poster

Ivan Hrozný

  • Rusko

    Tsar

  • Rusko

    Царь

  • Rusko

    Car

  • Slovensko

    Cár

Drama / Historický

Rusko, 2009, 116 min

  • Aidan
    ****

    Ruská variace na téma „despota a arcibiskup“. Tady na Západě ten příběh známe ze dvou výborných snímků – Becketa (1964) a Člověka pro každé počasí (1966). Ve východní verzi však panovníkovu anglickou uhlazenost nahrazuje rozmáchlé apokalyptické běsnění. Ostatně carem tu není žádný z požitkářských Jindřichů, ale fanatický Ivan, ne nadarmo nazývaný Hrozný. Snímek konfrontuje dva typy zbožnosti: v té carově se mísí vize blížícího se posledního soudu s pověrou a adorací vlastní moci, zbožností metropolity Filipa naopak prosvítá evangelium a stále zřetelněji i příběh samotného Krista. Po pomalu již kultovním „Ostrovu“ natočil Pavel Lungin další zajímavý kus, byť výhrad by tu bylo vícero než u předchozího počinu. Obsazení „otce Anatolije“ z výše zmíněného filmu do role Ivana vede k dočasnému prolnutí obou jurodivých postav, z nichž jedna je světcem a druhá šílencem (Možná je to však záměr. Snad se tu režisér zamýšlí nad tím, co může udělat s duchovním potenciálem špatné vedení a moc). Pro našince pak není lehce stravitelný ani ruský mesianismus, který snímkem tu a tam prosvitne – zejména ve scéně, kdy ikona Matky Boží v rukou dítěte pomůže Rusům zvítězit v bitvě proti polské (katolické) přesile. Politizované pravoslaví v lásce nechovám, ale skousl-li jsem je u Dostojevského, skousnu je i zde - druhá půle snímku naštěstí ukazuje, že to s tím poklonkováním samoděržaví a césaropapismu nebude tak zlé. Na závěr tohoto už beztak příliš dlouhého komentáře nelze nezmínit i podobnost s Andrejem Rublevem: středověká scenérie se téměř shoduje. Tarkovského film není tak explicitně křesťanský, zároveň však ve své náznakovosti není ani tak podbízivý. Lungin se po umělecké stránce nemůže kolegovi rovnat a jeho obrazy někdy hraničí s kýčem. I tak jsem za jeho filmy vděčný, protože se – poutavě a nepitomě - dotýkají témat, o nichž se v současné kinematografii obvykle mlčívá.(10.3.2011)

  • Britrik
    ****

    Konečně personifikovaný důvod, proč nikdy nebudu grekokatolík, neřkuli východní schizmatik:) Ne, vážně. Film je skvělý. Trochu jsem se obával klasických ruských neduhů (přehrávajícíh herců, patetických záběrů), ale nekonalo se. Informativní hodnota však vysoká.(5.6.2012)

  • Kimon

    H.C.E nežije v realitě našich příjmů!!! Za 200,- Kč ?! Ta cena by mě nezarazila v předražených prodejnách pro snoby, ale v trafikách? Cenotvůrce H.C.E. snad spadl z měsíce a ublížil si na hlavě ....(21.1.2011)

  • GilEstel
    ***

    Pokud se z nějakého důvodu zajímáte o ruskou historii a chcete se něco dozvědět o životě prvního ruského cara, tak tento snímek vřele nedoporučuji. Autoři se zde totiž orientují na velmi krátké časové období vlády. Navíc se zcela (a pouze) zaměřili na tolik známé krutosti tyranského vladaře. Ivan IV jako reformátor zůstal zapomenut, stejně jako vítězství nad Tatary a územní expanze na Sibiř. Ani Pyotr Mamonov v titulní roli mě moc nepřesvědčil. Naopak Oleg Jankovskij v roli metropolity, nositele duchovních hodnot, byl vynikající. Film je pro mě zajímavý hlavně díky němu, jeho vztahu k carovi a mučednictví. On totiž nabízí humánní alternativu v atmosféře plné kruté despocie, paranoie a nelidské brutality. Díky této konfrontaci a dobovým reáliím má film atmosféru. Některé scény na mě zapůsobily opravdu silně. Třeba ta s „božím“ soudem, kdy car předhodí šlechtice medvědovi, načež se malá holčička rozeběhne s obrázkem Panny Marie do arény za křiku „Míšo, Míšo, nedělej to!“ Zvrácená krutost nechává vzpomenout některé nechvalně proslulé římské císaře. Moskva jako 3. Řím a car jako nástupce starověkých císařů. Autoři ale tímto svým pojetím vyobrazili Ivana IV spíš jako Nerona nebo Caligulu než jako Augusta nebo Trajána. Pravda bude asi někde mezi. 61%(8.8.2011)

