Obsah
-
Film o lásce bez lásky, o válce bez války a magii bez kouzel.
Rok 1914. Plukovník von Haukwitz (Jiří Schmitzer) zahyne za záhadných okolností při okultní seanci. Jeho snoubenka, herečka Klára Knabelová (Viktorie Čermáková), při vyšetřování zjistí, že tělu byly po smrti odňaty hlava, ruce a srdce. Při hledání odpovědí na tuto záhadu naráží na nejbližší plukovníkovu osobu - poručíka Heinricha Rotha (Roman Zach) a osud je spojí dohromady. Vojenský vyšetřovatel Karel Vrana (Martin Finger) se snaží Kláru přimět ke spolupráci právě proti Rothovi a okultním kruhům v armádních řadách. Klára odmítne, ale vyjádří Vranovi podporu jeho cíli najít odcizené části plukovníkova těla. Mezitím je poručík Roth povolán na bojiště 1. světové války a Vrana zároveň vyráží po Evropě hledat ostatky von Haukwitze využívané okultními skupinami. Klára se přesunuje na svůj rodný statek na Moravu, kde obdrží jinou část těla - ruku zraněného poručíka Rotha. Ten se naplněn deziluzí po válce navrací ke Kláře na její statek a pokouší se hledat nové cesty uspokojení vlastní iracionality. Nachází je v nesmyslných pokusech s kohouty či podivných výletech do přírody, kde prožívá zvláštní snové stavy. Jeho vyprahlost a prázdnota již však nedokáže a možná ani nechce Kláru uspokojit a naplnit. Vrana přiváží na statek nalezené plukovníkovy ostatky. Je však stižen rovněž svého druhu paralýzou. Ani on, byť je ke Kláře od prvního okamžiku silně přitahován, není s to jí nic nabídnout. (oficiální text distributora) -
Rok 1914, předvečer 1. světové války. Plukovník von Haukwitz zahyne za záhadných okolností při okultní seanci. Jeho snoubenka, herečka Klára Knabelová, zjistí, že tělu byly po smrti odňaty hlava, ruce a srdce. Při svém pátrání se sblíží s poručíkem Heinrichem Rothem, který stál plukovníkovi nejblíž. Jejich vztahu ovšem okolnosti nepřejí. Rotha povolají na frontu a Klára je vojenským vyšetřovatelem Karlem Vranou nucena ke spolupráci proti okultním kruhům v armádních řadách. Válka postupuje, Klára hledá kýžený klid na rodném statku kdesi na Moravě, zatímco Roth a Vrana - každý po svém - stále více podléhají tlaku doby... Pramení právě tady všechno zlo budoucích (a současných) let?
"Nejde o epický příběh, ale o vhled do duší jednotlivých postav," nabízí klíč k pochopení filmu představitel jedné z hlavních rolí filmu Roman Zach. Ještě podrobnější návod k použití dává režisér. "Mám dojem, že film Hlava-ruce-srdce je docela srozumitelný. Používá jenom trochu jiného způsobu vyjadřování, než je běžné, ale tím by se divák neměl nechat zaskočit. Film není pouze realistické iluzivní médium, film je také hra. A bude-li mít někdo chuť se touto hrou nechat vtáhnout, pak se v mém filmu může volně pohybovat, aniž by ho muselo trápit, že nepřečetl všechny znaky a symboly," soudí režisér a pokračuje. "Film je pro mne otevřená struktura, do které je možno vstoupit z různých stran. Já samozřejmě velmi přesně vím, co jsem čím chtěl říct, ale samotného mne mnohdy překvapuje, jak se určité věci dokážou uvnitř filmu začít chovat jinak a začínají vstupovat do nových vazeb. Navíc se v okolním světě neustále děje něco jiného, co přináší do takovéhoto druhu filmu další rozměr. Jakýkoliv návod by tedy byl omezující, jediné, na co mohu apelovat, je otevřenost," uzavírá režisér.
