poster

Satyricon

  • český

    Satyrikon

  • Itálie

    Fellini - Satyricon

  • anglický

    Fellini Satyricon

Drama

Itálie / Francie, 1969, 138 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    **

    Petroniův Satyricon jsem četl před notnou řádkou let a tehdy na mě zapůsobil jako pozoruhodné dílo a svědectví doby, kdy jsem myslím neměl žádný problém s tím pochopit autorův záměr, byť se román zachoval jen ve fragmentech. Otevřeně řečeno, co chtěl tímto snímkem říct Fellini, už mi tak jasné není, byť film nepostrádá režisérův typický rukopis. Pro běžného diváka zcela nestravitelné dílko, které čas od času vzniká tehdy, když nějaký umělec získá příliš privilegované a nezávislé postavení, které mu umožňuje neohlížet se na zájmy producenta a diváka. Jednotlivé obrazy jsou neobyčejně barvité, ale celek postrádá jakoukoli hloubku a nikam nesměřuje. Pro mě nejslabší Fellini, jakého jsem dosud měl možnost sledovat. Dekadentní samoúčelná hříčka. Nefunguje ani jako nadčasové podobenství hedónismu společenských elit. Celkový dojem: 35 %.(4.12.2007)

  • Pacco
    ****

    Tenhle „Fellini pro nejnáročnější“ byl pro mne opravdu velkým soustem. Filmová adaptace Petroniova Satyrikonu s nelineárním, fantaskním dějem, zobrazující hříšnou starořímskou společnost v těch nejpestřejších barvách a nejdivočejších vizích, kde se chvílemi nemluvilo vůbec a chvílemi zas moc mi připomínala jakousi fantastickou-magorii. Pro kterou nedokážu tak ohýbat a kroutit slova, abych ji mohla věrně vystihnout.(13.7.2006)

  • Marigold
    ***

    Federico Fellini v Satyrikonu tak trochu připomíná slovutného boháče Trimalchiona z Petroniovy předlohy. Maestro Fellini je nadán velkým bohatstvím filmového vidění a v tomto snímku jej kolem sebe rozhazuje jako marnivý boháč ve formě tak opulentní, přeplácané, přestylizované, že divák je brzy doslova a do písmene přežrán. Na velmi volný narativní rámec (vpodstatě jen proud obrazů nesvazovaných přílišnou kauzalitou) je zkušený "felliniovec" zvyklý, ale v Satyrikonu jako by tomu chybělo jednotící vyznění, ten silný symbolický podtext, který sváže zdánlivě diskrepantní. Tok mytologických historek se valí umocněn již zmíněným vizuálním obžerstvím, zmítá divákem v bizarním světě rozkladu a morální perverze a stále více má tendenci otupovat smysly a zcela zahladit sílu úvodních sekvencí. V nich se zdá být Satyrikon výpovědí nejen o konci Říma, ale i o rozkladu naší civilizace, typicky syrovou a působivou. Postupem času však myšlenková linie vadne pod bičem nedostatku autocenzury a stále perverznějších vizí. Co připočítat Satyrikonu k dobru? Tak třeba výtečně zfilmovanou hostinu u Trimalchiona. Zbytečně neohlazené hrany antické estetiky a sexuality. Samozřejmě též felliniovskou obrazotvornost, byť její míra překračuje únosnost. Tahle satyrizující erotická freska jednoho údobí a "příběhu" lidských pudů prostě až příliš překypuje barvami a snahou o vizuální exkluzivitu za každou cenu. V přívalu ječivých zvuků a barevných kaskád se ztrácí nitro. Ale možná i to je součástí výpovědi Satyrikonu. Nicméně rozhodně se nejedná o Felliniho vrchol...(16.5.2006)

  • zputnik

    Je pro mě těžké, velmi těžké bodově ohodnotit Felliniho SATYRICON. Snad to zvládnu alespoň slovně. Na jedné straně mě tento opus uchvacuje formou zpracování - geniální hrou obrazu i zvuku. Mozaika jednotlivých příběhů je perfektně pospojována a skvěle vyvolává pocit "životního putování" - přemítání nad životem či uměním, úvahy o zklamání, bolesti, smrti, radosti, rozkoši, rozbor různých etických problémů/dilemat atd. Nesmírně jsem se takto předloženou "obrazovo-zvukovou formou" kochal. Na straně druhé zde však je tu více, tu méně kontroverzní "obsahová složka filmu". Nejsem kritický vůči celému obsahu. Některé/mnohé úvahy byly perfektní. Nedá mi to nevyzvednout pojednání o umění (viz například sekvence typu: "Nebuď překvapen, že umění malby je ztraceno, když nalézáme víc krásy v hrnci plném zlata než v pracích Apella nebo Phydiase." atd.). Nemohu také nezmínit hluboké filozofické zamyšlení nad smrtí, ochotou/neochotou udělat něco nestandardního/"nenormálního", úvahy o hranicích společenských norem a jejich překračování etc. Toto vše by bylo v pořádku. To, co mi však "drhne", jsou určité preference a hodnoty, které vyznávají hlavní postavy a které mi byly/jsou cizí. Zbytečně to kalilo můj dobrý pocit z filmu. Celková má "vnitřní rozpolcenost" vzhledem k tomuto snímku a jeho kontroverznost mi jaksi brání tento snímek ohodnotit bodově - ohodnocení formy a obsahu se prostě nedá zprůměrovat. Shrnuto a podtrženo: Nelituji ani minuty sledování tohoto filmu - jde o perfektně zvládnuté dílo, co se formy a částečně i obsahu týče... na můj vkus je však zbytečně kontroverzně vyznívající. Mnohé se dalo předložit i méně výstředně.(1.1.2004)

  • Crocuta
    ****

    Chvílemi hodně makabrózní až morbidní film, výrazně stylizovaný a s těžko pochopitelným poselstvím. Já se při něm ale hodně bavil.(26.7.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace