Pýcha a předsudek

Adaptace, která má příliš mnoho odlišností pro mojí hnidopišskou povahu - z Lizzy je blondýna, chemie mezi páry nefunguje, bystré postavy přišly o polovinu důvtipu a děj je přestavěný a zkrácený (Kde je Pemberley? Já vyžaduji Pemberley!) a to, co na konci provedli s lady Catherine, je doslova schválnost! Aspoň že na pana Darcyho se dá koukat a moje oblíbená figurka, pan Collins, je jako vždy roztomilý. (08.06.2008)

Zkrácená adaptace klasické předlohy Jane Austen. Laurence Olivier je jako pan Darcy výborný a představitelka paní Bennetové opět nezklamala (ale tato postava je vděčná za každých okolností, protože nic není člověku tak blízké jako matka, která ho ztrapňuje). Ke konci velmi nahuštěný děj. Největší výtku v tomto případě zaslouží kamera, protože některé postavy zabírá tak krátce a z dálky, že pořádně nestihnete zachytit jejich rysy. Což je víc naškodu, než drobná úprava děje. (01.12.2008)

Nečekala jsem od toho nic, protože jsem věděla, že tato adaptace je vše, jen ne přesná. Je to tak, změněná je jak doba, tak příběh, tak celkové vyznění díla, nicméně nebyla to taková tragédie, jak jsem čekala, a ve finále se mi to i docela líbilo, herci mi přišli dobří, i když na tom bylo vidět, jak je to strašně americké a hollywoodské, prostě produkt své doby. (07.03.2021)

No tak si můžu odškrtnout další klasiku, která není špatná, ale vůbec mě nebaví. Nemám tady moc co vytknout, dokonce to není ani příliš melodramatické, ale ze všeho toho štěbetání, klábosení, pukrlat a cukrbliků mě šla hlava kolem. A když tak sleduju svět, kde jedinou starosti boháčů je správná svatba a dobré společenské postavení, napadá mě socialistická myšlenka co všichni ti chudáci, rolníci a obyčejní lidi, kteří nejsou v příběhu vidět? Nejsympatičtější postavou tak pro mě byl starý pan Bennet, který by nejradši celý ten fraucimor vypakoval pryč a užíval si klidu v knihovně. V nulové konkurenci historický film roku 1940. (29.06.2016)

Laurence Olivier byl herecky pan Někdo, je smutné, že je dnes zhusta chápán a uctíván jako instituce: málokdo opomene použít jeho šlechtické tituly, o které v zásadě až tak nestál, ale jeho filmům už čas nevěnuje. Je to škoda, už proto, že spousta starých dramat stojí dnes za pozornost právě díky jeho herectví. Nevadí mi studiovost filmu, ani fakt, že děj proběhne téměř bleskově, nechybí mi Pemberley, příběh je zábavný, ale to je dáno kvalitou literární předlohy a režiséra, obsazení je opravdu velmi dobře vybráno, starší setry Bennetovy nad míru sympatické, (hlavně Jane Maureen O´Sullivanové,) ale je to asi právě Olivierův pan Darcy, který romanci drží nad vodou. A konec? Závěrečný rozhovor s tetičkou, který na první dojem působí nejapně, chápu jako velmi vydařený vtip. Nakonec proč ne? (14.11.2007)