Et vogue le navire
E la nave va
A loď pláva
And the Ship Sails On
And the Ship Sails On
Režie:
Federico FelliniKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Gianfranco PlenizioHrají:
Freddie Jones, Barbara Jefford, Peter Cellier, Norma West, Antonio Vezza, Luigi Uzzo, Janet Suzman, Pina Bausch, Paolo Paoloni, Maurice Barrier, Fred Williams (více)Obsahy(1)
Začátek á la starý němý film postupně přechází do zvuku a barvy. Do luxusní lodi nastupují obdivovatelé zesnulé operní zpěvačky, povětšinou z hudebního světa, aby splnili její poslední přání, rozptýlili popel do moře u jejího oblíbeného ostrova. Urozená společnost hraje na skleničky kuchařům, zpívá topičům, tančí se srbskými utečenci před první světovou válkou, které vyloví na palubu. Ty si však vyžádá rakouská válečná loď. Před jejich vydáním proběhne obřad, z ozdobné podušky vítr rozfouká do moře zpěvaččin popel.... (Qasa)
(více)Recenze (26)
Mírně bych upravil filmatorovův převzatý komentář: Nepřežije jen novinář a nosorožec, ale - jak sám novinář v závěru potvrdí - i většina ostatních hrdinů filmu, na záchraných člunech. Jinak tento krásný snímek je spíše magicko realistický než surrealistický, řekl bych. V každém případě jeho přesné kostýmy a kulisy, uhrančivá hudba, nápady naditý scénář a Federicova klasická, avšak právě proto se výborně hodící režie (neboť jde o poctu němým filmům a klasické opeře) tvoří nezapomenutelný zážitek. ()
Básník obrazu se mění v i v mistra epiky vyprávěné a sdílené stylem, který odráží mistrovu zálibu v rozbujelé obraznosti v neobvyklém kontextu závěrečných průhledů do zákulisí filmu. Postižení degenerace pozdní secese a posledních korzetů nepostrádá felliniovskou nostalgii ozvláštněnou jemným, hladivým humorem takřka čapkovské nebo nerudovské provenience. Přesnost v zachycení dobových reálií, v tomto konceptu zdánlivě zanedbatelná a pominutelná, je dalším kladem pozoruhodného díla nadčasového přesahu. Za zmínku stojí i sám obřad rozptýlení popela slavné zpěvačky. Relativní prostota námětu i vyprávění skrývá až filozoficky zakotvené hloubky. Vzorná práce s přesně zvolenými herci dokresluje obraz a odraz vrcholu tvorby tohoto mimořádného Itala. Názor, že Fellini je jakýmsi absolutním vrcholem hraného světového filmu vůbec, je LODÍ víc než vydatně podpořen. ()
Jakubisko je možno slovenským Fellinim, ale Fellini je vďaka tomuto filmu možno talianskym Karelom Zemanom. Čo sa týka jeho tvorby tak svet Plávajúcej lode mi pripadal zatiaľ najkúzelnejší a nemajú naňho ani zástupy klaunov a postáv v bizarných kostýmoch z iných jeho filmov. Prvá hodina je trochu menej dejová, ak by som film prestal pozerať, asi by som v tom momente neľutoval, lenže potom začneme zisťovať, ktorá bije a film získa okrem poriadneho deja aj srdce. No a keď sa priplaví veľká "sopka s ústami" v podobe vojnovej flotily a objavia sa štúdiové vlny, tak vtedy sa spojí svet dvoch spomenutých velikánov (opisujem iba subjektívny pocit) a vznikne ďalší, ešte nostalgickejší a melancholickejší. Pokiaľ neviete, ako sa točia filmy na lodi na mori, tak záver A loď pláva vám dá odpoveď. Komentár č. 3333 ()
Od Felliniho po několika trpkých zklamáních a ztracených iluzí nikdy moc nečekám, nicméně zde překvapil více než příjemně. Asi proto, že mi více vyhovují fantaskní motivy než neorealistická východiska, nebo proto, že mám mimo jiné rád klasickou hudbu a nevyhýbám se ani opeře. Přestože jsou to všechno kulisy (k čemuž se film na samém závěru přizná) a moře je uděláno z balicí fólie (takové, jak se s ní krásně lupe, však to znáte:-), A loď pluje je nádherný film a pro mně osobně Felliniho nejlepší dílo. BTW, nevíte náhodou, jak chutná mléko zamilovaného nosorožce??? ()
