Obsahy(1)
Dnes si připomínáme výročí upálení Jana Palacha. Jeho protest následovali další. Jaký vliv měly a mají tyto události na naši společnost? 16. ledna 1969 se na pražském Václavském náměstí polil benzinem a zapálil jednadvacetiletý student Filosofické fakulty UK Jan Palach. Chtěl tímto způsobem protestovat proti důsledkům sovětské okupace Československa v srpnu předešlého roku, apelovat na ostatní, aby nepropadali beznaději a nepřestali usilovat o demokracii. Zemřel za velkých bolestí o tři dny později v nemocnici, přičemž odmítal utišující prostředky, aby si až do konce zachoval jasnou mysl. Dokud byl při vědomí, nejvíc mu záleželo na tom, aby ho lidé nepovažovali za psychopata, aby jeho činu porozuměli… Jeho pohřeb se pak změnil v manifestaci národní jednoty a odporu proti okupaci země. Oběť Jana Palacha, stejně jako jeho následovníků, z nichž byl nejznámější mladý student střední školy Jan Zajíc, Evžen Plocek a vlastně všichni, kteří zahynuli ve jménu svobody této země po roce 1948 – to byly nejdůležitější milníky na cestě k Listopadu 1989. Palachův spolužák, dnešní kněz dr. Tomáš Halík, pro ten společný tragický osud mladých životů našel jedno výstižné přirovnání: bylo to zrno pšeničné, které odumřelo sobě, přineslo užitek stonásobný. Jan Palach se stal národním symbolem – trvá však otázka, do jaké míry byla česká, respektive česko-slovenská společnost schopna dostát hodnotám, které symbolizoval, to jest především tomu, že ideálu má být člověk schopen obětovat nejen pohodlí, ale i život. „Ohlasy na jeho čin pomohly jeho mamince překonat hoře, které měla jako matka nad ztrátou syna“, řekl farář Jakub Trojan. „Nepovažoval jsem to za sebevraždu, nýbrž za sebeoběť s ušlechtilým záměrem, aby nás, kteří jsme se – jak se mu zdálo – začali pomalu přizpůsobovat, vyburcoval. Byla to hluboká lidská výzva, co uděláš se svým životem, když žiješ v nesvobodě?“ Právě on je jedním z těch, kteří si události a atmosféru před čtyřiceti lety vybavují v pořadu Oběť nejvyšší. Situace v zemi byla politicky velmi špatná: nejvyšší politická elita absolutně selhala, po ruských bajonetech se k moci vyšplhali poslušní přisluhovači a zaskočení reformní komunisté jim přepouštěli jednu pozici za druhou. Hřbety se ohýbaly ze strachu o zaměstnání či proto, aby děti mohly studovat. Přesto však řada lidí po letech demonstrovala a během slavného lednového týdnu v roce 1989 přetavila Palachův odkaz v předzvěst tzv. Sametové revoluce. (Česká televize)
(více)Recenze (13)
Podle mne jeden z nejlepších a nejvýstižnějších z dokumentů o Janu Palachovi. Uvádí mnoho historických souvislostí i úryvky z jiných dokumentů. Je v něm také relativně mnoho "mluvících hlav", ale na rozdíl od mnoha jiných dokumentů mají co říci. I když většina informací i záběrů ve filmu použitých je známá, celkové sestavení dokumentu je silně nadstandardní a není od věci jej čas od času neustále připomínat, protože v zapomínání jsme "mistři", když už ne skoro v ničem jiném ... ()
Jan Palach aneb Obětˇnejvyšší, otázkou je do jaké míry já uznávam jeho obětˇ kdykoli ale média nebo politci = paraziti viním z výpočitavosti vždy když příjde doba jeho protestu je tu mnoho lidí kteří si vzpomenou ale jinak ruku na srdce si na tuto obětˇ nevzpomene vůbec nikdo (včetně mě) čert nás vem. ()
Zajímavé narativy k upálení Jana Palacha. Nejvíc cením Havlův {tento čin ukázal levicovým intelektuálům v západní Evropě, že už není žádná sranda, když to jeden člověk na protest udělá a obrovská masa tu myšlenku sdílí/podpoří} Tomáš Halík - obvyklá egomasturbace, dojímání se nad svou rolí v té době. Miroslav Horníček, věrozvěst slizkého povrchna, zaráz zastával stanoviska humanismu i židobolševického governmentu (tento akt vzpoury je nepřípustný), a to za pomoci horníčkovského krasožvástu; na konci svého sdělení se dojetím roztekl. ()
Cenný, částečně střihový, dokument přehledně seznamující s obětí Jana Palacha a uvádějící do historických souvislostí. Na velkorysé ploše shrnuje množství dokumentárních záznamů (i krátké filmy Stanislava Miloty a Milana Peera) a řadu osobních svědectví. Postrádal jsem snad jen sondu do přijetí Palachova činu posrpnovou emigrací a kritickou reflexi jeho pozdějšího zvýznamňování v československém disentu i mimo něj. ()
Zatímco Poselství Jana Palacha, o něco starší dokument, se věnuje Palachově činu, osobnosti, posledním dnům a reakcím blízkého okolí, Oběť nejvyšší se věnuje jeho odkazu. Sebeobětování. Myšlence, kterou českému národu zanechal. Myšlence, která má mnoha vrstev a která nás vede k vyšším ideálům. Mnoha zásadním hodnotám člověka a společnosti. Myšlenka, která je současně bojem za pravdu a za svobodu. Film se věnuje krátce i dalším, kteří se též rozhodli ztělesnit víru v ideály činem sebeobětování. Ať už v Budapešti, Litvě, Lotyšsku a Německu. V dokumentu hovoří V. Havel, T. Halík a další. ()
Reklama