Obsahy(1)
Dokumentární pořad o historii významné pražské kulturní památky, která slyšela hlas Enrica Carusa, kde osobně dirigoval i Gustav Mahler a prochází i dnes složitým vývojem.
Státní opera Praha sídlí v budově, která byla 5. 1. 1888 otevřena Wagnerovou operou Mistři pěvci norimberští jako pražská německá scéna. Divadlo mělo obdivuhodně široký repertoár, zahrnující i díla pražských německých skladatelů (F. Finke, T. Veidl, H. Krása). Vždy mělo k dispozici vynikající pěvce (R. Pauly, R. Stevens, K. Baum, H. Hotter a další). Mezi výjimečné umělecké osobnosti, které zde vystupovaly, patřili dirigenti Gustav Mahler, Richard Strauss, Felix Mottl, Arthur Nikisch a Felix Weingartner a sólisté Anna Bahr-Mildenburg, Berta Lauterer-Foerster, Maria Jeritza, Nellie Melba, Karl Burian, Enrico Caruso, Benjamino Gigli, Jan Kiepura, Richard Kubla a Tino Pattiera. Teprve v roce 1992 nabylo divadlo zpátky svou samostatnost jakožto Státní opera Praha. Od té doby navazuje na významné tradice Nového německého divadla a to nejen prostorem, v němž hraje, ale především dramaturgií a vybudováním vlastního dokumentačního centra, které chce zachytit činnost Neues Deutsche Theater, protože archiv tohoto divadla je bohužel nenávratně ztracen.
(oficiální text distributora)
Recenze (2)
Dokument, který si není jistý sám sebou. Měl by pojednat o historii slavné divadelní budovy, takže ano, dozvíme se o stavu před magistrálou a také o dnešním mramoru na toaletách. Leč v otázce repertoáru je to stále jen opera, trochu balet, předpokládá se činohra a opereta je zmíněna jen v souvislosti s protektorátní érou. Taková zkratka dokáže uškodit více, než si v ČT dokáží představit. ()
Dozvěděl jsem se docela dost o této zajímavé budově. Po vizuální a hudební stránce velmi vydařené. ()