Sbohem buď, lásko má

Dick Powell bohužel opravdu NENÍ Marlowe, protože jediný opravdový Marlowe je pro mě Bogart. Stejně tak osudovým ženám chybí krása a zajímavost, jakou u pořádného noiru očekávám. Na druhou stranu má Murder, My Sweet moc pěknou kameru, obzvlášť hra se stíny je vyloženě lahůdková (třeba když se písmena z nápisu na okně začnou promítat na Marloweovi). 70% (16.12.2007)

Výborné postavy, skvělá zápletka i naprosto strhující atmosféra. Tomuto filmu nechybí nic, co si pod pojmem film-noir představuji. Recept na zaručený úspěch? Téměř, pořád totiž pokulhává jedné oblasti - v obsazení. Jednotlivě, sami za sebe, jsou všichni herci výborní. Z Powella se svým ne-charizmatem a cynickým humorem jsem byl nadšný, stejný úspěch u mě slavila i jeho blond kolegyně a v neposlední řadě taky hromotluk Moose. Dohromady však mezi nimi něco nefunguje, jako by si každý hrál jen to své a zapomínal, že film má být výsledkem kolektivní práce. Přesto se ale jedná o film ve své době naposto výjimečný, kterému k dokonalosti chybí jenom malý kousek. (26.04.2010)

Čakal som zrejme viac,ako bolo v skutočnosti potrebné a dostalo sa mi zo všetkého asi len polovicu,čo som si myslel,že ohodnotím na maximum,lebo Noiry milujem,ale Dick Powell nie je herec,ktorý by vedel zahrať Marlowa na vyššej úrovni,vizuálna stránka je uspokojivá,ženské osadenstvo dostatočne vynahradí inak nezaujímavého Marlowa,ale tiež to nie je Bohviečo,alebo len Pán Boh vie,ako by to malo byť,aby som bol až tak spokojný... (18.12.2014)

Ja teda Bogarta za žiadneho ultimatívneho Marlowa nepovažujem, preto ma Powell nijako neurážal. Podobne knižná predloha od Chandlera patrí k tým horším marlowovkám. Jej filmové prevedenie je priamočiara noirovská zábava, je však pravda, že lepší casting by z toho vytiahol viac (hlavne femmes fatales) a problém je i v na Chandlera typickej zamotanej predlohe (metódou zlepím 3 poviedky do jedného románu), ale oproti filmovému The Big Sleep je Murder, My Sweet ešte prehľadná prechádzka ružovým sadom. (07.05.2020)

Relatívne komplikovaná a taktiež trochu tuctová zápletka asi nebude tým, čím dnes Murder, my sweet zaujme. Noirový vizuál je aj napriek jasne daným pravidlám spôsobu snímania akousi bezodnou studňou vizuálnych nápadov. V Murder sme svedkami zopár krásnych atmosferických záberov zložených z kombinácie svetla, tieňa a tmy a niekedy sa zmení charakter celej scény v jednej scéne iba vypnutím svetla. Tématicky ma film zaujal nie tým, že chladná femme fatale vládne mužom, ale práve vzájomnými genderovými vzťahmi. Muž nevie, ktorej žene veriť, je podozrievavý voči každej rovnako. Tá lepšia z nich podotkne, že preto nenávidí mužov. V hre je aj otázka vzťahu staršieho muža a mladej ženy a tolerancie nevery ako niečoho prirodzeného. K téme sa tak perfektne hodí aj dočasná Marlowova slepota. "Zrak" sa mu však vráti ešte pred odňatím obväzov okolo hlavy cez poškodené oči. (16.10.2015)