Einaym pkuhot
Du sollst nicht lieben
Tu n'aimeras point
Oči doširoka otvorené
Eyes Wide Open
Obsahy(1)
Jeruzalém, semknutá komunita přísně ortodoxních Židů. Aaron má prosperující košer řeznictví a spokojené manželství s Rivkou, s níž má čtyři děti. Sám na všechno nestačí, a tak si na dveře svého krámku vyvěsí ceduli, že hledá pomocníka. Zakrátko na prahu stojí pohledný student Ezri, jenž má o práci zájem, ačkoli řezničině vůbec nerozumí. Ezri je snad až příliš krásný a příliš jemný pro tento svět přísných pravidel, která Aaron, zcela propadnuvší mladíkovu kouzlu, jednoho dne nenávratně poruší a bezhlavě se zamiluje... Režisér filmu říká, že hlavní tragédií tohoto příběhu, který sice není napsán podle skutečné události, ale mohl se stát kdykoli a kdekoli, je fakt, že věřící nepovažují homosexualitu za zločin – je to prostě něco, co neexistuje. „Jak se můžete vyrovnat s něčím, o čem je psáno, že to prostě není? V talmudu stojí, že synové Izraele ani nemohou upadnout v podezření, že by něco takového dělali... Název filmu odkazuje k očím komunity, která nás sleduje na každém kroku, k očím Boha, ale nejen to. Pro mne je to film spíše o vyrovnání s vírou, s vlastním bytím.“ [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Queer film, co není košér metrosexuálně-reklamním stylem současného západu. Naopak, je to plné potu, syrového masa a semknutosti. Bez velkých gest, velkých slov a přepálených emocí. Výkon očí Zohara Strausse je bezmála geniální. Haim Tabakman natočil film, který je zajímavou sondou do ortodoxní židovské komunity a ještě zajímavějším "podpovrchovým" dramatem. Označit to jako "film o ničem" může jen člověk, který nedohlédne pod hladinu mikve. ()
Musím se přiznat, že jsem od snímku čekala víc...Víc dějového zvratu a procítění dané situace. Nedokážu popsat, co přímo mi v tomto filmu chybělo, ale spíše si myslím, že to bylo danou mentalitou a prostředím, v kterém se to nacházelo (tím mám na mysli přímo židovskou víru), jelikož je to pro mě téma, na které mám jiné názory, než se tam pronášeli a prosazovali. V daném prostředí se nepohybuji a tudíž nevím, zdali to opravdu takto při těchto problémech židé řeší, ale každopádně to bylo předvedeno dobrým způsobem... ()
Zajímavý malý snímek, který je sondou do života ortodoxních židů. Režisér zde zpracovává velmi ošemetné téma ještě ošemetnějším způsobem a daří se mu to... tak napůl. Vizuální stránka je podmanivá, úžasným způsobem zachycuje Jeruzalém, zvláštní ne-hudba podtrhuje atmosféru a herci snad ani nehrají - ti své role žijí. Bohužel nemá tento film valný příběh, jen tak plyne od nikud nikam a snaží poukázat na odpor židovské (ale i celkové) společnosti vůči homosexualitě, což ovšem není zrovna něco, co bychom už stokrát jinak neviděli. Od absence příběhu se také odvíjí tempo - je velmi pomalé a jinak dramatické téma tak ztrácí na své působivosti. Je to škoda. Ovšem poseltsví, jež nese... já zkrátka nemohu alepsoň trochu neocenit. ()
Sympatická reálná atmosféra, živý problém a skutečné vypořádání se se sebou samým v konkrétních podmínkách jednotlivce určených společenskými mantinely. Film nabízí otázky po hranicích patologie touhy a po způsobu, jakým s touhou pracuje a jak ji formuje společenská cenzura. Vede společenské tabu k její racionalizaci, nebo má schopnost maximalizovat ji vytvořením psychologického exilu až k sebezničení? Nakolik silně se vlastně podílí na duševním vývoji jednotlivce? Nabízí se tu i otázky po rozporu kontrolovaného a povoleného a po roli tradic, snímek reálně ukazuje funkci širšího než rodinného soužití semknutého společnou vírou, která poskytuje člověku možnost směřování a v případě židovských komunit i nezvyklého růstu, navzdory svobodě, kterou tu představuje touha a možnost se jí poddat. Snímek je o hranicích touhy, spíše než o střetu homosexuality s náboženstvím, homosexualita však dává ostrakizaci touhy specifický nádech. Je sympatické, že položené otázky nejsou filmem jednoduše zodpovězeny, což je princip, který je duchu ješivy i židovskému pragmatismu blízký. Vzhledem k převažujícím stereotypům považuji natočení tohoto snímku za odvážný čin: soudy z davu jsou předvídatelné - ortoxodní Židé jako fanatická nesvobodná pakáž a náboženství největším zločinem (jakoby snad naše společnost žádné neměla); i obdivovatelé Třetí říše by mohli mít radost - Žid a "buzerant", to možná potěší. Film sám se naštěstí k žádné takové "hlubokomyslné" výpovědi nesnižuje. ()
„Byl jsem mrtvý, a teď žiju“ … nádherný film, který má hloubku až na dno lidské duše. Nemá cenu se rozepisovat, kdo chce, pochopí. Nesouhlasím s těmi, co jsou schopni tady dát tak nízké hodnocení za herecké výkony. Výborní herci všichni a obzvlášť ti dva hlavní s civilními jmény Zohar a Ran, skvělá hudba, která právě přesně dokreslila příběh a pocity z něj … skoro mi ukápla slzička … takových filmů víc, co umí sdělit a ještě nastaví milion otázek … 4x10 ()
Reklama