Zpočátku poměrně nazajímavý film se v jeho průběhu stává koukatelným zejména díky aboslutní herecké metamorfóze Toshira Mifune. Jeho prostý avšak velmi dobrosrdečný Matsu se určitě řadí k jeho velkým rolím, které ztvránil pod Kurosawou. Všestranný talent tohote velikána vynikne především v závěru při scéně rituálního bubnování na tradiční japonské bubny. Jinak je film zdlouhavý sled příhod z japonského maloměsta a teprve ke konci se začíná zjevovat zamýšlený smutný osud hlavního hrdiny. Teprve v těchto chvílích mě film vzal za srdce a i přes výhrady mě upřímně v závěru dojal.(16.1.2012)
Z mého pohledu Inagakiho tvůrčí vrchol a zároveň jedna z nejlepších Mifuneho rolí. Silný snímek plný hořkosladké životní pravdy a esence obyčejného života se všemi jeho paradoxy. Příběh rikšy s velkým srdcem, který hodně dává a málo bere se samozřejmostí dítěte - přirozenost a přesvědčivost Mifuneho postavy je neskutečná, skvělá je i Hideko Takamine (známá např. z filmů Mikia Naruseho). Tleskám příběhu skromně se tvářícímu a přitom překypujícímu obsahem, tleskám bravurní psychologii postav, tleskám nádherné kameře a citlivému vypravěčskému umění. Pro mě jeden z těch až nadpřirozených filmových zážitků, dómo arigató gozaimašta za něj...(2.12.2008)