Samurai
Samurai Assassin
Režie:
Kihači OkamotoScénář:
Šinobu HašimotoHudba:
Masaru SatóHrají:
Toširó Mifune, Keidžu Kobajaši, Mičijo Aratama, Júnosuke Itó, Eidžiró Tóno, Tacujoši Ehara, Tadao Nakamaru, Kaoru Jačigusa, Haruko Sugimura, Nami Tamura (více)Obsahy(1)
Bouřlivá léta pádu šógunátu se nesla ve znamení střetů procísařských a šógunátních skupin a politických vražd. Jednou ze zásadních událostí byla vražda kancléře šógunátu Ii Naosukeho procísařskými samuraji před bránou Sakurada vedoucí do šógunova sídla v Edu. Přes velkolepé souboje je snímek především mnohoznačným příběhem až shakespearovských rozměrů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Lidé dobří poslyšte co se odehrálo u sněhem zaváté Sakuradské brány 3. března roku 1860. Až na enormní úvodní příval jmen, pozic a rolí nejde nic moc vytknout. Snad jen hudba mohla být nápadnější, tempo místy trochu živější a role vypravěče nemusela být tak zase až tak často využívána, ale jinak darmo plýtvat chvalozpěvy. Mifune je tradičně ztělesněné charisma jdoucí ruku v ruce s mistrovským herectvím. Ostatní se také drží v předních liniích kolonky "sakra dobré výkony." Je to napínavé, milovníci Shakespearovsky zamotaných vztahů a intrik se budou přímo rochnit samým blahem a ostatní, když nic jiného, tak si užijí jedné z nejkrásnějších "malovacích" kamer jaké jsou vůbec k vidění. Jakékoli políčko bych si ihned nechal zvětšit, už aby co nejdříve viselo nad mou postýlkou. Obvzláště cokoli z exteriérových scén plných deště a sněhu. Nemluvě o tom závěrečném mňamózním střetu, tom podroušeném zpěvu, té kameře, tom Mifunem... Ale to už se opakuju. ()
Opravdu mnohovrstevnatý příběh! Odehrává se na sklonku éry samurajů, kdy se Japonsko začíná otevírat západnímu světu. Jedni to chtějí, druzí ne a divák je vržen přímo doprostřed rebelské frakce proti šógunovi, která se snaží najít zrádce mezi nimy. Podezřívají právě ronina hraného Toshiro Mifunem a zkoumáním jestli je zrádce nám tu postavu vlastně představují ve flashbacích. Toshiro Mifune je prostě opravdový samuraj a jeden jeho pohled stačí k tomu uabyste věděli, že to je fakt drsňák. Zde je ale jeho postava vesměs tragická. Film má opravdu silné scény a vždy jsou spojeny s Mifunovým (nevědomky) špatným rozhodnutím, které ho uvrhá víc a víc do zkázy. Nevím jestli film měl být varováním před touhou po penězích, protože jen kvůli nim se zaplete se spiklenci, ale osud hraje opravdu proti němu a já jsem s ním vesměs sympatizoval. Tahle samurajská tragédie mě opravdu připoutala hlavně díky rozvrstvení děje, které slouží ale jenom k dokonalému pochopení hlavního hrdiny. ()
Film se převážnou část stopáže chová jako líně tekoucí řeka, aby pak několik desítek minut před koncem nabral na intenzitě, převalil se přes několik zlomových balvanů a jako vodopád se vrhl střemhlav do hlubiny s názvem Masakr před branou Sakurada. Osud si s Curušijem zahraje partii šachu, tahu korunovaného šach matem se nedočkáme, ale všichni vidíme, v jaké bezvýchodné situaci se Curušiji v této hře ocitl. Trochu jsem měl problém s orientací ve jménech, protože ve filmu je představena asi polovina lidí tehdejšího Japonska, ale ta hlavní se dala postřehnout a zapamatovat. Toshiro Mifune, jeho výrazné obličejové rysy a hlas opět předvádějí herecký koncert a v závěru se ještě s pomocí své katany předvede jako zdatný dirigent. Cestu k bráně zasypávají sněhové vločky, které se po dopadu na zem ihned barví narudo, a divákovi běhá mráz po zádech, protože je svědkem něčeho nezapomenutelného. ()
Vláčný děj zachraňuje především výtečný závěr a tradičně výborný Toshirô Mifune. ()
Nevím, jestli není něco špatně, když mě film, ve kterém je Mifune, i na třetí pokus uspí... :-( Asi jsem neprošel testem odpočatosti... Zřejmě to není film na večery... ()
Kolaps samurajského režimu vyobrazený pomocou ironickej tragédie jedného muža, ktorý sa zmieta medzi pro a proti šogunátskymi skupinami. Film je založený hlavňe na zložitej báze rozhovorov a intríg, o to viac však poteší veľmi štýlove akčné finále plné krvi a odseknutých končatín. Film, ktorý si budem musieť pozrieť ešte minimálne raz, aby som ho mohol naplno doceniť. (8.5/10) ()
Jeden z nejlepších samurajských filmů, který ovšem podkopává poměrně rozvláčný děj (což je vzhledem k japonskému naturelu vlastně výtka nesmyslná. Nedostatek vynahrazuje originální flashbackové vyprávění s výtečnou kamerou a vpravdě oidipovská závěrečná scéna v husté sněhové vánici. Tragické, lidské, osudové. O tom, že je Mifune již tradičně skvělý se snad ani nemusím zmiňovat... 4,5* ()
Až divadelní drama je úžasně převedeno do samurajské éry. Zde se pak odvíjí zamotaný příběh nejen jednoho samuraje, ale vlastně celého Japonska. Nejdříve působí hlavní postava jako chladný ničema, ale postupně se nám pomocí dějových odboček vykresluje důvod, proč takový je a sympatie s ním. S odvíjejícím se příběhem se sice závěrečná pointa, čím dál méně mění jako překvapivá. Závěrečná řežba je pak natočená a naprosto geniálně sestříhána. ()
Světová klasika.. ()
Složitě propletený ale dokonale pochopitelný příběh jedné éry plný intrik, lstí a zrady demonstrovaný na životě jednoho samuraje. Výborný Mifune; střih a kameru (polodetaily, závěrečný souboj) kazí v některých chvílích zbytečný vypravěč-vysvětlovač, kdy sděluje informace, jež jsou jasné už z předchozího dění. ()
Barvou cernobily film-nikoli osahem. Opus od mistra zanru. A Toshiro Mifune, podle kritiku z sedesatych let "japonsky John Wayne"? Ukazuje, ze jeho herecky rozsah je mnohem sirsi. Pribeh je snad trochu zamotany, vse je vsak setreno uhrancivou zimni, mestskou atmosferou historickeho Japonska. ()
Z větší části standartní samurajské drama, které i přes slušně propracované vykreslení charakteru hlavní postavy pomocí postupného odkrývání jeho minulosti skrze rozmluvy vedlejších postav postrádá ve všech aspektech sílu mistrovských děl typu Seppuku či Dai-bosatsu tôge. Přesto si ovšem závěrečný souboj svým netradičním pojetím zaslouží zmínku, neboť ač se krvavá řež v padajícím sněhu zdá býti vhodnou pro typický přeestetizovaný "balet", je zde divákovi servírována nemilosrdná bitka, kde se ze samurajů najednou stávají obyčejní hospodští rváči, co se válí po zemi, máchají kolem sebe hlava nehlava katanou a občas se k cíli valí ve stylu hráčů ragby, což působí minimálně v rámci žánru neotřele a ve velké míře i sympaticky svěže. Lepší 3*. ()
Příběh zasazený do sklonku tokugawského šogunátu je chvílemi možná příliš melodramatický (mám na mysli zejména linii tajemného původu titulní postavy, jejíž pointa se však dá brzy vytušit), ale způsob vyprávění je značně originální a herecké výkony bravurní (chválit Mifuneho je skoro nošení dříví do lesa). Řeší se tu zajímavé otázky spojené s přátelstvím, ctí a věrností, aby se ukázalo jak cíl světí prostředky a nad city a ideály vítězí chladný pragmatismus. Nejzajímavější je ale pozorovat, jak si hlavní hrdina vedený přehnanou ctižádostí nevědomky podřezává větev, na které sám sedí. Snímek je navíc okořeněn několika výbornými souboji, z nichž vynikají především závěrečná jatka - scéna nezapomenutelná i v rámci daného žánru. ()
Príbeh hodný starovekých drám, minimálne diaógmi, ktorých je neúrekom a treba priznať, že ich toľko nemuselo byť. Ocitáme sa v komplikovanom období šogunátu, keď sa doba samurajom nezadržateľne blíži ku koncu. Filmársky a hereckými prejavmi ide však o veľmi zaujímavé dielo, ktoré je okorenené záverečnom bitkou v snehovej fujavici. ()
Král Oidipus a Mackbeth se setkávají v tragické postavě fiktivního hlavního hrdiny této historické rekonstrukce jednoho skutečného atentátu. Obětoval úspěchu všechno, ale sarkastický osud ho nakonec doběhl a proměnil jeho největší výhru ve fatální prohru.- Vizuálně překrásné, skvěle zahrané, brilantně napsané. ()
Velice působivý příběh Shakespearovského typu. Mifune předvádí dokonalý výkon, a to i na svůj vysoký standard. Na rozdíl od Kobayashiho, který těží spíš z dokonalé filmařské práce, jsou pro Okamota důležitější hlavně nápady a zvraty (a že o ně nemá nouzi). Za zmínku stojí účast Takashiho Shimury. Možná časem zdvihnu na ***** ()
(SPOILER) Když jsem viděl Mifuneho, jak běží ve sněhové vánici s lidskou hlavou nabodnutou na meči, tak mi došla úplně všechna slova. ()
nie, toto nie je pre divákov hľadajúcich akciu, samurajské súboje, striekajúcu krv a odseknuté končatiny....toto je skutočná dramatická perla s vynikajúcim príbehom, presvedčivými hercami, dobovou atmosférou, sofistikovanou kompozíciou (pre niekoho možno až moc komplikovanou, bohato využívajúcou flashbacky), napínavou psychológiou postáv, dokonalou kamerou a hudbou..... Toshiro Mifune ako blúdiaci vlk samotár, hľadajúci príležitosť ako sa vyšvihnúť z marazmu svojho tuláckeho života....hľadajúci pravdu o vlastnom pôvode, ale aj praobyčajnú lásku k žene....ako neidealizovaný hrdina, ktorého krutá hra osudu pripraví o česť a slávu... ()
Drama jako vysite z Shakespearovskych her. Propracovany pribeh se skvelym Toshirô Mifunem. Az na ty nekoordinovane cimrmanovske skoky do minulosti a zpet je to natoceno v dramatickem duchu. No a nakonec samurajska bitka jako bonbonek na zasnezenem samurajskem dortu. ()
pomalu plynoucí drama, co chvíli se pomocí flashbacků vracející do minulosti a seznamující nás s hlavním hrdinou. Tento film jednoznačně vybočuje z řady samurajských eposů pokusem o komplikovanější a komplexnější příběh s hořkou příchutí tragédie - ale i tak se na konci dočkáme krásných, desetiminutových jatek:) ()