Já, padouch

Na Padoucha jsem vyrazil se svými ratolestmi a nutno přiznat, že se mé děti bavily o poznání víc než já. Emotivní část mého já dokonce požadovala nadělit filmu odpad. Vyčítat dětskému animáku infantilnost je pochopitelně nesmysl, ale musím podotknout, že Padouch jednoduše nemá rozměr rodinné podívané, která by každé věkové skupině nadělila rovným dílem. Problém není v tom, že by úplně absentovaly vtípky zaměřené na dospělé publikum, ale v tom, že tenhle snímek není dostatečně chytrý, propracovaný, a tak se v něm pokusy o dospělejší humor ztrácejí. V Padouchovi je znát právě probíhající hospodářská krize a nevraživost vůči jejím původcům. Filmoví padouši si na své zločinné plány chodí půjčovat do bank a bankéři se předhánějí, kterého padoucha a ďábelský plán podpoří. Superpadouch Gru si jde speciálním vchodem pro vyvolené půjčit do banky, která nese název zkrachovalé finanční instituce, co stála na počátku bankovní krize. Jenže tohle všechno se ztrácí v nekonfliktním sladkém světě plném růžových barev, srdíček, pitvoření a chichotání, žlutých diblíků nazývaných Mimoni a především obývaném třemi cukrkandlovými dívčími sirotečky, které účinně pacifikují Gruovu zlobu. Používají přitom podobných metod jako dětské filmové hvězdy z hollywoodských filmů 30. a 40. let minulého století při usmiřování rozhádaných rodičů. Já, padouch je hodně konvenční předvídatelný film narozdíl od úspěšných rodinných animáků nedávné minulosti, jako je Shrek, který chytře parodoval právě ty konvence a styl, který ve světě prosadil Disney a který Já, padouch reprezentuje. Celkový dojem: 40 % - s tím, že děti si mohou bez obav přihodit 2*. (27.10.2010)

Všemi opěvovaný "Já, padouch" jde úplně mimo mě. Zápletka se dvěma bad guys, z nichž jeden je vlastně hodný a druhý idiot, mě nijak zvlášť nenadchla, dojemné scény nedojímají a co se vtípků týče, některé sice byly povedené, ale nepamatuji si jediný. Nebýt Mimoňů, tak bych si ani nepamatovala, že jsem to už viděla. 3*. (25.12.2014)

Když u nějakého animáku taková spousta uživatelů nadává na přehnanou infantilnost, tipl bych si, že budu nadávat taky, ale ne. Despicable Me mi nijak přehnaně dětinské nepřišlo. Je to milé, je to zábavné. Častokrát až do takové míry, že jsem dostal menší záchvat smíchu. Hlavní hrdina je neskutečnej sympaťák, škoda jen, že se ke konci nechal trochu "zkazit". Kdyby ten film měl koule na to, aby jel celou dobu ve stylu té poměrně drsné první půlhodinky (Box of shame v děcáku - to je fakt dětinskej vtípek, uživatelé nespokojení...), bylo by to u mne dokonce za plnej počet. Vážně velice milé překvapení, sedlo mi to víc než letošní Drak a Toy Story. (09.12.2010)

Prave jsem se vratil z promitani v americkem Stroudsburgu a jsem naprosto nadsen. Celou dobu jsem se musel smat a na konci publikum tleskalo, coz se nestalo ani na konci Toy Story 3. Scenar je vynikajici, film je narvany akci a spoustou humoru, ktery ani jednou nesklouzl do trapnosti. Animace je taky vynakajici a Stave Carell ma naprosto uzasny akcent. I kdyby Despicable me natocil Pixar, patril by k jeho nejlepsim filmum. Pro me rozhodne jeden z nejlepsich filmu roku. Celkem mi pripomina Uzasnakovi, Despicable me je stejne uzasny ve vsech smerech. Ani minutu jsem nenudil. Malokdy se mi stane, ze by moje oblibena scena byl cely film, ale to je prave pripad tohoto filmu. Koncim se superlativy a tesim se, az to uvidim podruhy. (16.07.2010)

Já, padouch, si dovolím označit tento animák za jeden z těch vydařenějších. Vybalancované charaktery postav se nám starají o příběhovou stránku filmu a o tu zábavnou se dělí poněkud větší množství "vímjáčeho", třeba žluťásků. Nejvíce mi asi připomínali Wormse z počítačové hry, kdo zná, ví. Jinak jde o skvěle moralizující, dětsky infantilní a v neposlední řádě o nápadité dobrodružství. 75% (14.12.2010)