Zběsilost
-
Dai-bosatsu tôge
-
Sword of Doom, The
Akční / Drama
Japonsko, 1966, 119 min
Režie:
Kihachi OkamotoObsah
-
Bouřlivá léta pádu šógunátu charakterizují nekonečné likvidace nepohodlných osob a konflikty procísařských a šógunátních skupin. Na pozadí těchto událostí prochází jako přízrak smrti muž jménem Rjúnosuke Cuke, jenž ovládá meč s bravurou mistra, ale jehož duše je zlá a krutá. Zůstávají za ním mrtvoly politicky aktivních osob i obyčejných lidí. Ovšem vše souvisí se vším a jeden čin neodvratně ovlivňuje činy druhých. Jedho smrt si přeje stále více lidí, ale je vůbec možné zastavit zosobněné zlo? (oficiální text distributora)
Bouřlivá léta pádu šógunátu charakterizují nekonečné likvidace nepohodlných osob a konflikty procísařských a šógunátních skupin. Na pozadí těchto událostí prochází jako přízrak smrti muž jménem Rjúnosuke Cuke, jenž ovládá meč s bravurou mistra, ale jehož duše je zlá a krutá. Zůstávají za ním mrtvoly politicky aktivních osob i obyčejných lidí. Ovšem vše souvisí se vším a jeden čin neodvratně ovlivňuje činy druhých. Jedho smrt si přeje stále více lidí, ale je vůbec možné zastavit zosobněné zlo? Komentáře uživatelů k filmu (42)
-
POMO
Samurajský film vnútorne komplikovanejší a menej poetický než napríklad séria „Osamelý vlk a mláďa“. Niet tu postavy, s ktorou by sme sa stotožnili. Film je psychologickou štúdiou človeka – démona – zlého do drene kosti. Temná atmosféra snímky by sa dala krájať, no urýchlený záver predčasne pochováva všetky zmysluplne rozvinuté dejové linky. Výsledok posobí, akoby Okamoto točil bez posledných stránok scenáru, alebo akoby muselo byť nakrúcanie predbežne ukončené a do sveta bola vypustená nehotová verzia. Nijako zvlášť ma nepotešili ani bojové scény, ktoré majú bližšie k divadelnej strojenosti než samurajskej filmovej klasike.(4.2.2008)
-
Lateef
Škoda, že Hyoma nacvičoval půlku stopáže výpad cuke, když nakonec k jeho konfrontaci se šíleným Ryunosukem nedojde. Dokonce se nedočkáme ani jejich avizovaného setkání v blízkosti chrámu Zodžódži. Dějové linie se rozjely, ale chvíli před cílem jejich dráhu přeťal ostrý sek, respektive několik desítek seků. Závěr vypadá totiž jako skutečné samurajské inferno, kdy bezcitného Ryunosukeho napadne početná horda válečníků. Pro mě ale vrchol filmu nastal dříve, konkrétně když se katany chopil Toshiro Mifune a ve sněhové vánici předvedl skvělé vedení meče. V pozadí přihlíží ohromený Ryunosuke, nádhera! Parádní Tatsuya Nakadai ztvárnil hlavní postavu, která se možná stala předlohou Kenjira Sangy pro film režiséra Sama Firstenberga Americký samuraj... Místy trochu nepřehledné (jména) a hlavně dějově nedokončené, jinak dobré.(26.6.2008)
-
JFL
Meč je duší samuraje. Pokud je mysl bojovníka zlá, je zlý i jeho meč. Režisér Kihači Okamoto se během své tvůrčí dráhy pohyboval vždy jednou nohou ve vysokorozpočtových studiových zakázkách a druhou v nezávislých autorských produkcích a přesně takové je i jeho vrcholné dílo z žánru samurajských filmů. Na jedné straně se pyšní hvězdným hereckým obsazením, velkolepou vizuální kompozicí a ohromujícím množstvím úchvatně natočených soubojů na meče. Na druhé straně žánr samurajského filmu dalece překračuje prozkoumáváním temných stránek lidské duše a dokonce ho rozkládá demytizací ikony samuraje a obrácením základních žánrových pravidel proti divákovi a jeho očekáváním.(5.4.2011)
