Malé modré nic (festivalový název)
-
Little Blue Nothing
Dokumentární / Muzikál
Francie, 2009, 50 min
Režie:
Vincent MoonHrají:
Vojtěch HavelObsah
-
Dokument o hudebním a partnerském duu Vojtěchu a Ireně Havlových je první „českou spojkou“ v originálním a nezastupitelném díle filmaře Vincenta Moona. Od roku 2006 rozvíjí své vytříbené hudební kronikářství: jeho „koncerty přes ulici“ (díky internetu proslavené jako Take Away Shows či Concerts à emporter) zachycují hudebníky v akci, avšak mimo koncertní scénu – v soukromí, na veřejných místech, v symbolickém návratu z vyvýšeného pódia do běžného světa. Moon, který navíc své snímky barevně stylizuje, natočil už přes devadesát hudebních svědectví. Jeho dokumentární metoda bývá srovnávána s manifestem Dogma 95, s terénními nahrávkami Alana Lomaxe či s dlouholetými Peel Sessions, záznamy diskžokeje BBC Johna Peela; mluví se také o formě guerillové kinematografie. Pro MFF Karlovy Vary vytvořil Moon autorský výběr ze své tvorby. V jeho centru je světová premiéra filmu o improvizátorech Havlových, kteří tradici staré evropské hudby spojují s meditativní citlivostí východoasijských filozofií. [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Maemi
Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Nevím, zda bude mé hodnocení objektivní, jelikož jsem utekla už po prvním dokumentu, týkajícím se V. a I. Havlových (nutno dodat, že jsem zdaleka nebyla jediná, naopak jsem to oproti mnohým vydržela docela dlouho). Co se týče tohoto jediného dokumentu, je naprosto nezajímavý a nudný a s tak mně nevyhovující kamerou jsem se snad ještě nesetkala.(9.7.2009)
-
Bakllazaan
Opět jsem se nachytal na neskutečně lživý popisek v programu z Varů. O dvou New Age Hipís, kteří se neustále usmívají, vzívají Máhešvaránandu a neumí hrát. To byla zas ostuda(8.7.2009)
-
Martin00x
...vysíláno na filmovém festivalu 44. MFF Karlovy Vary 2009...(8.7.2009)
-
TedTonks
Dokumenty mě nebaví, a hudební už vůbec ne. Já hudbu miluju, ale tohle...Přetrpěl jsem první nudnou část o Havlových a čekal jsem na druhou část. Ta už byla méně nudná, ale přesto nudná. Po prvních třech kapelách jsem odešel. Přitom jsem se kouknul na obsazení malé promítací místnosti - polovina lidí utekla, pět usnulo a ostatnímuseli být blázni, že tam zůstali.(19.7.2009)