Predátoři

Kdo jiný by měl točit Rodriguezovo vysněné pokračování předchozích dvou Predátorů (tragické profanace AvP nemohu počítat), než režisér s křestním jménem Nimród.. Přiznávám, těšil jsem se moc, nyní však docela zklamán musím konstatovat:„Antale, Roberte, you ugly motherfuckers!“ Postupně umírající atmosféra, přiblblé hlášky, nucený humor, Fishburne dávající si už desátou sezónu pravidelně na snídani hromadu koblih z planetárního Donut Landu a vrcholem budiž odbytý finální souboj žoldáckého pianisty a vesmírného lovce (cha, že prý údajně vyššího levelu!) ve stylu Posledního mohykána (Spoiler: Broďák Čingačgúk, Predoš Magua). Zřejmě se v průběhu filmu zapomněli autoři zmínit o tom, že se jedná o revír pro nevidomé, neslyšící a intelektu prosté Predátory a já se musím přiřadit k zástupu těch, kteří si myslí, že by si Dutch kvůli nim ani neobtěžoval vyndat z huby doutník. Nicméně abych jenom nekštil síru, oprášení fenomenální Silvestriho hudby byl nápad skvělý, pomrkávající odkazy také (song u závěrečných titulků, příprava Hanza k souboji ve stylu Billyho z jedničky), ale to všechno bylo jen kopírování originálu, takže nakonec musím dát Antalovu filmu největší kredit za připomenutí toho, jak výjimečný McTiernanův snímek z roku 1987(!) vlastně je. Apropo, hned druhý den jsem se podíval do skříně s DVD a řekl si, že je čas vyndat nedostižnou.. (19.07.2010)

Kdybych chtěl použít silné slovo, asi bych jako první vytáhnul ‚zklamání‘, ale ‚mrhání potenciálem‘ se s denním odstupem jeví jako příhodnější. Antal je talent, popřít to nelze, neboť jsem měl dvě hodiny pocit, že se sleduju nefalšovanou ‚osmdesátkovou‘ řežbu. Napomáhá tomu dobrá kamera, potažmo geniální Debneyho soundtrack (ty domorodé bubínky prostě fungují i po třiadvaceti letech). Horší je to s přítomnou partičkou. Pravda, nemůžu čekat psychologické drobnokresby, ale… sakra, to se to nemohlo natáhnout o pár minut navrch a dozvědět se o nich něco víc? Dá se to omluvit všelijak, třeba tím, že v době vzniku prvního dílu se akční filmy netočili jinak, jenže jak se vypořádat s jedním náhodným přeživším a magorem se skalpelem? A co si víc, těžko přijmout za srdcovku film, u něhož se musím hodně tlouct do hlavy, abych z ní vykřesal vzpomínku na nějakou výraznější akci. V tomhle ohledu budu netrpělivě očekávat Director’s cut na DVD. Do té doby váhavých 3 a ½. PS: První půlka za plnou palbu. (09.07.2010)

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)

Škoda, že nebylo víc penízku, to teprv mohla být podívaná. Jinak je to od fanoušků pro fanoušky a podle toho PREDÁTOŘI taky vypadají. Krev, i zelená, teče proudem, hláškuje se o 106 a hlavně se ctí originál. Adrien Brody je borec, nečekal jsem, že se takové vjechejtko dokáže dát takhle do formy (možná i naběhnu do posilovny, když to zvládl on tak já taky :D) a jeho Royce je účelový typ vojáka, kterého nemůžete nemít rádi. Stejně sympatický je i Oleg Taktarov a ten borec z Yakuzy. Za zmínku stojí už asi vážně jen Toper Grace, který sestavu nakonec moc pěkně okořenil. Velká chyba byla ale obsazení Laurence Fishburna, který pokazil celou prostřední část filmu. Vůbec se do role Nolanda nehodil a celkově to hodně srážel. Antal odvedl kus poctivé práce, jeho zásluhou všechno šlape jako hodinky a celý film moc dobře odsýpá. Velkou zásluhu na to nese i John Debney, který využívá Silvestriho původní kompozice do poslední noty a přidává k nim jen nepatrné kousíčky moderního kabátku. P.S: Velké díky Frantovy Fukovy za moc pěkně přeložené titulky, kéž bych to mohl říkat častěji a i u jiných překladatelů, ale nemůžu. (20.08.2010)

Ač mi mé druhé já klepe na hlavu, nemůžu jinak, než být zase ta hodná. Film mě z jedné části iritoval, z druhé nudil ale z té nejdůležitější dokonce i bavil. A abych řekla pravdu, já jsem od toho nic nečekala. Boj predátor vs. Arnold nic nepřekoná, takže jsem jen počítala, že se občas objeví nějaký ten predátor, který usekne či ustřelí hlavu, vytrhne páteř, zařve si a zase zmizí, lidské osazenstvo bude za debily a závěrečný boj bude respektovat moji milovanou klasiku. Z velké části se mé očekávání naplnilo, ale plno drsných keců od pána s anorexií a s nosem jako Pinocchio a od dámy, která z nepochopitelných důvodů měla pořád mokré vlasy, zastínili to, co na predátorech zbožňuji, zabíjení :o) To že film postrádá nějakou logiku, budiž.. ale predátoři se tak přeci nejmenují pro nic za nic… Stará či nová generace, pořád se budou pyšnit tím, čím jsou,… na to jste ale bohužel pane Antale zapomněl.. škoda.. Pro mě ucházející průměr… (15.07.2010)