Ať žijí rytíři!

Ať žijí rytíři, Janákův opus s přístupností PG-2. Tři věci pohřbívají tento původně sympaticky vypadajicí pokus o středověkou verzi Sám Doma. 1. Repetivní schéma: "Musíme se dostat do hradu/z hradu, bránit hrad/bránit hrad/bránit hrad". Chce to víc nápadů na menším místě, než víc míst a méně nápadů. 2. Logické chyby, které by ani tak nevadili, kdybych se prostě v kině nenudil. A inteligenci "tiletých" bych také nepodceňoval. Film pak slouží alespoň jako kvíz, dejte dítěti blok a tužku a v kině vyzkoušejte, kdo najde víc kiksů. 3. Absence napětí aneb proč se bát o hrdiny, když vojáci jsou prostě šašci, bojicí se duchů a tříletých slečen. Navíc tam nikdo neumírá, střilejí se sice šípy, probodává se nožem, ale každý to přežije, dělá, že probodnutí je jen škrábnutí a šíp v hrudi je prostě jen hračka. Snímek pak (v mých očích) drží nad vodou aspoň šíleně přehrávajicí Kříž a tragicky nehrajicí představitel Adama (bože, co slovo, to menší záchvat smíchu v sedadle mnou obývaném). (10.10.2009)

Vcelku sympatický počin má jednu podstatnou vadu. Zavděčit se celému spektru diváků je jistota na zadělání problémů. Už pejsek a kočička když vařili dort též přišli na to, že mnoho ingrediencí v dortu způsobí minimálně nevstřebatelnost. A tak se i toto dílko stává lehce neuchopitelným, je to škodaa, protože se jedná vcelku o sympatický počin i když milionkrát zmutovaný a obehraný. 50%. (13.01.2010)

Otázka jak to hodnotit. Jestli se na to budu dívat v rámci světové kinematografie, tak je to hrozné. V intencích tragické domácí produkce posledních let to ale nedopadlo zase tak strašně. Ano, výběr herců mohl být citlivější, ano, některé scény jsou prkenné jak kůlna a určitě to má celý roj dalších much, ale jako dětský film s nádechem středověku to docela pobavilo. Neřekl bych, že to bylo kdoví jak dobré, ale zas taková tragédie taky ne. Když vidím, jak dopadají třeba české pohádky z posledních let, tak si říkám "Zaplať pánbůh za ty dary." (04.01.2013)

Ehm. Připitomělý scénář vypocený kolem jakž takž dobrodružného děje, za kterým není ale lautr žádná myšlenka, poselství, prostě nic; místo postav jednorozměrné figurky, nanicovatě podbízivé dialogy v ryze současné češtině/pražštině (hlavně aby malým konzumentům hladce vklouzly do uší), herectví pro kočku (aspoň od toho Pavla Kříže jsem čekal podstatně víc než levnou karikaturu složenou z naklánění hlavy, falešných úsměvů a cezení slov mezi zuby), splácaná sterilní výprava bez ksichtu, dtto hudba, minimum atmosféry, stupidní zesměšňování muslimů, zapomněl jsem na něco? Jo – děti jsou z toho úplně na větvi: „Táto, že to bylo legrační, jak tam byl ten velitel zavřený v té kleci?“ (Ne, synáčku, nebylo.) Přidal bych hvězdičku za snaživou kameru, ale nepřidám, takováhle falešná rutinérská náhražka filmařiny si druhou hvězdičku nezaslouží. Sorry, Karle. (26.12.2010)

Z mého pohledu dospělého člověka se jedná o nepříliš povedený pokus o dětský historický film, až pohádku. Současnost jde panu Janákovi lépe, protože pokus o její našroubování do historie působí křečovitě. Připouštím ale, že děti se mohou bavit, i když na mě dětští hrdinové působí nadmíru otravně, čemuž zdatně sekunduje hlavní záporák. (12.12.2015)