Divákova situace je ale přece jen složitější, protože vedle několika tematických rovin Jařab pracuje i s humorem, ironií i jistou snahou překvapovat, až šokovat, což může diváka snadno zavádět do slepých uliček. Navíc by to nebyl ani Jařab, kdyby stejně jako na divadle, tak i ve svém debutu Vaterland - lovecký deník (2004) nezkoumal výrazové prostředky, hranice a prostupnost divadla a filmu. - Jaroslav Sedláček (Letní filmová škola) -
Rok 1914. Plukovník von Haukwitz zahyne za podivných okolností při okultní seanci. Jeho snoubenka, herečka Klára Knabelová, zjistí, že jeho tělu byly po smrti odňaty hlava, ruce a srdce. Při pátrání po příčině hrůzného činu se seznámí se snoubencovým přítelem, poručíkem Rothem. Důležitou roli však má i vojenský vyšetřovatel Vrana, který v Evropě hledá další části těla, využívané nejrůznějšími okultními skupinami. Rakousko-Uhersko v době 1. světové války a po ní poskytlo inspiraci pro originální a odpoutanou, ale logickou vizi režiséra Davida Jařaba. Komorní příběh o lásce bez lásky, o válce bez války a magii bez kouzel nachází analogie mezi současností a érou, která toužila modernizovat, emancipovat a osvobozovat – ale také vládnout a nastolit nové mýty. V příběhu, vyprávěném trochu jinými prostředky, než je divák žánrových filmů zvyklý, jde však také o střet mužské a ženské intimity. (MFF Karlovy Vary)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (65)
-
SimonM
odpad!Krásná kamera se skvělou atmosférou a jinak nic, nic a zase nic. Viktorie Čermáková je zoufalá ostatní herci nudní. Bohužel Jiří Schmitzer se pouze mihne a nedostává moc prostoru, režisér se snaží ale na film mu nestačí dech. Divadlo je pro něj asi to pravé.(31.1.2011)
-
Jawak
Zajímavý film, nevšední, jiný... Trochu tajemný, trochu srandovní, trochu nelogický. Vyzdvihnout musím kameru a výpravu. Děj není u tohoto filmu to hlavní, já si vychutnával jeho atmosféru, dlouhé záběry na herce, prostředí, hudbu. Postavy působí naprosto chladně, ale i v tom je právě zvláštní a to se mi líbilo. 50%(24.6.2011)
-
pedrosek
Film mě navzdory očekávání potěšil. Ve starších komentářích čtu často stesky na špatné výkony herců. Mě špatné vůbec nepřišly, naopak považuju zvolený herecký styl za režijní záměr, který pomohl celkové atmosféře snímku. Abych jen nechválil, přišel mi zbytečný poslední záběr filmu. Celý film je dostatečně nejasný a surreálný, že takového konce nebylo vůbec třeba. Každopádně autor jistě nechtěl natočit film pro běžného konzumenta, takže není překvapením celkové nízké hodnocení.(24.7.2011)
-
robbez
Velmi zvláštní a působivý film. Na české poměry je to zcela výjimečná věc. Díky bohu, že občas i u nás někdo natočí něco takového. Podobně magickou atmosféru měla kdysi dávno Šulíkova Záhrada. Občas jsem si taky připadal jako při sledování surrealistických výplodů mého oblíbeného Davida Lynche. Chápu, že mnoha lidem může film připadat jako nesmyslný blábol. K jeho vnímání je totiž třeba zapojit taky intuici a imaginaci a ne jenom rozum. Stále jen samé náznaky, symboly a mnohovýznamové roviny - to řadu diváků spolehlivě odradí. Navíc ještě ty alchymistické narážky a pohrávání si s myšlenkou, že dějiny světa ovlivňují nějaké tajné okultní spolky. Jařab sám je vlastně takový alchymista, který možná stvořil těžko přístupné opus magnum a možná jen rafinované ludibrium.(11.11.2011)
-
Terman
Vážně? I když pominu afektovaný hlas hlavní představitelky, nenapadá mě nic, co by se mi na filmu líbilo. Snad jen, že mě pěkně pobavil (viz rozmluva se sovou).(24.2.2012)