Žena bez piana (festivalový název)
-
Mujer sin piano, La
-
Žena bez klavíra
(festivalový název) -
Woman Without Piano
Komedie / Drama
Španělsko, 2009, 94 min
Režie:
Javier RebolloHrají:
Carmen Machi, Pep Ricart, Jan BudařPlakáty
Obsah
-
Film je portrétom obyčajnej ženy v domácnosti menom Rosa. Zachytáva jej domácku, profesnú a erotickú všednosť na sklonku prvého desaťročia 21. storočia. Príbeh rámcuje 24 hodín z jej života a najviac priestoru dostáva kulisa nočného Madridu:
rozprávanie o tom, čo všetko sa stane počas jednej noci.
Na prvý pohľad film akoby reflektuje postupné odcudzenie „žienky domácej“, ale v skutočnosti rozpráva príbeh ženy na začiatku menopauzy, ženy bez priateľov a sociálneho zázemia. Dosiaľ žila len pre rodinu, nemyslí si, že je príťažlivá, neznáša svoje vlasy... a práve sa ocitla v neobvyklej situácii. Pretože v noci sa objaví zábavný, temný a absurdný nový svet...
Precízne vystavaný a zaujímavo koncipovaný komorný príbeh s jemným humorom, nie náhodou pripomínajúci smutné grotesky Akiho Kaurismäkiho. (Artfilm) -
Rosa žije obyčejným životem ženy v domácnosti. Den tráví starostí o byt a přípravou jídla pro manžela, který jezdí s taxíkem. Jak její dny plynou, zjevně trpí kromě neustálého zvonění v uších také prázdnotou svého bytí. Film je záznamem čtyřiadvaceti hodin života této ničím nevybočující ženy, která se s příchodem noci rozhodne svému nudnému osudu uniknout. Mění svou vizáž a vydává se poznávat noční život. Na místním autobusovém nádraží potkává mírně podivného Radka, polského imigranta. S ním pak Rosa prožije sled nečekaných událostí. Jemně komický a v pomalém rytmu natočený snímek vyniká specifickou atmosférou, těžící z důsledné práce s výjimečností obyčejné chvíle. Film je postaven na vnějškově střídmém výkonu představitelky hlavní role Carmen Machiové a důsledně statické kameře zdůrazňující chladné barevné tóny. (MFF Karlovy Vary) -
Kamera sleduje čtyřiadvacet hodin herečku Carmen Machi. Ta ztvárňuje ženu v domácnosti, žijící v Madridu počátku 21. století. Film zachycuje každý okamžik její běžné existence, od problémů v domácnosti až po problémy pracovní a sexuální. (Přemek)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
Rosomak
Skoro by se chtělo říct, že Jan Budař si vyhledává vágně napsané role, které závisí především na situační komice (kde může zužitkovat svůj talent pro vystižení trapnosti obyčejných okamžiků). Žena bez piána, ve které ztvárňuje vedlejší roli, totiž žádné širší souvislosti o minulosti a charakterech postav nepodává a krom občasných skečů tak vlastně nemá moc čím upoutat. Víme sice, že hlavní hrdinka je v krizi, utíká z domu, ale těžko se dozvíme jaké vnitřní pochody jí k takovému závažnému činu vlastně vedly a v čem by tedy mohl být ústřední konflikt/drama filmu.(8.7.2010)
-
bassator
45th KVIFF 2010 - HORIZONS - Horizonty (La mujer sin piano / WOMAN WITHOUT PIANO / Žena bez piana)(16.7.2011)
-
Toj
Zajímavý příklad filmu, který disponuje určitými prvky klasického artového filmu a snad i charakteristické znaky různých evropských tvůrců, ale divák tomu příliš nevěří.. Film jse velmi pomalý, pseudopoetický a vlastně vypovídá o určité vnitřní krizi a úniku z každodenosti.. A přitom to působí jako klišé... A člověk vidí jaku Budař říká datum, kdy naposledy jedl tento druh pokrmu a říká si: "to je TEN prvek, co do podobného filmu přece patří"... Dobrým film nedělá pouze tempo, téma vyprahlosti a komická postava cizince, který vyprahlost naplňuje. Je to i o něčem jiném.... Těžko lze popsat v čem je tento film špatný, zdá se být natočený podle nezávislácké šablony a chybí mu duše... snad se rozpadá a nic nového neříká, ničím nezaujme, nic nezpůsobí, jenom prostě existuje...(10.7.2010)