-
Artran
Mrzí mne, že pokračování nebylo natočeno, protože díky tomu se mnohé postavy a jejich motivace stávají nefunkční a jen zbytečně rozmělňují děj (který již realizoval Kendži Misumi). Také si nejsem až tak jist Nakadaiovým výkonem. Zdálo se mi, že místy poněkud přehrával. V hromadných bojích zase vojáci na Rjúnosukův meč vysloveně nabíhají a to na mě působilo strojeně. Přesto se jedná o velice dobrý čanbara film. - - - *** a 1/2(27.1.2008)
-
kinej
Kdo má rád samurajské filmy Akiry Kurosawy, neměl by vynechat ani Okamotovu Zběsilost. Jeho film není tolik poetický jako ty Kurosawovy a také je mnohem akčnější. Starý mistr, Kurosawa, si přeci jen více potrpěl na demonstrování samurajské udatnosti prostřednictvím psychologických postupů. Zde se však ukazuje že psychologie postav nemusí být v rozporu s akčním ražením filmu, ale scény soubojů naopak mohou charakterizovat povahy protagonistů úplně stejně jako dialogy. Pohyby očí, potící se čela, nervozita při šermířských utkáních řeknou více než dost. I zde je hlavní postava prokreslena dokonale a to i přesto, že má povětšinou zamyšlenou tvář bez výrazu a mlčí. Tatsuya Nakadai je v hlavní roli naprosto uvěřitelný a zkrátka úžasný. Vedlejší roli zde ztvárnil také můj nejoblíbenější herec Toshiro Mifune. Významnou složkou filmu je také hudba od Masaru Satoa, která dokonale doprovází Rjúnosukeho po jeho vraždící pouti, až ke konečné ztrátě příčetnosti. Při vražedném finál jsme pak svědky jednak spousty soubojů a zároveň totálního zešílení hlavního hrdiny.(16.10.2007)
-
Lavran
Meč je duší samuraje. Pokud je duše bojovníka zlá, je zlý i jeho meč.(2.6.2007)
-
Rudovous
Tatsuya Nakadai neobdrzel Oscara za svoji ulohu vrazdiciho psychopatickeho ronina pouze protoze tomu tak je zvykem az od predavani v roce 1992 kdy byl ocenen Sir Anthony Hopkins. Uzasny triumf snad skoro opravdove zbesilosti pred kamerou. A ten zaver bych nevidel tak nepochopitlne, jedna se proste o velmi inovativni ukonceni celeho tohoto bez minuty dvouhodinoveho silenstvi. Okamoto proste happyendy neumel (diky bohu).(6.9.2007)
-
stilgar1
Zatímco se Kurosawa ve svých filmech snaží co nejvíce vyzdvihnout samuraje a jejich udatnost, Okamoto se naopak snaží poukázat na jejich špatné vlastnosti a zneužívání moci. Nedá se tedy divit, že je nesnadné v něm nalézt osobu, se kterou by se dalo ztotožnit, když je hlavním "hrdinou" krvelačný zabiják. Zároveň jsou Okamotovy filmy mnohem akčnejší, což se snad nejvíce projeví v takřka desetiminutovém závěrečném masakru. Tatsuya Nakadai v roli šíleného a bezcitného zabijáka je nepřekonatelný. Nejsilnějším momentem bylo asi setkání Ryunosukeho (Nakadai) s Toranosukem (Mifune), u kterého se nedá nevzpomenout na velmi povedeného Yojimba. 8/10(5.2.2008)
-
RHK
Jeden ze 100 nejlepších akčních filmů - 100 Greatest Action Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(10.7.2011)
-
Crocuta
Výborný film takřka bez hluchých míst, zdánlivě zbytečné dějové odbočky do sebe ke konci filmu zapadnou, aby vše vyústilo do hodně netradičního a znepokojivého závěru. Asi nejvíc mi v paměti utkvěla scéna střetnutí mezi vločkami padajícího sněhu - filmová lahůdka.(26.7.2007)
-
Chrustyn
Pro mě nepříliš zajímavý snímek. Bojové scény byly fajn ale jinak sem se spíše nudil.(16.6.2007)
-
stub
Působivá podívaná s naprosto excelujícím Nakadaiem. Temná strana bojovníka se vší parádou. Typicky hořký Okamotův rukopis se nezapře, rozuzlení je dost nečekané a přitom působí naprosto přirozeně. Roztomilou roli má i Mifune, ale zásadní je hlavně postava Rjúnosukeho. Pátou hvězdičku nedám, protože jsem hnidopich a uvítal bych o něco širší rozkreslení Ryunosukeho postavy. Ne, že by postrádala vývoj, ale už od začátku je to magor a film obsahuje jen část, kdy se stává ještě větším magorem - dobré by bylo více naťuknout, jak to s ním bylo předtím. Díky Nakadaiově přirozenosti tím však uvěřitelnost filmu nijak netrpí...(23.12.2007)
-
mm13
Zvrátená strana sily.(28.3.2009)
-
erl
Nakadai v naprosto démonickém ztvárnění absolutní sviňe. Skvělé souboje (Mifune ve sněhu je absolutně nejlepší) a výkony všech zúčastněných. Zajímavě rozjeté drama které bohužel skončí tak jak končí. Přesto je to více než obstojný snímek.(5.4.2009)
-
Skip
Zběsilý Rjúnosuke na cestě k vlastní zkáze lemované mrtvolami vinných i nevinných. Když se začne sekat mečem, má film parádní náboj, ale jakmile je meč v pochvě a začne psychologická rovina filmu, dostavuje se lehce znuděné chvění, které je naštěstí brzy zahnáno zasvištěním meče. Ne že bych neviděl lepší film tohoto druhu, ale i tento rozhodně patří k těm kvalitním.(12.12.2011)
-
liquido26
Tatsuya Nakadai hraje chladnokrevného samuraje, ronina, pro kterého je zabíjení denním chlebem a začíná této posedlosti čím dál tím více propadat. Je to divný, ale i když se jednalo v podstatě o typického antihrdinu, padoucha a grázla, tak jsem s ním tak nějak ty sympatie sdílel po celý film. Toshiro Mifune má menší roli učitele v šermířské škole a předvede šermířský koncert v jedné nádherně ponuré zasněžené scéně. Škoda, že nedošlo na vzájemný souboj těchto dvou. ___ No a jinak je Zběsilost velmi zvláštní film - hodně temný, docela dost krvavý a hlavně v podstatě otevřený, protože se počítalo se sequely, ke kterým nikdy nedošlo. Závěrečný souboj je opravdová lahůdka.(15.8.2010)
-
dezorz
Sword of Doom patri medzi najdolezitejsie samurajske filmy 60. rokov. Bohuzial, nikdy neprekrocil tien Kurosawovych samurajoviek, tak ako delonovsky chladny Tatsuya Nakadai nikdy neprekrocil tien Toshiro Mifuneho. Sword of Doom je predzvest brutalnych filmov dalsich dekad, predzvest pop kulturneho Lonewolf and Cub, pop kulturneho T. Miikea a podobne. Lenze, na rozdiel od buducej brutality, je brutalita Sword Of Doom, budhisticka, nejasna, ziva, vazna. Hlavny hrdina je chladny zabijak, nevie inac a zije v japonsku v dobe, ked cena ludskeho zivota neznamenala vela. Nevie inac a je jasne, ze ho to dovedie k likvidacii sameho seba. Film, podla predlhohy, ktora bola nespocetne vela krat divadelne stvarnena a niekolkokrat s filmovana, dokonca aj Kenji Misumi-mi, ktory neskor natocil ine brutalne samurajovky, od zatoichiho cez hatori hanza az po lownewolf and cub. Ale iba Okamto ju dokazal sfilmovat odlahcenym sirokouhlym stylom vtedajsich humornejsie ladenych spageti easternov, ktoremu na platne nedominuje obrovsky mifune, ale krehky nakadai, o co krehkejsi, o to psychycky labilnejsi.(2.7.2007)
