Rikša

Zpočátku poměrně nazajímavý film se v jeho průběhu stává koukatelným zejména díky aboslutní herecké metamorfóze Toshira Mifune. Jeho prostý avšak velmi dobrosrdečný Matsu se určitě řadí k jeho velkým rolím, které ztvránil pod Kurosawou. Všestranný talent tohote velikána vynikne především v závěru při scéně rituálního bubnování na tradiční japonské bubny. Jinak je film zdlouhavý sled příhod z japonského maloměsta a teprve ke konci se začíná zjevovat zamýšlený smutný osud hlavního hrdiny. Teprve v těchto chvílích mě film vzal za srdce a i přes výhrady mě upřímně v závěru dojal. (16.01.2012)

Zlatý Lev (16.12.2005)

Dojemný příběh ze života prostého člověka nízké kasty, no velkého srdce, ve kterém plane nenaplněná láska k ženě z vyšší společenské vrstvy. Vrcholný výkon Tošira Mifune. Bez rozdílu žánrů za 5. (24.10.2018)

Film s postupem doby nabývá na síle a poslední vize hrdiny jsou úžasné. (01.06.2022)

Z mého pohledu Inagakiho tvůrčí vrchol a zároveň jedna z nejlepších Mifuneho rolí. Silný snímek plný hořkosladké životní pravdy a esence obyčejného života se všemi jeho paradoxy. Příběh rikšy s velkým srdcem, který hodně dává a málo bere se samozřejmostí dítěte - přirozenost a přesvědčivost Mifuneho postavy je neskutečná, skvělá je i Hideko Takamine (známá např. z filmů Mikia Naruseho). Tleskám příběhu skromně se tvářícímu a přitom překypujícímu obsahem, tleskám bravurní psychologii postav, tleskám nádherné kameře a citlivému vypravěčskému umění. Pro mě jeden z těch až nadpřirozených filmových zážitků, dómo arigató gozaimašta za něj... (02.12.2008)