Kamataki
Režie:
Claude GagnonKamera:
Hideho UrataObsahy(1)
Po smrti svého otce ztratil dvaadvacetiletý Američan Ken důvod a především chuť žít. Jako by se mu v srdci rozprostřela prázdnota, kterou už nejde nijak zaplnit. A proto se také mladík rozhodne pro nejzoufalejší řešení situace - vrhá se z mostu s touhou zemřít. Pokus o sebevraždu ale nakonec jako zázrakem přežije. A Kenově matce začne být jasné, že jediným, kdo může jejímu synovi pomoci najít to, co ztratil, je poněkud záhadný strýc Takuma, mezinárodně proslulý japonský hrnčíř, žijící velmi excentrickým životem podle vlastních, neméně zvláštních pravidel. Vlastně je pravým opakem Kenova otce, ale právě to by nyní mohlo nejvíce prospět. A Takumova léčba mísící saké s uměním, mystičností, sexuálním napětím a tvrdou prací, je skutečně nevšední. Přesto ale v Kenovi vzbudí zvědavost. A posléze v něm opět zažehne plamen stejné intenzity, jako hoří v mistrových dřevem vytápěných pecích. Hlavní role v kanadsko - japonském dramatu Claudea Cagnona přináležejí Matthew Smileyovi a Tatsuyovi Fujimu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (4)
Zajímavé na tomto filmu mj. je, že keramické práce, které jsou zde vidět, jsou dílem Shiho Kanzakiho, velmí významného japonského keramika, skutečného mistra, jehož díla se podávají za tisíce dolarů . Film sám o sobě je ale, ač má všechno, co bych si od podobného filmu představoval, poměrně zdlouhavý a pomalý a hlavního hrdinu hraje poměrně nesympatický typ herce. To Tatsuya Fuji, to je radost se dívat. ()
Mohlo by to být naprosto dokoalé drama o rozdílech a blahodárném ovlivňováni západních a východních kultur, kdyby to nebylo tak k uzoufání pomalé. Formálně je zde všechno krásné a bezchybné, ale stačíte si odběhnout otevřít pošťačce, uvařit kafe, možná i zadřímknout - a pořád jste v obraze. ()
ocenenia : Montréal World Film Festival 2005 - nominácia na Grand Prix des Amériques, Najlepšia réžia, Cena FIPRESCI, Cena divákov, Cena ekumenickej poroty ◘◘◘◘ Mar del Plata Film Festival 2006 - nominácia na 1. cenu ()
CLAUDE GAGNON, KAMATAKI (2005) _____ Film životadárný jako rytmy bubnu, saké, sex a Akuma. _____ Může se to stát komukoli z nás. ... co drželo zaklesnuté v sobě, to se rozpadne, co bylo nejblíže, to odejde, světlo, co hořelo, zhasne - a pak se vkrade ta myšlenka: přestanu si namlouvat, že náhle nastalé sypko, prázdno a chlad tam uvnitř dokážu (znovu) obelstít, a odhodlám se ke skoku dolů, do rokle na jejímž dně není nic.... Dokonce i tehdy, budou-li při mě stát všichni andělé a pomohou mi se po dopadu zvednout, ulpí na mé tváři stín. Okolní svět se zahalí do mlžného oparu, ztratí barvy a přestane se mě dotýkat. Nemám chuť mu přitakat. A odporu nejsem schopen. Přebývám tak v zemi nikoho, uzavřu se v krajině ticha, jen ze rtů drmolím "nevím". V poetické řeči snímku Kamataki: V peci mého těla uhasl oheň. Znovu ho rozdmýchat, to chce... Kdo tohle ví? ... Rozevřít smysly? ... Trpělivost a spoustu práce? Někoho, kdo vám cestu z hlubin netečnosti - jakoby mezi řečí - ukáže, ale ani trochu neulehčí... _____ (Post Scriptum: Chlapec se stává dokonalým milencem, teprve je-li schopen se pomilovat s medvědicí...). ()
Reklama