-
Popluh
Neuvěřitelný film který se mi s těch samurajských líbil asi nejvíc. Je škoda že už nikdo nemá odvahu točit takové filmy. Film který mi dal inspirace na dlouhou dobu...(31.10.2007)
-
ScarPoul
Máloktorý film je natočený s takou precíznosťou ako zbesilosť. Pre mňa je to jeden z naj filmov čo som mal možnosť vidieť tento rok aj keď len na dvd. Okamoto je zručný režisér so svojským štýlom ktorý nám predviedol v skvelom samurajovi a tu ho dotiahol do dokonalosti. tento film absolútne postráda umeleckosť ktorá je japoncov príhodná a zameriava sa na akčnosť a hrôzu a hlavne spoločenskú situáciu. Nakadai predviedol najdémonickejší herecký výkon vôbec a jeho rjúnosuke so svojimi šialenými očami predstavuje absolútne najhroznejší charakter japonskej kinematografie a pre mňa po temnom rytierovi je taký japonský joker. Mifuneho úloha mentora a učiteľa ale aj obávaného bojovníka je skvelá tak isto ako všetky aspekty a charaktery podľa mňa sa jedná o jeden z najlepších samurajských filmov. Hudba Masarua satoa ktorý skladal hudbu aj pre kurosawove snímky je démonická a ako obvykle krásne dobová. akčné scény sú fantasticky natočené, krvavé, plné pretatých tepien, odseknutých rúk atď. scéna v snehovej fujavici nie málo podobná tej zo samuraje kde tiež účinkoval toshiro je plná krvi a mierneho poetizmu ale iba mierneho a finálna scéna, v horiacom dome, keď sa rjúnosuke zblázni a začne zabíjať svojich a seká všade okolo je najlepšia scéna tohoto filmu plná stiesnenosti o nevypovedaných zverstvách tej doby.(31.7.2008)
-
Bakllazaan
Skvělý film! To je naprosto bez debat. Staré samurajské filmy mají potíž, že je nestráví každý. Zdlouhavý děj a plno jmen a rodin. U tohodle snímku jsem neměl problém ani s jedním. Vše je naprosto jasné a člověk není ani na vteřinu ničím maten. Na začátku jsem ocenil "flashbacky" které děj popoháněly "zběsile" vpřed a atmosféra je opravdu protkaná napětím, což ještě zlepšují externí lokace se kterými se rozhodně piplali. To, že má film divadelní vzevření, které zde někdo zmínil, je základním rozpoznávacím znak všech japonských filmů té doby, a jinak se ani netočilo.Takže komu to nevyhovuje ať od tohoto žánru utíká. Scén, které si budu z toho snímku pamatovat je opravdu mnoho moc a nelze jednu vypíchnout nad ostatní. Scéna u hřbitova je pastvou pro oči a závěrečný boj je mnohem působivější než Kill Bill 1. Ohledně konce. Myslím, že to lépe zakončit mistr režisér nemohl. Zapůsobilo to na mě přesně tak, jak by film o zlotřilém samurajovi měl zapůsobyt. Happyendem by to mohlo dopadnout jen v dnešní době kdy se za tímto účelem přetáčejí filmy, aby mohli do kin chodit i distingované malé děti z bohatých rodin:)(16.3.2008)
