Čertouská poudačka

Pohádka, která je většinou zastrčená hluboko v temných útrobách archivu České televize. Její zřídkavé vysílání je nejspíš způsobeno tím, že je pohádka černobílá, což je prý pro současného dětského diváka neatraktivní. Možná to tak skutečně je. Na druhou stranu, i když (spoiler) "v pohádce všechno dobře dopadlo", tak klasická předvídatelná šablonovitost se tomuto čertovskému hudebnímu majstrštyku vyhýbá obloukem větším, než kam dolehne zvuk i toho největšího bubnu. Už chvíli přemýšlím, kolik znám písniček, kde se zmiňuje Pánbůh nebo některý konkrétní svatý (napadají mě jenom koledy). Bára si svého ženicha velmi neotřele vyvzdoruje a divák, který by se přenesl přes vizuální černobílost, více než vyváženou reálnou pestrostí motivací a barvitých vykreslení charakterů postav, bude odměněn netypicky široce pojatým příběhem o přáních, lásce, ambicích a skutečných hodnotách v životě smrtelníků. Amen. (29.11.2016)

Neznámá stará černobílá pohádka, která je dneska už zapomenutá. Je hodně podobná DAROUNICKÉ POUDAČCE, kterou o dva roky později natočil stejný režisér, taktéž podle literární předlohy Marie Kubátové. Ovšem tahle je mnohem nudnější a tím pádem horší. Mě přišlo, že hodinu se tam jen Bek hádá s Bohdalkou. A až v závěru vystoupí starej Kristián (Oldřich Nový) se svojí čertovskou kapelou. Celkový dojem z toho mám takový, že se tam až příliš kecá a nic se tam neděje. [149. hodnocení, 10. komentář, 65%] (17.11.2020)

Pozapomenutá celovečerní televizní pohádka dnešního zmlsaného diváka asi moc nenaláká černobílým studiovým zpracováním, ale na svou dobu to byl skvost, který se odlišoval od podobné tvorby zvláště svým hereckým obsazením (viz seznam herců výše). Možná jí trochu škodí dlouhá metráž, ale o to víc se tam vejde spousta humorných slovních replik i hlášek, ve kterých se vtipně prolíná jak pohádkový, tak skutečný svět (zejména ten hudební s reálnými jmény českých populárních skladatelů a hudebníků). Jedinečnou diváckou raritou jsou např. pěvecké duety Bohuše Záhorského a Stanislava Neumanna, které jsem snad nikdy neviděl zpívat! Příběh doslova stojí a padá s použitou hudbou, a to jak dějovou tak i doprovodnou (např. při vtipné synchronizaci s úvodními titulky), takže je dobré připomenout jejího autora Jana F. Fischera, který zde pohříchu není uveden. (29.04.2023)

Z dnešního pohledu už opravdu starší, nicméně pořád pohledná pohádka. Hlavně svým obsazením, které bylo na svou dobu špičkové. Právě kvalitní herci jsou hlavním důvodem správné pohádkové zábavy. Plus dobrá hudba. Pohádka je sice kapánek delší, ale nenudil jsem se. A dokonce je natáčena i v relativně dobrých kulisách. (19.11.2020)

Už jako dítě jsem tvrdil, že toto není pohádka, ale blbina. Nikdy jsem to neviděl do konce. Už ten zdlouhavý dialog u bubnu hned na začátku. Nu, pustil jsem si to po asi čtyřiceti letech. Říkal jsem si, že jsem to jako malej nechápal. A nyní jsem se přesvědčil, že jsem se nemýlil. Tam se stále kecá jen o muzice, a to stále dokola a dokola. Kdybych nemusel, nedíval bych se až do konce, a po první půl hodině bych šel na pivo. Možná je to tím, že nemám k hudbě žádný vztah a jsem naprostý hudební analfabet. Ale nebyl jsem tehdy sám, komu se to nelíbilo. Prostě u mne je to nudná věc, kterou nezachrání ani vynikající obsazení. (25.12.2016)