Hra o trůny

Největší televizní fenomén desátých let. Od nenápadné šeptandy zvěstující podívanou pro všechny milovníky fantasy, kterým přišel Pán Prstenů jako moc velká pohádka, přes sílící hype vítající každý nový díl jako smilování - až po osmou sezónu, před níž snad nemohli uniknout ani ti nejzavilejší odpůrci. Trůny byly všude a i po jejich poslední epizodě, která dle očekávání rozdělila diváky hned na několik táborů, rád přiznávám, že jejich sláva přišla zaslouženě. Propracovaný svět Západozemí mě upoutal od úvodní scény, od finále první sezóny jsem chtěl o sedmi královstvích vědět snad úplně všechno a i přes nejrůznější klopýtání mě tahle cesta fascinovala až do samého hořkosladkého konce. Stejně jako má svá slabá místa Martinova knižní předloha, má je logicky i adaptace. V ranných letech se drží knih křečovitě zuby nehty, sází na komornost a šetří s velkolepými momenty, později dává důraz na linky, které se v knihách dočkaly značného prostoru, ale nikdy k nim nedodá pointy a posléze je začne trochu necitlivě osekávat. V sedmé a osmé sérii, tedy v prostoru, kam se předloha ani po dlouhých letech čekání dosud nevydala (a podle mě se na tom vzhledem ke stoupající ješitnosti marnivého autora už nic nezmění), přeřazuje o tři rychlostní stupně nahoru a za jednu epizodu se stihne odehrát hned několik zvratů, na které bychom jindy čekali třeba několik let. Je mi ale až trochu k smíchu, jak je rozmazlená divácká veřejnost, v současnosti s nabídkou snad desítek nových počinů měsíčně, nespokojena takřka pokaždé. Ať se jede rozvláčně nebo unáhleně, pokaždé jsou slyšet záplavy reptalů, kterým ani jedna varianta nevoní. Ani mně sice dokonale nevyhovuje za každou cenu odvážná kulisa hlavních událostí, od začátku očividný důraz na možnosti divácké nepřístupnosti na HBO nebo kruté a náhlé osudy postav, jejichž motivace se důkladně rýsovaly mnoho let. Jenže tenhle svět mě ani o slušných pár let později nepřestal fascinovat a jeho seriálovou mutaci mám dokonce ještě raději než tu knižní. Není sice ani zpola tak propracovaná a na literatuře v samém závěru už téměř jen parazituje, ale na rozdíl od takové Hostiny pro vrány nebo Tance s draky u ní nemám pocit, že mě její autoři chtějí ve druhém (a chvílemi snad i v prvním) plánu jen škádlit lavinou vedlejších postav a donekonečna natahovaných linek (viz Dorne - prubířský to kámen obou verzí). A těch nezapomenutelných postav, které jsem si oblíbil a které se navždy staly součástí popkultury (u mě vítězí Daenerys, Missandei, Jon a Robb). Svět mocenských pletich, který čím dál vydatněji kořenily boje, lásky, sváry, draci, nemrtví a odhalení ze světů ledu i ohně mi sice nenabídl konec, který jsem si vysnil, dokonce ani jeho střídmou verzi, kterou jsem očekával. A na rozdíl od ostatních se těchto konců dokážu vzdát a přijmout ten, který mi Weiss s Benioffem nabídli, jakkoli i oni jsou lišky podšité a nedělám si iluze, že by se nám divákům s blížícím se koncem několikrát při psaní nevysmáli právě tím, jak očividný fan service střídají s podtrháváním veškerých očekávání. Každá sezóna měla spoustu nezapomenutelných momentů, střetů, setkání či zvratů, takže i přes nejedno rozčarování zůstávám i na samém konci na nejvyšším hodnocení. Valar Morghulis a na shledanou. (01.06.2019) (méně) (více)

A je to tady, můj doposud nejočekávanější seriál, který v rámci očekávanosti překonal i většinu očekávaných filmů a jehož trailery a upoutávky jsem viděl nesčetněkrát, je konečně tady. Jak to dopadlo? Herecká stránka skvělá (ale najdou se tu i mínusy - například Sansa, to její dětinské chování se působí vzhledem k jejímu vzhledu opravdu směšně a ta otázka Cersei pak taky - proto jediný opravdu špatný výběr herce, i když v ději a oholení nepůsobí příliš dobře ani Starkovic hoši), technicky brilantní, no pro moje puntičkářské já stále ne úplně dostačující, v některých scénách příliš digitální, či studiové, ale seriál je seriál, takže to odpouštím. Dějově pro většinu neznalců předlohy a možná i pro většinu znalců určitě výborné, atmosféra je tu perfektní, duch knihy skvěle zachován, no objevil se tu ten faktor, kterého jsem se bál a to je, že 10 dílů je pro knihu tak obsáhlou velmi málo. Z čehož vyplývá to (zase) pro mně hnusné zkracování scén, někdy působí scény doslova neukončeně a odsekle, a valí se to dopředu příliš rychle. Jestli někdo řekne, že ho to v některé části nudilo, nechápu ho. Mně by to nedokázalo nudit, spíše