  • Marek1991
    ****

    Ten kto nepozná históriu a nepozná povahy ľudí a najmä správanie ľudí v histórii by sa nemal suverénne k niečomu takémuto vyjadrovať a odsudzovať. Avšak nesúhlasím s názormi, že blázon a človek posadnutý zlom by nedokázal vládnuť roky. Vládcovia sú totiž ľudia a ak sa obklopia podobnými ľuďmi a dajú im moc a silu nad inými, ktorých navyše kŕmia propagandou a vytvárajú určitý obraz, ku ktorému dopomáhajú zvyky, povaha a mentalita ľudí, je možné všetko. Trochu ma mrzelo, že sa tu opisuje len koniec vlády tohto cára, vynechávajú sa také veci, ako že zabil svojho jediného syna, vynechávajú sa podstatné časti z jeho vládnutia, ale na druhej strane je to výstižný opis jeho vlády. Ukážka toho, ako viedol vojnu, kde ho okolité krajiny porážali, ako intrigoval, keď napríklad rozsudky boli dopredu dané a nechal ich vykonávať metropolitu s tým, že sa ľudia museli väčšinou priznať, už len keď boli podozriví a nespravodlivo obvinení, lebo inak, ak by nezomreli rýchlo, museli by trpieť mučením. Ukazuje sa tu akými posadnutými a zlými ľuďmi sa obklopil a akí boli mnohí naivní a cára mali za niečo viac, ako bola samotná viera a náboženskí predstavitelia. Tí často znášajú muky a neopustia svoju vieru, čo mi je sympatické. Film je rozčlenený do zaujímavých častí, má skvelú kameru a výborné obsadenie. Pri tomto filme som si uvedomil, aké je všetko pozemské zbytočné a dokonca aj moja láska ku Slovanstvu je neporovnateľne menšia, ako láska v dobro a v dobro samotné, čiže Boha. Je to pre mňa opäť mierne duchovný film, ktorí ukazuje, ako si vie človek prispôsobovať Bibliu a náboženské veci svojej povahe, svojím zámerom. Tu cár zo seba vlastne robí neomylného a koná úplne opačne, ako by mal a robí iné veci, než ku ktorým sa modlí. Napríklad spomína judášovu zradu veľmožom pri stole a pritom sám dáva metropolitovi judášovský bozk zrady a smrti. Prostredie filmu nie je nijak prikrášľované a je vykreslené tvrdo. Pri tomto filme som sa nenudil, naopak ma napĺňal určitým hnevom a bezmocnosťou nad správaním ľudí a tomu, ako si dokážeme takýchto ľudí vytvoriť a udržať si ich pri moci. Akí vieme byť hlúpi a zlí. Záverečné slová: "Kde je môj ľud?", pre mňa hovoria za všetko k vyvrcholeniu jeho života. Toto nemal byť akční film, ale je to historická dráma s určitým psychologickým a duchovným nádychom o zlom vládcovi a človeku, ktorí sa ho snažil zmeniť, no nepodarilo sa mu to. To, že to nie je klasický hollywoodsky klišé, pózerský, umelý a senzácie vytvárajúci komerčný snímok ešte neznamená, že nie je dobrý. Tu ide o psychologické vykreslenie a niečo okolo toho a tak isto ako aj film Kandahár, ktorý je založený na skutočnej udalosti a tam nejde, čo vymýšľať alebo film Návrat, ktorý dáva psychologicko až mystický pohľad na život nie sú zlé a na zahodenie. Sú iné a treba ich brať jednotlivo s pochopením určitých vecí, čo sa týka ľudskej duše, povahy, psychológie a histórie. Nečakajte, že Rusi budú kopírovať Hollywood, mne dokázali, že vedia točiť kvalitné filmy a to som ešte do hĺbky ani tú ruskú dušu podľa mňa nepochopil, aj keď jej z väčšej časti rozumiem.(23.5.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace