Koncert

Neuvěřitelné se stalo skutečností, tedy alespoň v této roztodivné komedii, které tři uvedená žánrová zařazení rozhodně nestačí... Už začátek se nese v duchu "Dannyho parťáků", rozumí se hezky po slovansku, aby se prudce stočil do polohy libovolné veselohry od Kusturici, v některých pasážích dosahujíc i jihočeských Hoštic. A když už jsme blahosklonně naladěni na odlehčené téma, začnou se ještě napůl v legraci vytahovat politické křivdy, sociální nerovnosti a štulce pod žebra Rusům, Židům a dalším, dobře se parodujícím etnikům, až přes všechnu tu srandu dospějeme k rozděleným rodinám, zničeným kariérám a přetrhaným snům s tragickými důsledky. Ani moje pocity by se nemohly spojit v celek (jako bych se dívala na několik filmů, pomíchaných ve střižně) nebýt kompaktního prvku, kterým se stává hudba - nejen, že jí vděčím za každý trylek, kterým přerušila scénky, přesahující míru dobrého vkusu, ale především za tu desetiminutovou husinu, kterou mi v samotném závěru způsobila spolu s prsty, vibrujícími po neviditelných strunách za letu sibiřských vloček i s nádherně dojemnou Mélanií Laurent. (16.02.2013)

5* přistupoval jsem k tomuto filmu jako ke kultivované komedii a vyloupl se z toho opravdu skvost. Tento mix dramatu a crazy komedie mi prostě perfektně sedl. Možná tohle některým uživatelům vyznívalo kýčovitě, navíc ve spojení se srdceryvným příběhem na pozadí, ale na mě to tak nepůsobilo (a nebo mám takovou podbízivost rád ;-) a nebojím se ho proto doporučit a věřím, že by si zasloužil vyšší hodnocení. Ve filmu byli nadmíru dobře vystiženy charaktery jednotlivých postav i mentalita ruského národa, stejně jako mediální kapitalistické mašinérie. PS: viděl jsem verzi s titulkami, dabovanou verzi si nedokážu přestavit a asi bych se jí vyhnul. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (30.05.2016)

Komediální rovina přehání národní stereotypy až ad absurdum, daleko povedenější je dle mého vlastní koncert, při němž je Čajkovskij hrán úchvatně a muzikanti snímáni dynamicky a se zápalem, s jakým jinak hrají (a v kontrastu k Čajkovskému pak jedna z mých nejmilejších ruských cikánských písní Ručejok jen s kytárkou jako podkres pod závěrečnými titulky). (15.05.2011)

Čím dál víc mi připadá, že filmy Radua Mihaileanua jsou napsány přesně na míru festivalovému publiku. Tentokrát si vzal na paškál Rusy, aby si z nich mohl jednak střílet, a také je využít pro melodramatický základ této hudební komedie (nebo co to má vlastně být). Ano, celkem to funguje, a zbytek zachrání Čajkovského hudba, ale na drama mi to přišlo moc vykonstruované a na komedii málo vtipné. A bohužel jsem to viděl s českým dabingem (v ČT prostě nikdo nemyslí!), takže všechna francouzsko-ruská nedorozumění zmizela v jednolité české podobě. (15.12.2012)

Hrozně nekonzistentní film. Koncert se chvílemi tváří jako crazy comedie o srdnatých Rusech a ruských menšinách, které mají do puntíku splnit představy o zažitých stereotypech (scénka s židovským muzikantem, který namísto zkoušení prodává po hospodách kaviár, je skoro obludná). Někdy snímek naopak vypadá jako seriózní drama o nepřekonatelné vášni k hudbě... Celá ta neuvěřitelná a bláznivá zápletka by možná fungovala v komediálním podání, ale jelikož v závěru převažuje dramatická linka, působí to celé strašně hloupě. (08.03.2012)