Predátoři

Kdo jiný by měl točit Rodriguezovo vysněné pokračování předchozích dvou Predátorů (tragické profanace AvP nemohu počítat), než režisér s křestním jménem Nimród.. Přiznávám, těšil jsem se moc, nyní však docela zklamán musím konstatovat:„Antale, Roberte, you ugly motherfuckers!“ Postupně umírající atmosféra, přiblblé hlášky, nucený humor, Fishburne dávající si už desátou sezónu pravidelně na snídani hromadu koblih z planetárního Donut Landu a vrcholem budiž odbytý finální souboj žoldáckého pianisty a vesmírného lovce (cha, že prý údajně vyššího levelu!) ve stylu Posledního mohykána (Spoiler: Broďák Čingačgúk, Predoš Magua). Zřejmě se v průběhu filmu zapomněli autoři zmínit o tom, že se jedná o revír pro nevidomé, neslyšící a intelektu prosté Predátory a já se musím přiřadit k zástupu těch, kteří si myslí, že by si Dutch kvůli nim ani neobtěžoval vyndat z huby doutník. Nicméně abych jenom nekštil síru, oprášení fenomenální Silvestriho hudby byl nápad skvělý, pomrkávající odkazy také (song u závěrečných titulků, příprava Hanza k souboji ve stylu Billyho z jedničky), ale to všechno bylo jen kopírování originálu, takže nakonec musím dát Antalovu filmu největší kredit za připomenutí toho, jak výjimečný McTiernanův snímek z roku 1987(!) vlastně je. Apropo, hned druhý den jsem se podíval do skříně s DVD a řekl si, že je čas vyndat nedostižnou.. (19.07.2010)

Na Arnoldovu guatemalskou hru na kočku a myš noví Predátoři sice významně (a mnohdy povedeně) pomrkávají, ale u všech žilnatých bicepsů: kde je sakra pořádná akce?? Neodskočil jsem si na wc, neryl jsem nosem v popcornu, ani jsem nepsal smsky, avšak stejně jsem žádnou kvalitní akci neviděl. Největší chyba! Když už něco akčně vypadalo, skolila to nepřehledná kamera a rychlý střih. K sakru, kolikrát jsem poslední větu napsal za uplynulý rok?? Ach jo. První polovina filmu měla slušnou atmosféru, od začátku duní známá hudba (výborná, později pěkně upgradeovaná), no a pak se to trochu připosere, nějak se mi nechce věřit, že koukám na Predátory (lovce s perfektními maskovacími, bojovými a taktickými dovednostmi), stejně tak nevěřím Rolandovi, že byl na planetě 10 sezón, to by Fishburneovi ta druhá brada hodně rychle zmizela. Vůbec postava Fishburnea a celé dění kolem ní příliš zbytečné, plácáme se snad na území jednoho aru, triky skoro žádné, žádná syrovost, velkolepost, arnieovost, vím, že pořád srovnávám, ale počkat: vždyť ono to je v podstatě nesrovnatelné. Za týden si nebudu pamatovat vůbec nic, už teď se mi to slévá v jeden krvavý flek. Sorry, ale zdejší predátoři by Arnoldovi posloužili jako jednoručky pro bicepsové zdvihy, Brody a ostatní se s nima sral 100 minut. Dám 50%, asi to shlédnu ještě jednou a uvidím no, jak jsou tady všichni z toho nadšení, tak já snad ani ne... místo toho už pošilhávám po poličce, kde mám vhsku s ošoupaným nápisem Schwarzík - Predator - super! 40 miliónů dolarů(rozpočet)/115,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/18 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (08.07.2010)

Z jedničky si to vzalo vše (ale opravdu skoro vše) dobré a funguje to. Líp to asi dopadnout nemohlo a Adrien Brody ukázal, že má i na akčního hrdinu. Nimród Antal pod Rodriguezovým vedením prostě jen zrecykloval osvědčené postupy z jedničky a já jsem rád, protože mě na to fakt bavilo koukat. Jenže John McTiernan to tenkrát všechno vymyslel a tomu já říkám režijní mistrovství. (22.07.2010)

Rozzuřený Pianista pod taktovkou ugrofinského Revizora rozehrávají Chopinovu sonátu "demol", kterou ovšem kompletně vykradli z Brahmse a to včetně nejslavnějších partů! Panu Brodymu se celý film podlamují jeho rachitické ručičky pod tíhou emšestnáctky a vypadá, že se na roli připravoval spíš v osvětimském wellnesu než v posilovně. Nešťastný casting podtrhují i ostatní "asociální" členové komanda, které místy připomíná homoguerrilu tanečníků samby na útěku před nespokojeným publikem De Janeirského karnevalu. Nezbývá tedy, než nostalgicky zamáčknout slzu a zavzpomínat na staré dobré časy, kdy ty ohyzdné matkojeby ještě proháněl kalifornský guvernér v čele týpku tak hustých, že by jste jim dceru na doprovod z tanečních určitě nesvěřili. (27.09.2010)

Najít ten správný mix nových nápadů a poctivé 80s nostalgie se letos podobá hledání elixíru mládí. Faktem ale je, že nikdo z nás nemládne a tyhle staronové pokusy vždycky budou postrádat onu patinu filmů, které jsme nakoukávali kdysi dávno. Predators jsou jako perfektní domácí úkol - džungle splněno, jednotka borců splněno, vodopády, pasti, bahno a polonahý chlápek s obří kudlou splněno. Na jedničku to přesto není, protože je to zkrátka opsané... Antal režírovat bezesporu umí a komornost vynucenou rozpočtem nelze vnímat jako mínus. Pár postav, co vedou do slepých uliček naopak ano... první Predátor fungoval, protože byl prostý a nezáludný, ten druhý hlavně proto, že byl jiný než první... tenhle levoboček se o inovace nesnaží, ale v postavách Royceho a Isabelle dokazuje, že macho vojáci nemusí nutně mít svaly nebo koule. Škoda, že ostatní postavy tonou v jejich stínu a platí to bohužel i pro klíčové duo predátorů. I tak je ale tahle nesourodá dvojice důvodem, proč znovunakopnutí série stojí za vidění i případné vymodlení dalšího dílu. A klidně to může být direct-to-video, pokud se toho chytí někdo, kdo má nejen odkoukáno, ale i odtočeno. Právě Antalovo ctění řemesla, probleskující i v jinak nudném Armored, totiž Predátory vysekalo z nejhoršího. Tikající průšvih se tak změnil ve spotřební laskominku, která vyjde stejně rychle jako vešla a s trochou štěstí vzbudí zájem o báječné kluky s laserovým zaměřovačem. Myslím, že o víc jsme si ani říct nemohli... (09.07.2010)