-
Philippa
Ta jedna hvězda za Carmen Machi. Jinak nic...ani Budař ne!(21.7.2010)
-
Morloth
Jasný důkaz toho, že svět literatury a filmu jsou si stejně blízko jako rosomák a žížala. Řada scén, rozepsaná do povídek, by měla kouzlo. Tady je to jen plytké nic o ničem ústící do nikam. Ale Budař mel pěknýho bíbra, tak aspoň to, no.(13.7.2010)
-
Domec
odpad!Pane boze jenom to ne. Natocit pulhodinovej zaber jak hlavni posava chodi po nocnim meste, kde se vubec nic nedeje neni umeni, ale ukazka neschopnosti rezisera vybudovat pribeh o nicem. Utrpeni, kde jedinej smich vychazel ze zoufalstvi. *MFF KV 45th*(12.7.2010)
-
rikitiki
Festivalové publikum je zvláštní, řekla bych víc natěšené, nažhavené a proto možná lépe přijímající nadělení, které se na ně hrne z filmového plátna. Stržena podobně naladěným publikem jsem se párkrát i zasmála, proto dávám nekritické tři hvězdičky. ____ Budař v roli polského opraváře je naprosto výstižně obsažený a líbila se mi i až dokumentární syrovost charakterů a situací. To je ale zároveň i velkou slabinou filmu, protože zobrazuje běžné a fádní situace, které by mohl zachytit dokument, a nic moc k nim nepřidává. Dlouhé záběry na noční procházku vysloveně hnusnými částmi Madridu byly k nepřežití. Kamera často zůstává vždy trochu za dějem, patrně tím chce naznačit neuchopitelnost jakéhokoliv příběhu v celku a zároveň množství dalších příběhů kolem nás, které nikdy neuvidíme celé. ___ Shrnuto: nedoporučuji jinak, než jen na festivalové přehlídky, kde jste rádi, když seženete volné místo. /28. 3. 2011/(28.3.2011)
-
decay
18. art film fest(26.6.2010)
-
Kroc
obávám se, že se to v mých filmových dějinách zapíše jako nejnudnější film. 95 minut je opravdu pro fajnšmekry, ale co bylo zvláštní, že dobré 1/3 lidí, to přišlo opravdu vtipný, ale prchající většina hned po prvním titulku mě přesvědčila, že sem nebyla jediná, který to přišlo divný.(7.7.2010)
-
Looka
odpad!0% totální blábol s tragickým Budařem... Vidím to asi tak, že seňor Rebollo dostal tučnou dotaci od EU na natočení pak toho půlku vrátil komisaři pro přidělování, druhou polovinu shrábnul a za měsíční úrok vyblil tuhle píčovinu.(7.7.2010)
-
Jevablo
odpad!Viděno ve Varech. Velký sál hotelu Pupp, slavnostní atmosféra, Budař, režisérka a vůbec kdekdo přítomen...a to bylo taky vše, co bylo zajímavé. Film postrádá jakékoli tempo, pokud na jednom záběru aktérka jde po chodníku, tak na dalším znovu jde po chodníku a teprve na třetím někam dojde. Jan Budař zhodnotil film takto: "je to o osamělé ženě v nočním Madridu, která potká polského dělníka a zažije něco úžasného." Pokud je to pravda, pravděpodobně v důsledku střihu byl ten "úžasný" moment nakonec z filmu vyškrtnut, nikde jsem jej nenašel. Film je o ničem v tom nejdrsnějším smyslu slova - děj v něm prostě není, hlavní postavy jsou nezajímavé (Budař má pouze rádobyvtipné poznámky) a na konci filmu všichni končí přesně tam, kde začali. Pokud se tento kousek objeví v české distribuci, pak si dovoluji důrazně varovat a doporučuji se filmu zdaleka vyhnout...(17.11.2010)