Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Cabiriiny noci patří k nejvýznamnějším dílům Federica Felliniho, oscarového režiséra, scenáristy a matadora italské kinematografie. Snímek představuje poslední autorův příspěvek k neorealistickému hnutí a líčí několik epizod ze života římské prostitutky. Cabiria není již nejmladší, není ani hezká, ani příliš chytrá. Nepřestává však doufat, že se jí jednou podaří zanechat nenáviděného povolání a že začne žít novým životem. Dokonce je ještě schopna věřit v lásku. Avšak oba muži, v jejichž city bláhově doufá, jsou podvodníci, kteří usilují pouze o její nastřádané peníze. Cabiria je oloupena o vše, dokonce i o víru v člověka. Na rozdíl od předchozích filmů neponechává Fellini svou hrdinku chladně jejímu osudu. Cabiria si i přes hořké životní peripetie dokáže uchovat svůj někdy až dětsky naivní optimismus. V závěrečné scéně setkání se skupinou mladých lidí, která je vykládána jako klíč k celému filmu, jí Fellini dává novou naději… (Česká televize)

(více)

Recenze (119)

Matty 

všechny recenze uživatele

Fellini se vydal podruhé po stejné silnici, opět obsadil (svou) ženu sta tváří, aby diváky ze všech koutů země dojal těžkým údělem prostého člověka. Není to žádný zázrak (na který marně čeká i Cabiria), ale ten smutně krásný konec byl omračující. Pro mne i po filmařské stránce nepatrně stravitelnější než Silnice. 75% Zajímavé komentáře: sportovec, mortak, SeanLSD, tomtomtoma, elgreco ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Na tento film se lze dívat ze dvou rovin. Ta jedna je Cabiria, kterou neskutečně ztvárnila Giulietta Masina a podala tak zároveň jeden z nejlepších ženských hereckých výkonů, co jsem kdy viděl. Z druhého pohledu se však jedná o neutuchající nudu. Občas probleskne silnější moment, ale z celkového hlediska se jedná spíše o zklamání, přestože jisté ambice tento Felliniho film má. Několik cen o tom svědčí. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Musím říct, že výkon hlavní hrdiny mi připomněl to, co předvádí Renée Zellweger v Návratu do Cold Mountain (což mi nebylo až tak po chuti). Giulietta Masina mi byla rozhodně sympatičtější a rozhodně mi připadala přesvědčivější než Renée, ale ten způsob vytváření "buranky" - gesta, ruce v bok, nervózní krok, hlučnost, pokřivený obličej... vyložený "dežaví". Nicméně si mě snímek svou atmosférou a způsobem vyprávění ukradl víc než ukřičená blondýna (ač tam šlo hlavně o ni). ()

brit84 

všechny recenze uživatele

Ve zkratce se dá film vyložit jako mnoho mužů, žádné štěstí. Jen optimismus u Cabirie přetrvává. Hodně jsem jí fandil, jen ty ponožky v sandálech jí neodpustím:) ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Vedle DARMOŠLAPŮ jsou CABIRIINY NOCI jakousi druhou kosmickou rychlostí mimořádného Felliniho vzestupu do výsostného království svébytného uměleckého světa a podle mého názoru i dosud nedosaženého vrcholu filmového hraného umění. Že toto dílo náleží do širšího proudu italského neorealismu a podává syrový obraz římské periférie i stavu společnosti své doby, se rozumí jaksi samo sebou. Zdánlivá úspornost zvolené metody vyprávění a filmové řeči jen naznačuje a dokresluje to, co jsem již uvedl v první větě tohoto komentáře. Prostá a neokázalá oslava života ženy profesionální lásky, vláčené a smýkané osudem, nesporně ovlivnila - vedle dalších děl téže školy - nesporně českou filmovou tvorbu přelomu padesátých a šedesátých let i následnou vlastní československou filmovou školu. Je to současně brilantní herecké kreace režiséírovy životní partnerky Giulietty Massini. Tehdy třicátnický Fellini i tímto dílem prokazuje svůj nevěřitelný talent a současně oprávněnost naděje, kterou do tehdejšího stále ještě talentu vkládali nejen kritici, ale i početní diváci ve všech významnějších zemích našeho světa. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Zhruba první polovina děje je laděna více komediálně než jako "kruté drama" dívky z ulice. Na tomto dojmu se úspěšně podílel onen známý italský temperament. Což se projevovalo především v hystericky uřvané komunikaci mezi ženami. Které přes sebe békaly jedna přes druhou, až jsem si říkala, že jestli má být "toto" drama, tak jsem se asi spletla já, nebo Fellini:) Po čase se situace lehce zklidnila, dámám se namohly hlasivky, odešly chraptět do svých domovů a víceméně nechaly Giuilettu Masinu na scéně samu. Poté se začal odehrávat příběh, kterému by se dalo říkat drama. Ač mě tento Felliniho styl příliš neoslovil, uznávám, že jisté kvality Giuilettě Masini upřít nemohu. Jinak škoda těch občasných nevydařených postsynchronů. ()

