravdu nedělám žádné iluze, připadá mi skoro stejně strašná jako komerční televize, ale tohle mě od ní potěšilo. Zjevně dramaturgický omyl ze strany ČT, ale já z toho vytěžil maximum. Na tenhle film se nedá zapomenout. Za pár let ho chci vidět znova.
Suché a nepříliš zajímavé epizody z života muže středního věku, násilím strháváné do poetična prostřihy kaleidoskopu, či zádumčivou hudbou. Závěr je sice zajímavý, ale jelikož jsem se k němu musel místy pronudit, na vysoké hodnocení to nebude...
Samozvaný poetický film je v rámci děje rozdělen na kapitoly různé délky, přičemž některé slouží něco jako interludy. Hlavní postava Tomáš je na křižovatce svého života a přitom poznává sám sebe(jak originální). Při tom zažívá spoustu více či méně vtipných tragikomických situací s energickou angličankou, nevyrovnaným synem, hysterickou ex-manželkou a se senilními rodiči. Co musím vyzvednout jsou nádherné záběry(ten konečný mi ještě nějakou dobu zůstane v mysli:), jinak mě tenhle film až tak nezasáhl, poetiku ve filmu bych si dokázal představit i docela jinak.
Film o slovenskej uzavretosti a neschopnosti odist, riesit a byt dosledny v tom, co robim. Par scen je srandovnych a v dosledku to stoji len na trapnosti danej situacie. Okrem toho Nvota je podla mna celkom slaby herec. Moc sa mi to nepacilo ked som to videl v kine, nepaci sa mi to ani po rokoch, ked som uz v zahranici.
Vše je relativní- jaké to je ve vztahu k čemu....Ve vztahu ke slovenské kinematografii nadprůměrné např.
Jinak přesto že mám rád divné film s divnými postavami ,tak tady mě nepřesvědčil.A to mám rád Nvotovo herectví-neherectví...