bych byl mnohem víc štastný, kdyby to mělo hodinu a půl (jako například Boardwalk empire - jak to, že seriál nesvázán nějak moc předlohou mohl mít 12 dílů s prvním trvajícím hodinu a půl, mohl stát taky mnohem víc, a Hra o trůny musí mít jen 10?) No, ale to je už jedno, stejně se to nezmění, a první díl naštěstí tu uspěchanost ke konci ztratil a přišly opravdu výborné a dějově velmi důležité momenty. Tak snad to dále bude pokračovat ještě mnohem lépe. Ať tak či tak, očekávání seriál splnil, a na poli seriálů se možná rodí další gigant. Žel, teď už je téměř jisté, že geniality knihy nedokáže dosáhnout a já teď přemýšlím, že jsem ji možná měl začít číst až po, ne před. Zatím 4, ale hodnotit plánuju až po takových prvních třech dílech, možná i později, podle toho, jestli to vydržím nebo ne. Po epizodě 3 zvedám na 5, a tak to už asi zůstane. O takovém fantasy jsem snil od Návratu Krále a to, že znám knihy, zážitek jen znásobuje. Něco bych si představoval jinak, něco bych přidal, něco ubral nebo změnil (Sansa!!!), ale to vše nic nezmění na tom, že seriálové zpracování velkolepého počátku ještě mnohem mnohem epičtější ságy G.R.R. Martina, jasného to nástupce Tolkiena pro 21. století, je téměř dokonalý triumf HBO. Soundtrack naprostá paráda a závěr stejně jako v knize vyrazil dech. Jestli by mi někdo tvrdil, že ví, jaké je to maximálně se těšit na pokračování, lhal by. To vím jen já. Připravte se, protože když se střetnou králové, třese se celá zem. STŘET KRÁLŮ (Hra o trůny sezona 2) - první díl slibný, v některých ohledech lepší než s01e01, v některých horší, ale držící standart - tedy blízko perfektu. Partie jsou rozehrány, karty rozdány a noví hráči připraveni. Stannis nakonec po mých obavách i bez bradky docela tvrdý, Melisandra úžasná, Davos sympatický jako v knize (i přes pokročilejší věk), Kraster nechutný. Nejlepší scéna dílu: Power is power a závěr, tam se dostavili zimomriavky a po trošku zkaženém závěru minulý rok, tentokrát v plné síle. Jo, málem bych zapomněl, Tyrion na tom má taky nemalý podíl, jeho nástup je parádní scéna taky. Druhý díl ovšem slabší, nemůžu si pomoct, ale tolik samoúčelného sexu jsem už dlouho neviděl, a scény v bordelu mně oficiálně přestávají bavit, hlavně když slouží pouze k ukojení zvrácených choutek producentů (či toho 13ti letého kluka :D) a mluví se tam úplně o ničem. Vypálit ho. Dále pak zklamala Aša (neboli Yara), představoval jsem si přece jenom mladší a víc sexy (v severském stylu). Tahle je ošklivá a herecké kvality ji nepomůžou. Tentokrát to ale mrzí hodně, protože v knihách ji mám oblíbenou. Ostatní věci ale fajn, Ostrovy jsou úžasné, Pyke mohutný a úctyhodný, Balon přesně takový, jakého jsem si ho představoval, tedy chčijící na zvyky zemských krys a dokonce i na svého syna, doslova plivající jed :) Roztomilý děda. Ale začínám mít pocit, že těch deset dílů je fakt málo, mám pocit, že scéna za scénou letí kupředu příliš rychle a už zde se objevily některé scény, u kterých jsem měl pocit, že byly hluboko v knize.. A změny - SPOILER Cože, tak tímhle si to producenti podělali úplně. Ty jejich eskapády jsem trpce snášel, ale když to ted použili na úkor děje a změnu charakteru, fakt nemám slov. Melisandra je má pěkné, to je fajn, ale kdybych měl neodolatelnou chut vidět její ňadra, podívám se třeba na ten film z 2SV.. Ze Stannise udělali muže ze zcela jinými hodnotami a jeho poskvrnili jeho čest a tvrdý smysl pro spravedlnost, který měl vybroušený více než Eddard. A kam to povede, fakt nevím. No a změna za Zdí nepotěšila taky, ale snad se vyřeší jen jako obyčejný cliffhanger (lákadlo na další díl) bez dalších důsledků. 3 díl - zase kvalitní, 4 - odpad, 5 - adaptace plná změn, ale uctivě, 6 - i přes návrat obludy Vanesy tentokrát ujde, 7 - ale jo, pomalé, ale je vidět, že se vrchol blíží, 8 - předdíl, 9 - Vrchol splnil vše, co měl, velkou měrou přispěl jak Martin, který ukázal, jaké losery HBO zaměstnává a i Marshall, jehož akce je tak velkolepá, jak jen za ty žebrácké prachy být mohla - a ten výbuch se zcela jistě dokáže rovnat hollywoodským velkofilmům, 10 - zakončení v rámci toho, co si HBO během sezony upeklo, žel, mnohé věci, u kterých se zdálo, že se je povede usměrnit do správného směru, jsou znovu mrštěny do strany a pak to tak vypadá (Theon scéna hrůza a děs). Suma sumárum 2. sezóny - jednou jsem měl chut těch 5 hvězd změnit na 4, jednou na 3. Prosím, at se to neopakuje.. (19.04.2011) (méně) (více)