Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dopitak
    ***

    Když filmoví muži na prahu dospělosti mluví jako skuteční muži na prahu dospělosti (vojedeme ňáky vesnický kundy!), scénář nenutí nikoho přehrávat uměle vykonstruované situace, když všechny dialogy jsou tak nějak ze života, když se ke všemu jedná o tuzemskou produkci, tehdy mi to nebudete věřit. Jsem ochoten prominout i nepříliš záživnou zápletku, zvláště když ve filmu vystupují tak mile neokoukaní herci. Škoda jediného - mezi hlasitostí dialogů a hudby je propast přímo závratná, nutící vás do obtížné volby - neslyšet co postavy říkají anebo vystěhovat sousedy.(9.2.2013)

  • Psema
    **

    V tomhle filmu je punk mrtvej a jeste libivej a pohodovej jako disneyovskej popik. Prazdna nuda.(28.6.2014)

  • Noviik
    ****

    Hodně zajímavý film, u kterého jsem se bavil a ani chvíli nenudil. Všichni herci odvedli dobrou práci a minimálně ve filmu se v nich pankáči skutečně stali.(10.4.2013)

  • Webb
    *

    Don´t Stop smrdí jako zkažená ryba. Jak to vypadá, když se téma punku chopí nezkušený tvůrce, který o dané látce má hodně zkreslenou představu, tu uvidíte v praxi. [2/10](22.2.2013)

  • kingik
    ***

    Nepřestávej věřit v punk! Poslední dekáda komunismu pod "nadvládou" punku, ale kdo koho víc toleroval, respektive netoleroval? Pár punk přátel stačilo za "totáče" mít a hned byl ten život na hovno veselejší, ale jak kdy, a jak pro koho. Bylo to o excentrickém životním stylu, o nedostupných hudebních nahrávkách zakázaných kapel, hulení a v neposlední řadě o mladistvé rebélii prostřednictvím vlastní undergroundové kapely proti nevyhovujícímu režimu a jeho předpisovým životním normám, kterých měla parta pankáčů v 83 až nad číra. Vše sledujeme z pohledu inteligentního Mikiho, toho času studenta gymnázia, který se tak trochu ve svých (osm)nácti hledá. Nechce se podvolit politickému systému, rodičovským kritériím, přehnanému vlivu špatných kamarádů a nikdy se nevzdá své milované hudby. Těžko říct, co chtěl svým nevyváženým postojem tenhle snímek vlastně divákovi sdělit. Sděluje i nesděluje toho příliš. Tehdejší dobu odprezentoval celkem zdatně, i když trochu uměle, některé scény byly nastaveny i vystavěny zajímavě, ale jen zřídka se z nich vytěžilo maximum (viz dramatická noční honička s vesnickými "burany"), některé zase vyznívaly nevěrohodně (obdobný problém měl i spřízněný "Občanský průkaz", včetně nedostatečné artikulace mladých herců, kdy jim ne vždy bylo spolehlivě rozumět), avšak největší slabinou je rozkouskovaný až epizodní styl vyprávění. Životnost postav je měřena schopností dodat jim životnost prostřednictvím mladé herecké krve, což se daří, ale v zajímavých situacích se s nimi ocitneme méně, než by bylo záhodno. Režijní rukopis Richarda Řeřichy ještě neměl onu kýženou výrazovost, což je pochopitelné, neboť se v minulosti režií nezabýval, avšak kameru třímal v rukou nejednou. Jedná se o kameramana, který si chtěl vyzkoušet, jak chutná režijní debut. Na poprvé to nebylo špatné, ale ani nikterak vyzrálé. Poněkud zvláštní byla mluva i image hudební partičky. Možná se tak tehdy mezi mládeží nemluvilo. Výraz "dračice" určitě ne. K vidění byla směska pankáčů ve stylu Sex Pistols se skinheadem i kultivovaným depešákem, kterého Patrik Dělger v titulní roli připomínal ze všeho nejvíc, ačkoliv tahle modní vlna se dostavila až o něco později. Přesto velkým plusem zůstávají mladí, neokoukaní herci, atmosférická režie s důrazem na originální kamerové snímání a také neotřelé téma a připomínka punku, kterým se český film příliš v minulosti nezabýval. Svých předností si je film dobře vědom. Jestli je to hodně, málo, nebo tak akorát, si jistě každý divák posoudí sám. Vytěžit se z toho dalo jistě víc. 60%(27.9.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace