Karate Kid

Režisér mohl spoustu scén natočit jinak, aniž by ubral na popcornovosti Karate Kida. Bojové scény mohly být zajímavější – originálně sestříhané, se zatím neviděnými záběry. Jenže v tomhle jsou i často tupé komedie s Jackiem Chanem lepší než propracovaný Karate Kid. Kameraman by si měl uvědomit, že záběr objíždějící bojující dvojici o 360 stupňů vážně není originální. A když se dva kung fu studenti perou, chtělo by to zklidnit střih, aby byl souboj aspoň trochu přehledný. (07.11.2010)

Na tomhle filmu je zajímavý to, že ačkoli je poněkud klišovitý a předvídatelný, přesto funguje, zejména co se týče vyvolávání různých emocí. Karate Kid je tudíž dobrým důkazem toho, proč u filmů nevadí opakování známých příběhů nebo schémat, protože klíčové jsou emoce. A je jedno, jak a čím je filmy navozují. Účel světí prostředky, jak se říká. Proto když se někdy tvrdí, že jde nějaký filmy proti konvencím, neznamená to ve skutečnosti, že jde proti očekávaným příběhovým schématům, ale že jde proti očekávaným emocím. Někteří lidé se dokonce dívají opakovaně na filmy proto, aby ovlivnili své vlastní emoce a posílili nebo změnili náladu, ve které se nacházejí. Faktem je, že Karate Kid nám tímhle důrazem na staré známé emoce na úkor nového příběhu říká možná něco o budoucnosti kinematografie, která do nás bude ládovat emoce přímo přes nějaké matrixovské kabely a příběh k tomu nebude vlastně vůbec zapotřebí. Film tuto myšlenku ukazuje na scéně s ženou a hadem. Zatímco Jaden Smith je toho názoru, že žena kopíruje pohyby hada, Jackie Chan mu vysvětlí, že je tomu obráceně, neboť had kopíruje pohyby ženy. Jaden Smith tudíž spadá ještě do dnešního světa, kde se musí filmaři podobně jako žena přizpůsobovat divákům, kdežto Jackie Chan nastoluje už budoucnost kinematografie, v níž žena diváky přímo ovládá a kontroluje. Jackie Chan mimo to dodá, že být klidný a nedělat nic jsou dvě velice odlišné věci, čímž naznačuje, že nevyprávět příběh ještě neznamená, že film nic nedělá a neprodukuje žádné emoce. Produkuje, akorát k tomu nepotřebuje příběh. Tato naprostá rezignace na příběh tu ale kdysi už byla, a není tudíž ničím, co by mělo kohokoliv překvapovat, neboť kinematografii přinejmenším ve svých počátcích charakterizuje spíše a hlavně dokument (zachycení skutečnosti), experimentování (Jan Evangelista Purkyně), věda (Muybridge, Marey), okouzlení a pouťové atrakce (na úkor narace), populárně naučné aktualitky (hraný zábavný film nemá budoucnost, říkával tehdá Lumière) či animace (ta dle některých není podmnožinou filmu, ale jeho samotným rámcem, dnes ve věku digitální techniky a možnosti modifikovat hranou akci zvláště).Kinematografie nikdy nebyla zamýšlena pro vyprávění příběhů. S příběhy se začalo až později. Tudíž i jejich opuštění by nás pouze navrátilo k počátkům. Nenarativ jsi a v nenarativ se obrátíš, jak by to asi okomentoval Mojžíš. (30.12.2012)

Keby ubrali trochu minút a neboli vo filme miestami tak vážny, tak by to bolo oveľa lepšie.Niektoré scény úplne zbytočne a stopáž je tiež pridlhá na takýto obyčajný film.Čo sa týka záverečného finále, tak to je klasika.Inak zaujímave (ale dobre) duo - Jackie Chan, Jaden Smith a dobrá hudba. 70% - 3* (05.08.2010)

Pôvodný film "Karate Kid" z roku 1984 som niekoľko krát už videl. Nikdy ma však nedokázal nejak vyraznejšie zaujať. Keď som sa dopočul, že sa pripravuje jeho remake, tak ma to celkom potešilo. Hovorím si, že by to nemuselo byť zlé. Bol som zvedavý najmä na to ako zvládne úlohu majstra kung fu Jackie Chan. Uznávam, že bol dobrý. Avšak strašne ma znechucoval ten malý dredatý blbeček. Kde len mohli nabrať takého mrzkého, netalentovaného sopliaka? Kto ho tam pretlačil? Preklikal som si zopár filmových stránok a potom mi to došlo. Veď je to synek preplateného hollywoodskeho zmrda Willa Smitha. Tatíček zaťahal za nitky a máme tu malého čierneho karatistu. Máme tu protekčného záprdka, ktorý zničil celý film. A keď už tu teda máme černošský "Karate Kid", tak by sa mohol čoskoro natočiť aj hebrejský "Karate Žid". * (28.01.2015)

Vtipy nabok - nebyť ultraotravnej matky, vpálim plnú pálku. MiniSmith je nečakane sympatický a zábavný (decká ho budú zbožňovať), Jackie si takú fajn postavu nezahral už roky a celkovo je to nečakane atmosférické, emotívne, solídne natočené a vynikajúco ohudbené. Možno je to nulovými očakávaniami, ale vynikajúco som sa bavil. (11.07.2010)