Predátoři

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)

,,Kdo by něco takového udělal?“ ,,Ať je to kdokoliv, sbírá si trofeje.“ ,,V mojí kultuře má bojovník s nejvíce trofejemi.. největší respekt!“..... Nebude to jen o tom zjistit, kdo že je vlastně vyhodil z letadla….. Nečekejte žádný zázrak. Predátoři nejsou ani řežba ani nervydrásající podívaná, ale solidní, jednoduchý, vyvražďovací příběh, který zapadá do ,,B“ kategorie a spoléhá na generaci těch (nás), kteří obdivovali původní film. Což mi připadá fér. Je super, že je ignorováno vše ostatní, co nějak s Predátory souvisí. A třeba my, fandové prvního filmu pomůžeme a ten další bude mít rozpočet třeba trojnásobnej. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem botanik a toužím vidět Archaefructus liaoningensis. 2.) Chci vidět umřít D.Treja. 3.) Chci zase slyšet TENHLE song. 4.) Souhlasím s myšlenkou ,,Vidět Predátory a zemřít!“ PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (23.07.2010)

Kde je hranice mezi poctou a kopií? "Predátoři" stojí v lepším případě přesně na hraně uvedených dvou netvůrčích principů. Co zůstane, když se z filmu odstraní všechny inspirace či pocty původnímu "Predátorovi"? V zásadě nic kromě sekvencí s Laurencem Fishburnem a Topherem Gracem. Pouze ty totiž ze snímku dělají něco jiného než vágní připomínku ikonického osmdesátkového fláku. "Predátoři" tak vlastně představují jednu z prvních vlaštovek trendu, který se výrazně rozvíjí poslední dva roky, tedy oslovování divácké nostalgie. Kino se stejně jako televize stává médiem věčného návratu, kde diváci chtějí stále to samé. Alespoň, že "Predátoři" oblékli do starého hávu mladé herce (navíc dobré) a ne starce jako geronto-truc projekt "Postradatelní". (25.07.2012)

Kdo jiný by měl točit Rodriguezovo vysněné pokračování předchozích dvou Predátorů (tragické profanace AvP nemohu počítat), než režisér s křestním jménem Nimród.. Přiznávám, těšil jsem se moc, nyní však docela zklamán musím konstatovat:„Antale, Roberte, you ugly motherfuckers!“ Postupně umírající atmosféra, přiblblé hlášky, nucený humor, Fishburne dávající si už desátou sezónu pravidelně na snídani hromadu koblih z planetárního Donut Landu a vrcholem budiž odbytý finální souboj žoldáckého pianisty a vesmírného lovce (cha, že prý údajně vyššího levelu!) ve stylu Posledního mohykána (Spoiler: Broďák Čingačgúk, Predoš Magua). Zřejmě se v průběhu filmu zapomněli autoři zmínit o tom, že se jedná o revír pro nevidomé, neslyšící a intelektu prosté Predátory a já se musím přiřadit k zástupu těch, kteří si myslí, že by si Dutch kvůli nim ani neobtěžoval vyndat z huby doutník. Nicméně abych jenom nekštil síru, oprášení fenomenální Silvestriho hudby byl nápad skvělý, pomrkávající odkazy také (song u závěrečných titulků, příprava Hanza k souboji ve stylu Billyho z jedničky), ale to všechno bylo jen kopírování originálu, takže nakonec musím dát Antalovu filmu největší kredit za připomenutí toho, jak výjimečný McTiernanův snímek z roku 1987(!) vlastně je. Apropo, hned druhý den jsem se podíval do skříně s DVD a řekl si, že je čas vyndat nedostižnou.. (19.07.2010)

Tady jde hezky vidět, jakou Rodriguez s Antalem mají úctu k originálu. Ono to vlastně na první pohled (nebo spíše z trailerů) jako jednička vypadá, jen místo zásahového komanda po džungli pobíhá skupina zabijáků a místo jednoho neviditelného predátora dostaneme hned tři. I když některé postavy zemřou dřív, než byste ze začátku tipovali, jejich obsazení určitě potěší. Samozřejmě, Schwarzenegger je jen jeden, ale parta hláškujících a bezcitných grázlů, kteří pomalu zjišťují, do jakých sraček to doslova spadli, mi bohatě stačila. Do toho tu na mě čekala spousta odkazů z originálu, jako bylo střílení naslepo ze samopalů do džungle, souboj na férovku asijce s predátorem, skupinový sešup z vodopádu a podobné kousky. Fanouškům prvního dílu nelze jinak než doporučit, protože z Predátorů dýchá příjemná nostalgie. (18.07.2010)