Obsah
-
Stárnoucí zloděj a jeho dva kumpáni se obohacují na lidské důvěřivosti..., než se karta obrátí. S odkrýváním individuálního zázemí postav nabývají v původně úsměvném příběhu na síle dramatické momenty. (MFF Karlovy Vary)
Stárnoucí zloděj a jeho dva kumpáni se obohacují na lidské důvěřivosti..., než se karta obrátí. S odkrýváním individuálního zázemí postav nabývají v původně úsměvném příběhu na síle dramatické momenty. Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
Houdini
Zlatý Lev - výběr(28.12.2005)
-
bassator
45th KVIFF 2010 - TREASURES FROM THE NATIONAL FILM ARCHIVE - Poklady z Národního filmového archivu (Il bidone / IL BIDONE / Podvodník)(3.9.2011)
-
Exkvizitor
Podvodník Augusto (Borderick Crawford) má padesátku na krku a život mu utíká mezi prsty - zjišťuje, že neumí nic jiného než podvádět a tak zraňovat i lidi kolem sebe, včetně svojí dcery. Film oplývá skvěle napsanými postavami - krom Augusta i jeho pomocníky Robertem a Picassem. Zejména dobře je vykreslen Picasso (jeho manželku Iris hraje G. Masina), váhající mezi zločinem a svojí milovanou rodinou. Další devizou snímku jsou originální režie + skvělá hudba Nina Roty, jak jsme z Felliniho filmů zvyklí. Mimochodem, snímek Podvodník tvoří spolu se Silnicí a Cabiriinými nocemi trilogii o lidech na okraji italské společnosti - téma je tedy výsostně neorealistické, zpracování však kouzelně felliniovské.(6.11.2005)
-
GodComplex
Strastiplny zivot radovych zlodeju a podvodniku. Dalsi Felliniho kousek v rade z jeho 50's serie, ktera se zameruje striktne na zivot pochybnych existenci. Prvni pulka totalne o nicem, ale jak byva u Felliniho zvykem - hodne silny konec. 4/10(19.9.2011)
-
raffspIn
Nevím čím to je, ale Podvodník mi svým provedením nesedí k Fellinimu a sedí k srdci. Možná jsem tohoto bláznivého Itala (stačilo by napsat prostě Itala) odsoudil příliš brzy - po Amarcordu. V Il Bidone skutečně bravurně vykresluje a rozebírá postavy. Ty jsou výrazné, svým způsobem charismatické a hlavně skutečné. To na vás nedýchne ten vyparádíčkovaný patos z mainstreamu. Dostanete mokrým hadrem reality přes ksicht. MFF Karlovy vary 2010(26.7.2010)
-
SeanLSD
Prostredný film z Felliniho "trilógie samoty" nebol prijatý veľmi priaznivo a režisér sám priznal, že sa mu trochu vyšmykol z rúk už na začiatku, keď zistil, že pôvodne zamýšľaný námet z veselého uvoľneného prostredia rozličných zlodejíčkov sa ani zďaleka nepribližuje realite. Ja som bol však milo prekvapený, najmä hereckým obsadením. Úplne neodolateľný bol opäť Fabrizi v úlohe bezcharakterného hajzlíka, Basehart bol sympatický, ale jeho rečiam sa nedalo veľmi veriť a Crawford mohol možno umierať trochu kratšie, hoci mne osobne to nejako veľmi neprekážalo. Zásadný problém bol v tom, že sa Fellinimu nepodarilo tak ako v DARMOŠĽAPOCH rovnomerne sledovať všetky 3 hlavné postavy ( a vlastne sa o to ani nesnažil, pričom však v divákoch vyvolával taký dojem ). Mimoriadne vydarené scény sú tak striedané občasnými hluchými miestami, hlavne vtedy, keď sa snaží vyvolať súcit, ale scenár pritom napísal tak, že s nimi súcitiť jednoducho nemôžeme, hádam s výnimkou Picassa, aj to len prostredníctvom jeho rodiny. Hrôzostrašný rozpor je potom aj v závere filmu, keď sme už hotoví uveriť poslednej nádeji a spáse pred smrťou, ale Fellini zase vytrestá divácke očakávania a zisťujeme, že Augusto skutočne svojich komplicov klame a získané peniaze nedal chromej dievčine. Žeby ich chcel vrátiť potom ? Najkrajšou časťou tak zostáva sekvencia s novoročným večierkom vedeným arogantným a ignorantským Rinaldom, ktorá je predzvesťou SLADKÉHO ŽIVOTA. Fellini tu so svojim osobitým majstrovstvom plynulo preskakuje z postavy na postavu, predstavuje nám charakteristické typové osadenstvo a z krátkych výstrižkov ich konania a rozhovorov umne splieta obraz kvázinoblesnej "smotánky", ktorá zbohatla na bohviečom a ktorá ( okrem iného ) nemá ( alebo iba neprejavuje ? ) veľa vkusu ani inteligencie. Naši traja hrdinovia však ešte aj oproti nim vyzerajú úboho a amatérsky, bezcharakterne a nenapraviteľne. No čo už, prachy sú prachy, a tak to bolo aj bude . .(20.10.2006)
-
Huguette
Jsem z tohoto filmu trochu na rozpacích. Nejsem vůbec žádný odborník, tak si drze dovolím říct, že mi tento film přišel, jakoby měl jakési dvě roviny... v jednu chvíli se objevila spusta lidí (což mě ve výsledku trochu ruší - ruch, akce), a pak najednou je tam podvodík sám se svým finálním poznáním (emoce, myšlenky, duševní stav). A z tohoto pohledu mi je sympatičtější ta část s malým počem lidí či samotným Podvodníkem. BTW děkuji za informaci Exvizitorovi, že Il Bidone patří do trojice s filmy La Strada a Le Notti di Cabiria. Stradu miluji, Cabiria byla ok, ale už ne tak lyricky tragická, jako Strada. Z filmů od pana Felliniho,co jsem viděla, mi opravdu sedí spíše taková poloha...nemůžu najít to slovo, ale jako příklad dám Stradu (dle mě "emoce na pochodu") a Amarcord. U Podvodníka hrála roli i jakási akce, Strada a Amarcord jsou spíše pocity, stavy lidí...až do extrému si myslím, že to Fellini žene ve filmu Giulietta a duchové, který se mi taktéž velmi líbil.(22.8.2011)