Madison 

všechny recenze uživatele

70%. Giulietta Masina zahrala svoju úlohu nešťastnej, zlostnej a po láske prahnúcej prostitútky presvedčivo a taliansky herecký temperament bolo možné badať aj v jej hereckom výkone. Práve vďaka nej stojí snímka nad priemerom, pretože ide o relatívne zabudnuteľný, málo vyhrotený dej, ktorý občas skĺza do miernej nudy. Scéna so slávnym filmárom a krutý priam neuveriteľný koniec - kedy som s Cabiriou súcitila - ma prinútili hodnotenie zvýšiť. ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Moje stvrte stretnutie s Fellinim dopadlo tentokrat omnoho lepsie, ako pri filme 8 1/2 (1963), pretoze pokial som sa pri tomto filme nudil, pri Cabiriinych nociach ma opät zaujal jednoduchy dej nestastnej naivnej prostitutky, ktora tuzila po normalnom zivote, najst svojho princa, ktory by ju miloval, vydat sa a mat stastny zivot. Trosku mi to pripomenulo PRETTY WOMAN (1990) s Juliou Roberts, ale toto je Felliniho film a nie je to ziadna romanticka komedia, ale skor drama. Teda v tych filmoch, kde sa objavuje Felliniho manzelka Giulietta Masina, (znama aj ako PERINBABA (1985) z Jakubiskovej rozpravky), ma jednoducho bavia viac, prikladom je aj podobny film SILNICE (1954)... 24.09.2010 _______ Giulietta Masina - (Maria ´Cabiria´ Ceccarelli) +++ Francois Périer - (Oscar D´Onofrio) +++ Franca Marzi - (Wanda) +++ Dorian Gray - (Jessy) +++ Aldo Silvani - (Čarodejník) +++ Amedeo Nazzari - (Alberto Lazzari) +++ Produkcia: Dino De Laurentis +++ Hudba: Nino Rota +++ Nemecka Cinema - ziadne hodnotenie ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Na začátku příběhu vidíme Gabirii, o které nevíme vůbec nic, její příběh se odkrývá postupně, jakoby mimochodem. Způsob vyprávění je nový, nepoužívá žádných klišé ani již známých postupů. Felliniho zajímal vždycky život takový jaký je, nesnažil se stylizovat, způsob vyprávění je skoro dokumentární. Na rozdíl od pozdějších filmů je linie příběhu přímočará, neodbíhá od ní, nevrství tolik detalilů, možná právě proto se mi Cabiriiny noci líbí z jeho filmů asi nejvíc.                                                         Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

90% - Cabiriiny noci jsou možná poslední ze snadno stravitelných Felliniho filmů. Je v nich obsaženo mnoho motivů z o něco starších Darmošlapů, ale překvapivě také z následujícího Sladkého života, který je již o poznání složitější. Na snadě je otázka, zda-li lze mluvit o "kompromisu" mezi těmito dvěma filmy... Ať je tomu jak chce, je Notti di Cabiria skvostný film. Nezaměnitelný režisérův pokrokový styl v kombinaci se spíše konzervativnější, avšak vždy osobitou a výtečnou hudbou Nina Roty vás po celé dvě hodiny nebude nudit. Giulietta Masina byla věru velká herečka. Její výkon je podle mě základním kamenem tohoto filmu. ()