A loď pluje je vzletnou lyrickou básní v šiku sarkastické hravosti a karnevalového obžerství. Federico Fellini si vychutnává kontrasty, důkladně buduje choreografii vizuálních výjevů, na plátně hněte barevné nálady zvuků, zvědavě prohlíží intimní pocity vnitřních světů a obdivuje nekonečnou krásu vesmíru. Řecký duch si připomíná stopy ideálů, do koloritu běsu života vkládá představy a sny, s pochopením se usmívá, škodolibě vydírá a ve větru vlaje. Fellini se nikdy nevzdá své neposedné podstaty, znovu hýří drobnými provokacemi a miluje život. Rozvernost je schopná niterného sebepoznání, poezie se lehce vznáší, ctižádost italské opery se zuřivostí proměňuje chudobnou běžnost v naléhavou teatrálnost, pohyby grotesky vzývají touhy, patos zlatého věku zpívá na svém vlastním pohřbu a afektované elitářství se třese zlostí a strachy. Cirkusový operní výstup je podroben drobnohledu hromadného sdělovacího prostředku, symbolismus se nezalekne ani pohřebního rituálu a nezbedně pomrkává na pohyb, pocity a slova. Průvodcem elitářské noblesy odcházejícího věku je Orlando (velmi příjemný Freddie Jones), neodbytně vtíravý novinář a výsadní zpravodaj poslední cesty starého pořádku světa. Je okouzlen krásou a přitahován majestátem moci a společenské vážnosti. Cirkusový klaun si zvolil decentní proceduru, se kterou se pokouší posouvat stále dál, vzhůru a vpřed. Hlavní ženskou postavou je Ildebranda Cuffari (příjemná Barbara Jefford s hlasem Rity Savagnone a se sopránovým zpěvem Mary Zampieri), ctihodně vážená operní pěvkyně. Snaží se vykročit ze stínu zemřelé kolegyně a velmi důsledně požaduje úctu a dotyk uznání. Z dalších pěveckých úloh zaujme zejména bodrý a teplý basový hlas jménem Aureliano Fuciletto (sympatický Victor Poletti se zpěvem Giovanniho Bavaglia), zamilovaný do ukázek zpěvu a řádu vlastních hlasových možností. Úpadkem mužské potence je Sir Reginald Dongby (příjemný Peter Cellier s hlasem Oresteho Lionella), masochistický šmírák bez potřebné živočišné síly života. K výraznějším postavám patří velkovévoda z Harzocku (příjemný Fiorenzo Serra), ostražitě hlídaný pruský politik, šlechtic, voják a obdivovatel zemřelé pěvkyně. A patří k nim také velkovévodova sestra, princezna Lheremia (slavná tanečnice Pina Bausch), slepá žena se sebevědomě citlivým smyslovým vnímáním života a všech jeho krás. Z dalších rolí: důstojná operní pěvkyně Teresa Valegnani (Elisa Mainardi se zpěvem Nucci Condo), Reginaldova sexuálně neukojitelná a živočišnost vyhledávající žena Violet Dongby (Norma West), melancholicky zasmušilý hrabě z Bassana (Pasquale Zito s hlasem Massima Giulianiho), operní pěvkyně Ines Ruffo Saltini (Linda Polan se zpěvem Elisabeth Norberg Schulz), intelektuální komik Ricotin (Jonathan Cecil), slepice uspávající ruský pěvec Ziloev (Maurice Barrier se zpěvem Borise Carmeliho), pečlivě uhlazený operní zpěvák Abatino Lepori (Fred Williams se zpěvem Carla Di Giacoma), poctivý kapitán lodě Roberto De Leonardis (Antonio Vezza s hlasem Sergia Rossiho), staří umělci s jemnou zálibou v dětském věku hudební duo Rubetti (Umberto Zuanelli a Vittorio Zarfati), či obdivovaná pěvkyně na poslední cestě Edmea Tetua (Janet Suzman). A loď pluje je stylovou cirkusovou zábavou se satirickým rytmem, jemnou rozvernou hravostí a cílenou básnickou estetikou. Naturel italské opery snadno podléhá teatrálním sklonům pudu, ani tisíc nosorožců nezabrání lechtivému flirtování se životem. Rozkošná zábava! () (méně) (více)
Galerie (58)
Photo © RaiTrade
Reklama