Predátoři

Predátoři by se chtěli tvářit jako obohacující pocta originálu, ale je z nich nakonec takový slabší a podivnější remake. Bohužel to, co fungovalo před dvaceti lety jako nekompromisní nářez, působí dnes v psychologičtějším (?) pojetí občas úsměvně a občas unaveně. Zklamání je o to větší, že úvod plný zmatených drsňáků a napětí sliboval opravdu hodně. Když se ale ve finále scénář rozhodne zapojit strategickou stránku věci a začne nešikovně přidávat komplikace a zvraty u samotných lidí, jde dolů i úplně všechno. A nezachrání to ani fajn herecká dvojice Brody-Grace. 50% (08.01.2011)

Tak nevím, jestli složit tvůrcům poklonu nebo je nenávidět. Celkový dojem z filmu je dobrý, ale když půjdu do hloubky, začnu víc a víc nadávat. Je jasné, že Predátoři z prvního filmu o Predátorovi neparazitovali, jen na něj pořád odkazovali. Až dokonce přespříliš. Na to, že se to má odehrávat na jakési vzdálené exoplanetě si tvůrci vystačili jedním několikavteřinovým záběrem, jinak to celé natočili na zahradě Roberta Rodrigueze a blízkém parku nedaleko Tijuany. Původní podobu Predátora uctili uvězněným jedincem a to opravdu dokonale. To je snad nejvyzdvihovanější záležitost z celého filmu. Trojice hlavních predátorů byla otravně robotická až hrůza. Fishbourne dodal filmu trochu světovosti, jinak to vypadá jako takové smutné béčko na nedělní odpoledne. Bohužel Fishbourne moc akce nepředvede a zmizí tak rychle jak se objevil. Danny Trejo taktéž, tak zůstane už jen Adrian Brody. Toho klidně mohl zastoupit i neherec Bear Grylls a spíš bych mu ty "survival" tendence uvěřil. Takže nezbývá než obdivovat ty odkazy na první film s Arnoldem. A to je trochu málo na to, věnovat filmu víc jak tři hvězdy. (07.06.2011)

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)

Ľahko zabudnuteľné béčko na jedno použitie. Málo hlášok, málo krvi, málo nostalgických narážok a hlavne málo bad-ass feelingu (Brodymu som to neveril ani náhodou). Keby tam nabehol Riddick, urobil by z nich všetkých (koristi, lovcov i "psov") za 10 minút tatarák. Nie je to vyložene nuda, ale hodinu po filme si nespomeniem na jedinú naozaj cool scénu. (08.07.2010)

Zkrátit o 15 minut expozici (107 minut je strašně moc) a bylo by to na úrovni jedničky. Antalovi totiž neschází absolutně nic. Před kamerou má partičku sympatických drsňáků (Brody by byl s Arniem nejlepší kámoš), ve scénáři dostatek hlášek i příležitostí pro obrovské bouchačky (nasazení Bezbolestné po 3 minutách je jako sen) a sám moc dobře ví, že ukázat Predátory po pěti minutách je cesta do pekel. Od začátku se tedy stupňuje napětí z neznámého, poté dojde i na lekačku a nakonec na ultimátní "ejtýs" masakr, jenž McTiernanovu klasiku variuje a zároveň jí skládá obrovský hold. Obzvlášť si cením přístupu, kdy se střídají kontaktní souboje na pěsti a meče s lovením na dálku, přičemž je vše old-schoolově přehledné způsobem, vedle kterého budou i Expendables působit moderně. Jen obtloustlá "mentoska" Fishburne je tu trochu do počtu... 7/10... a Debneyho soundtrack je "classy". (02.07.2010)