lesumir 

všechny recenze uživatele

Moje první setkání s Fellinim dopadlo naštěstí dobře, ale budu si ještě pár filmů na jeho styl zvykat, i když tohle je asi to jedno z těch snesitelnějších děl. Tak nebo tak, Fellini je opravdu umělec a už se těším, až se podívám Stradu, Dolce Vitu nebo 8 1/2. Úžasnou Cabirii jsem su pustil včera v noci a po patnácti minutách usnul, ale dokonce se mi o tom i zdálo, takže jsem si ráno přivstal, utíkal do pokoje a tenhle skvostný realistický film o samotě a lásce si pustil. Giulietta Masina byla takřka dokonalá, její křich, pohyby, grimasy a pohyby jsou neuvěřitelně vtipné a nezapomenutelné. ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Jeden z filmových klenotů Frederica Felliniho s nesmrtelnou rolí Giulietty Masinové. Až poeticky nerealistický obraz reality života bídy římské periferie 50. let. Příběh prosté dívky z ulice, která krátce pozná luxus nebo lásku, aby pak znovu spadla na zem, musí dojmout každého. Je zajímavé, že dějová linka filmu postrádá striktní kontinuitu. Jedná se o množství menších scén, které dohromady vytváří výsledný dojem. Pořadí těchto scén, až na výjimku úvodní a závěrečné negativní zkušenosti Cabirie, není podmíněno dějem. Jsou to takové krátké životní etudy spojené s životem hlavní hrdinky, které nám jí pouze ukazují jako člověka, než aby měly jasné směřování. Snímek je plně prostoupen trvalým soucítěním diváka s postavou Cabirie ve všech jejích podobách. Rozmanitost hereckého projevu Masinové téměř nezná hranic. Divák se tak při vytváření názoru na osobnost hlavní hrdinky neubrání jistým rozpakům, protože ji nelze rychle zařadit podle šablony. Sexuální podtext její postavy je v kontrastu s jejím přirozeným naturelem. Ve výsledku právě množství výrazových prostředků dává postavě skutečné lidské rozměry. Cabiria je vzácným příkladem lidské houževnatosti osoby žijící na okraji společnosti bez rodiny a skutečných přátel. Nemá důvěru v lidi. Ačkoli není obdařena velkou inteligencí, má dobré instinktivní cítění, které jí v životě vede. Vlivem špatných zkušeností již věří jen sama sobě. Její život je naplněn osamělostí. Se svým těžkým údělem bojuje zdánlivě velmi suverénně. Se svéráznou zarputilostí hájí svou lidskou důstojnost. Její spontánní radost a vitalita je v ostrém kontrastu s prostředím, ve kterém žije. Do jisté míry jde o pózu, kterou se snaží zakrýt svou vnitřní slabost a citlivost. Tato v kritických chvílích vyplývá napovrch a činí jí zranitelnou. Navzdory drsnému prostředí a vlastní vnější hrubosti nepřestává věřit na čistou lásku. Ona stále doufá v zásah vyšší moci, která přinese pozitivní obrat v jejím životě. K tomuto zásahu se myšlenkami velmi upíná a modlí. Ví, že je naprosto bezbranná v momentě, kdy je její přirozený instinkt oklamán. Je kruté, že přesně to se v závěru filmu stane. Přesto ale film nemá čistě negativní zakončení. V momentě, kdy se Cabiria v samotném závěru zapojí do průvodu muzikantů, chytá druhý dech a novou naději. Je neuvěřitelné, jak málo jí stačí. Je natolik silná a houževnatá, že jde stále dál. Prožila si další tragický omyl a zklamání. Ví, že se jí to může stát ještě mnohokrát a nedokáže tomu zabránit. Jednou to ale vyjít musí. Stejně nemá co ztratit. 93% ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Fellini na mě tímto snímkem zapůsobil úplně stejně jako se svou o tři roky mladší Silnicí, v níž si rovněž hlavní roli zahrála jeho manželka Giulietta Masina. Její herecký výkon je naprosto odzbrojující a hluboce mě zasáhl svou tragikomickou dvojí rovinou - Cabiriiny noci mě díky ní rozesmály i hluboce dojaly (především pak samotný závěr filmu je nesmírně silný). Svůj podíl na nezapomenutelném dojmu z filmu má i nádherná hudba Nina Roty. Fellini byl velký filmař a patří k mým vůbec nejoblíbenějším režisérům. Samozřejmě to ale není film pro každého a většině současných diváků musí přijít jak z jiného světa, což ostatně taky je. Je fascinující, jak se za pouhých 55 let proměnil nejen náš svět, ale i moderní pojetí filmu - už proto má ze "studijních důvodů" smysl koukat na podobné archivní "vykopávky". Jsem vděčný ČT2, že tento snímek (spolu s La Dolce vita) odvysílala v rámci svého cyklu "Velikáni filmu". ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Můj první Fellini (v původním znění uvedla slovenská Dvojka). Sám bych se k Fellinimu asi nedokopal, ani nevím proč, nicméně teď si leduji tvář po velké facce, kterou jsem sám sobě uštědřil za toto filmové rouhání. Usadilo mě to na pozadí. Celkově nadčasové, geniálně odvyprávěné a zakončené, fantastická směsice žánrů, emocí a neuvěřitelných hereckých poloh Giulietty Masiny. Noci, ve kterých se střetává rozmařilý materiální nadbytek s životní bídou, přetvářka se zcela otevřeným srdcem a upřímná láska s životní zradou. To vše před očima jedné drobné osůbky s krásným jménem Maria... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Skláňam sa pred hereckým umením Gulietty Masiiny. Po Ceste moje druhé stretnutie s ňou, kde jej výkon zatienil všetko ostatné vo filme. Veľmi obľúbený a divácky atraktívny podžáner prostitútka a jej trampoty v podaní veľkého Frederica. Prostredníctvom tejto témy nám Fellini predkladá vieru v nekonečný optimizmus v hľadaní lásky, ktorý nás nesmie opustiť ani vtedy, keď by sme najradšej nad všetkými ľudskými sebeckými hyenami zlomili palicu a utiahli sa sami do seba. To by bola ale cesta do ešte väčšej samoty. ()

Reklama

Reklama