Dešťová víla

Kupodivu to hlavní čím Dešťová víla zaujme, jsou technické aspekty. Kamera, výprava a hlavně hudba jsou na vysoké úrovni, ale vše co se týče herců je o dvě třídy horší. Milan Cieslar dostal špatně napsaný scénář. Dialogy jsou vatovité a hercům z pusy nelezou. Dokonce i ti nejlepší z nich pak působí nepřirozeně a afektovaně. Ani příběh není nějak světoborný a na hodinu a půl děje zkrátka nestačí. Ke konci už se vkrádala nuda. Celé to působí tak nějak nedotaženě. Pohádková poetika je jen naznačená, nádherné exteriéry jsou zoufale nevyužité a místo aby samy vyprávěly, tak dělají jen luxusní kulisu. Tohle není ani průměr. (31.12.2012)

Pro mě osobně docela překvapení. Musím se přiznat, že jsem od tohoto počinu moc neočekával. V této pohádce vidíme solidní herecké výkony a pěkný příběh, kdy venkované mají spor s nadpřirozenými živly. Chválím hudbu pana Hapky. Rovněž kostýmy byly pěkné. Z Dejdara, který představoval oheň, šel docela strach. Paní Vlasáková se přesně hodila na dešťovou vílu. I Labuda, představitel slunce, nezklamal. Tato pohádka se celkem povedla. Myslím, že v posledních letech se lepší nenatočila. Komentář píši dvě hodiny po zhlédnutí a ještě teď mě hřeje příjemný pocit, že jsem tento snímek viděl. Hodnotím lepšími třemi hvězdami a jsem rád, že pohádky nevymřely. V nejbližší době chci vidět Peklo s princeznou. (10.03.2010)

Film si vzal evidentně příklad z Ladových pohádek naruby. Zatímco zlí lidé tu zůstávají až do konce nepotrestáni a žijí víceméně spokojené životy, nejvíc ze všech trpí hodná Květuška, která jako jediná poskytla přístřeší žebračce, z níž se vyklubala dešťová víla. Ovšem na druhou stranu, já se ani moc Donutilovi nedivím, že tu divnou osobu vyhnal od svého prahu... coby zkušený muž poznal, že si ta ženská na žebračku jen hraje, protože měla obarvené vlasy, a peroxid tehdy určitě stál celé jmění. Navíc zpracování pohádky siiiilně zavánělo kýčem, a to jak po stránce vizuální, tak hudební, takže co víc si člověk může nepřát? A to vůbec nemluvím o hercích... Kerekes mi dost nepříjemně připomínala Paroubkovou č. 2, Donutil zase Haničince v jeho nejhorších letech a rolích, no aspoň že tentokrát nepatlal a vyslovoval zřetelně, takže mu dokonce i bylo rozumět - nevím, jestli investoval do nové zubní protézy nebo prostě jen dospěl. Dejdar byl evidentně líný se přemaskovávat z jedné role do druhé (tj. z této a souběžně točené reklamy na Clavin), Gottwalda zase měla kamera zabírat pouze zepředu a nikoli z profilu, kde vynikal jeho silně konkávní nos. Ne, vlastně takhle: Gottwalda neměla kamera zabírat vůbec, nechápu, že si ho režisér do svého filmu vybral, když přeci musel vědět, že tenhle herec byl vyhozen i z konkurzu na oživlé dřevo do divadla Járy Cimrmana, protože splňoval pouze jednu půlku požadavků na tuto prestižní roli. (23.12.2014)

Dešťová víla je určitě jednou z těch lepších českých pohádek posledních let, ale i tak by se našly značné mezery. Musím pochválit vzhled jednotlivých živlů a celkově linii, která se k nim pojila. Vedle toho stojí rozhodně za zmínku kontrast malé české vesničky a cizokrajné scenérie, které se dobře doplňovaly. Zkrátka pohádka, která zaujme nejvíce výpravou a vcelku slušnými efekty. (24.08.2014)

"Mám práci !! Nevidíš ?!" - "No, proto mě taky poslali, abyste se nepředřel.." ;) Až neuvěřitelně pozoruhodná filmová pohádka, bohužel zejména v tom negativním smyslu slova, Milana Cieslara, jehož rukopis, jakkoli pochybuji, že by mainstreamový divák dokázal jmenovat alespoň dva jeho bijáky, se omezuje na naprostou chladnost a neživotnost snímku, která dokáže promrhat i exteriérní záběry islandské přírody.. Jen další narativně vyprázdněná báchorka s rozbředlými hodnotami, která však nedostojí ani základním žánrovým schématům a vzorcům a jen drze cituje klasiku zoufale zatíženou nostalgií.. (20.12.2016)