Effi Briestová

Původně jsem měl v úmyslu podívat se na "ženské" zpracování Fontaneovy knihy, jako přípravu na Fassbinderovu verzi. Bohužel jsem ale k němu přistoupil s mnohými předsudky (téma, způsob vypravování, režijní řešení, herečka aj.), a na kterých se podílely i komentáře na čsfd. A ty byly spíš potvrzeny, než vyvráceny. Viděl jsem tak další film na téma "paní Bovaryová", ve kterém Emma (zde Effi) nezemře, protože se dokáže emancipovat. (Vizuálním potvrzením: je "kouření v restauraci", spíš trapné, než humorné - novodobé Effi však mají smůlu, kouření v restauracích není povoleno, emancipace v oblasti zákazů ztratila smysl.) Pozn.: troufalka *** popisuje obtíže se čtením knih, které napsal Theodor Fontane. Přestože čtu německou literaturu téměř denně po mnoho let, od Fontanea jsem nedočetl ani jeho román o jezeru Stechlin, u kterého jsem prožil mnoho příjemných dní. A tak i zde můžeme opět porovnávat s brilantní Paní Bovaryovou Gustava Flauberta. (18.10.2015)

V podstatě mizerná režie i herecké výkony, jimž se vymyká jen Sebastian Koch, který sem spadl z jiné filmové planety. Stejně jako Fassbinderův předchůdce je i tohle nalajnové od začátku a dvě hodiny čekat, že to dopadne, jak to dopadne, je nuda. Julii Jentsch jejích 17 let skutečně nevěříte, navíc mi její nijaké herectví lezlo na nervy už v Obsluhoval jsem anglického krále. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/effi-briestova.html------ Remake původního romantického filmu z roku 1974 podle německé románové klasiky Theodora Fontanea.   Podle tohoto románu natočil nejslavnější adaptaci v roce 1974 Rainer Werner Fassbinder s Hannou Schygullou v hlavní roli (kdo by řekl že to bývala taková čupr kočka, dnes působí spíš jako taková silnější domácká mamina, nic proti). Nejnovější adaptace se ujala Hermine Huntgeburth, z jejíž režijní tvorby u nás známe dva filmy o čarodějnici Bibi a Bílou masajku - ani jeden z těch filmů nebyl režijně moc dobře zvládnutý.  Už na pohled zásadní dilema hlavní hrdinky - byla ve svých 17 letech provdána za o hodně staršího chlápka, barona, a když do ospalého městečka přijede mladý major Crampas, holka se do něho zblbne - vypadá v tomto filmu podivně. Protože starší baron vypadá nejen pohledně, ale chová se víc jak chlap, než to napomádované stvoření s patkou a knírkem, do kterého by se zamiloval možná chlap, co má rád chlapy, ale těžko znuděná ženská.  Mnohé věci nejsou ve filmu dořešeny a dořečeny - politická kariéra barona, manželka a děti majora Crampase, baronova služebná a její "intriky" apod. Celá ta taškařice má jasně odsuzovat úzkoprsou a pokryteckou morálku, kdy podváděný chlap vyzve milence své ženy na souboj, ženu odvrhne a jejich dítě - holčičku vezme do vlastní péče. Vlastní rodiče záletnou dceru vyhodí z domova, takže ona se musí životem protloukat sama. A když si po 113 minutách na konci filmu zapálí cigaretu, je nám jasné, že její sebeuvědomění a odkrytí pokrytecké morálky a víra ve své vlastní já konečně dosáhla naplnění.  Jenže. Film je tak totálně bez emocí, bez nějakého pořádnějšího vysvětlení jednání jednotlivých postav, že když přijde konec filmu, spíše je člověk překvapen, působí hodně ploše, nevýrazně, slaboučce.  Jediný důvod, proč byl film natočen, tedy spatřuji v tom, že v současné době je o historické kostýmní snímky mírně zvýšený zájem.  Naví samotná realizace pokulhává i v konkrétnějších věcech jako výprava, skript a rekvizity. Julii Jentsch je 31 let a těch 17 jí fakt nevěříte - navíc mi lezlo její nijaké herectví na nervy už v Obsluhoval jsem anglického krále. Cigaretu drží moderním způsobem, takhle by cigaretu žena 19. století nikdy nedržela, ani volnomyšlenkářská.  Disk načne uřvaný protipirát, ale kromě dvou znělek, filmu a statického menu  na něm už nic jiného není. Obraz je občas nevyrovnaný, místy přepálený.  A na závěr tradiční vzkaz pro autora českých podtitulků. Tvar "ty jsi si" v češtině skutečně neexistuje, správně česky je "ty sis". Bože... (11.03.2010)

Už předloha Theodora Fontana bylo čtení u kterého jsem převracela stránky ve snaze posunout se o kousek dál. Nějak jsem doufala, že film by mohl dopadnout lépe. Bohužel, scénář se držel vcelku věrně své zdlouhavé nezáživné předlohy. Hned na začátku žádá baron o ruku dvacetileté dcery, zatímco v knižní předloze bylo Effi pouhých 17 let. Výraznou změnu vidíme v závěru filmu, kdy Effi nepřijímá návrh rodičů a odchází takříkajíc se vztyčenou hlavou. Fontán nechal svou hrdinku zemřít, i když skutečná Effi přežila a nezemřela jako třicetiletá. V tomto ohledu se vrací film ke skutečné hrdince. Jak už to bývá, při čtení knihy pracuje fantazie. Moje Effi byla o dost víc křehčí, zmatená a nevyrzálá, zatímco Julia Jentsch budí dojem dobromyslné selky, kterou jen tak něco nerozhází. Přesto se své role zhostila se ctí. Zklamalo mě setkání matky s dcerou která měla být vyvrcholením celého příběhu, dojemným momentem, kdy měli všichni vytahovat kapesníčky. Nemohu odhadnout reakce jiných, u mne se dojetí nekonalo. Vznikl pouze průměrný film, byť podle předlohy uznávaného německého spisovatele. (17.12.2014)

Dej bol nechutne predvídateľný. Vo chvíli, keď sa Effi ani chvíľu nebráni nátlaku matky vziať si starého chlapa, do ktorého je matka očividne celé roky zamilovaná a najradšej by ho mala ona, keby nebola už vydatá, vo chvíli, ako Effi nedochádza, že jej muž roky spáva s komornou, čo divák tuší celý čas a pred oboma (!) sa Effi správa ponížene, tak je jasné, ako to všetko skončí. Milenec, odhalenie, zabitie milenca, rozvod, po rozvode život na okraji spoločnosti. Morálne poučenie? Že spoločnosť bola pokrytecká? Stačí to na dobrý filmový príbeh? Mne nie. (25.04.2010)

Sice kostýmová a dobová romantika, ale bohužel německá. Po romanci by člověk mohl pátrat, divák voyer si však aspoň může dopřát pohled na Julii Jentsch rouše Evině. Občas záblesk slušné dobovky, zajímavá zápletka s vraždícím Číňanem a tajemným tanečním sálem vůbec nedořešena a zcela zapomenuta, celkové vyznění filmu a jednání hlavní hrdiny pochopitelné, ale nevěřitelné. Prostě německá snaha o Janu Eyrovou, která se těžce nepovedla. (19.08.2017)