Samuraj

Složitě propletený ale dokonale pochopitelný příběh jedné éry plný intrik, lstí a zrady demonstrovaný na životě jednoho samuraje. Výborný Mifune; střih a kameru (polodetaily, závěrečný souboj) kazí v některých chvílích zbytečný vypravěč-vysvětlovač, kdy sděluje informace, jež jsou jasné už z předchozího dění. (19.10.2007)

Z větší části standartní samurajské drama, které i přes slušně propracované vykreslení charakteru hlavní postavy pomocí postupného odkrývání jeho minulosti skrze rozmluvy vedlejších postav postrádá ve všech aspektech sílu mistrovských děl typu Seppuku či Dai-bosatsu tôge. Přesto si ovšem závěrečný souboj svým netradičním pojetím zaslouží zmínku, neboť ač se krvavá řež v padajícím sněhu zdá býti vhodnou pro typický přeestetizovaný "balet", je zde divákovi servírována nemilosrdná bitka, kde se ze samurajů najednou stávají obyčejní hospodští rváči, co se válí po zemi, máchají kolem sebe hlava nehlava katanou a občas se k cíli valí ve stylu hráčů ragby, což působí minimálně v rámci žánru neotřele a ve velké míře i sympaticky svěže. Lepší 3*. (27.10.2012)

Kolaps samurajského režimu vyobrazený pomocou ironickej tragédie jedného muža, ktorý sa zmieta medzi pro a proti šogunátskymi skupinami. Film je založený hlavňe na zložitej báze rozhovorov a intríg, o to viac však poteší veľmi štýlove akčné finále plné krvi a odseknutých končatín. Film, ktorý si budem musieť pozrieť ešte minimálne raz, aby som ho mohol naplno doceniť. (8.5/10) (06.11.2008)

Jeden z nejlepších samurajských filmů, který ovšem podkopává poměrně rozvláčný děj (což je vzhledem k japonskému naturelu vlastně výtka nesmyslná. Nedostatek vynahrazuje originální flashbackové vyprávění s výtečnou kamerou a vpravdě oidipovská závěrečná scéna v husté sněhové vánici. Tragické, lidské, osudové. O tom, že je Mifune již tradičně skvělý se snad ani nemusím zmiňovat... 4,5* (06.01.2008)

Film se převážnou část stopáže chová jako líně tekoucí řeka, aby pak několik desítek minut před koncem nabral na intenzitě, převalil se přes několik zlomových balvanů a jako vodopád se vrhl střemhlav do hlubiny s názvem Masakr před branou Sakurada. Osud si s Curušijem zahraje partii šachu, tahu korunovaného šach matem se nedočkáme, ale všichni vidíme, v jaké bezvýchodné situaci se Curušiji v této hře ocitl. Trochu jsem měl problém s orientací ve jménech, protože ve filmu je představena asi polovina lidí tehdejšího Japonska, ale ta hlavní se dala postřehnout a zapamatovat. Toshiro Mifune, jeho výrazné obličejové rysy a hlas opět předvádějí herecký koncert a v závěru se ještě s pomocí své katany předvede jako zdatný dirigent. Cestu k bráně zasypávají sněhové vločky, které se po dopadu na zem ihned barví narudo, a divákovi běhá mráz po zádech, protože je svědkem něčeho nezapomenutelného. (25.12.2008)