Afghánci neflirtují
-
Afghanen flirten nicht
Dokumentární
Německo, 2004, 75 min
Obsah
-
Hrdinka snímku Suzana Lipovacová patřila mezi nejúspěšnější německé manažerky, než se rozhodla věnovat se humanitární činnosti. Po dvanácti letech práce v Bosně se v létě roku 2003 vydala do Afghánistánu zdecimovaného válkou. V hlavním městě Kábulu a v jeho nejbližším okolí se jí podaří zřídit několik středisek první pomoci. S finanční podporou německé vlády a soukromých dárců by ráda založila ambulanci také v odlehlé oblasti Daštak, kam se vojáci mírových sil či pracovníci humanitárních organizací dostanou jen zřídka. Toto území obývané lidmi z kmene Paštu je totiž považováno za velmi nebezpečné. Sami Paštunové jsou navíc k prokazatelně užitečnému projektu Lipovacové značně nedůvěřiví. Dokument Jochena Franka, oceněný na festivalu v německém Hofu, je bezprostředním a velmi autentickým záznamem komplikované práce humanitárních pracovníků v krizových oblastech světa. Zároveň je velmi osobním portrétem ženy, která vyměnila úspěšnou kariéru manažerky za pomoc obyvatelům země, o kterou se okolní svět zajímá od konce války stále méně. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
mcleod
Velmi povedený a zajímavý dokument popisující afghánskou společnost i fungování humanitárních organizací působících v Afghánistánu. Suzana Lipovac se vzdala pozice manažerky, tedy jak říká moderátor v úvodní diskuzi práce snů s tučným platem a s autem s řidičem :-) , a aby alespoň jednou v životě udělala něco dobrého, začala pomáhat Afgháncům skrze zdravotnickou humanitární činnost. Dokument tak popisuje tuto záslužnou činnost, její postřehy o afghánské společnosti a o krásách Afghánistánu. Ačkoli dokument možná ukázal i věci, které původně nebyly jeho záměrem. Rozpor kulturních tradic a nutnosti pomoci od Západu se koncentruje do vztahu mullů zvyklých na patriarchální organizaci společnosti a emancipovanou západní zdravotnicí. Tradice sem, tradice tam, když potřebují naši pomoc, musejí nám vyjít vstříc. Chvílemi mi ale přišlo, že se tato zdravotnice tak trochu chová jako slon v porcelánu. Navíc zřejmě přijela bez jakékoliv kulturní přípravy - ani nevěděla, co znamená inšalláh :-) .(22.11.2010)