Auto*Mat

Kvalitní moorovinka, která jistou míru vlastní demagogie krotí nadhledem a sebeironií. Její tvrdohlavost a radikalismus není vůbec škodu, obzvlášť, když člověk zváží ukrutnou pokřivenost státního aparátu – populismus Pavla Béma a technokratické blábolení Mirka Topolánka atd. Pražská dopravní situace si podobnou konstruktivní provokaci zaslouží a pokud je vám bližší kolo než auto, bude se vám Auto*mat líbit. (17.09.2009)

Automatu jsem se záměrně vyhýbala v domnění, že jde o další agitku typu „nejezte zvířátka“, „poutejte se ke stromům“ a v neposlední řadě „ošklivé nadnárodní korporace šíří jedy, aby vydělaly na lécích“. Název i samotný film se sdružením úzce souvisí, protože vznikaly jeden z druhého, ale jeho snažení neglorifikuje. Dokonce tu nejde ani o debatu nad problematikou městské dopravy, protože od počátku je jasný postoj a nutná konfrontace, nebo aktivizaci nezodpovědných občanů, protože ti s Marečkem povětšinou souhlasí. Snímek rezignuje na objektivitu a z pohledu režiséra nahlíží na aktivismus samotný – co se stane, když vás něco štve a vy se rozhodnete v rámci zákonných mezích jednat. Rychlopalba e-mailů namířená na magistrát nefunguje od zavedení spamové ochrany, ale naštěstí existuje větší kalibr v podobě kamery. Je sympatické, že se dokument nechlubí jen skalpem Béma, ale ukáže i vlastní přešlapy – například zasahování části štábu do první demonstrace, která byla na jejich vkus málo konfliktní. (23.11.2012)

S Auto*Matem jsem se kdysi jako cyklista nedohodl na spolupráci a byl jsem na něj naštvaný. Jedné jejich cyklojízdy Prahou jsem se zúčastnil s večerním výborným koncertem Trabandu v Arše. Po 11 letech od natočení dokumentu mají zásluhu na vybudování některých cykloztezek. Po Praze se nyní na kole prakticky nedá jezdit, protože neuvěřitelně přibylo aut a agresivity mladých řidičů. Loni jsem to zkoušel opět dva měsíce. Na předměstí, kde bydlím je v postranních ulicích provoz jak dříve na hlavní třídě. Řidiči všude vozí i své děti. Výsledkem je u dětí obezita, respirační nemoci, alergie apod. Roztrhl se pytel s rakovinami. Byl jsem loni na kole v Berlíně a tam je to ráj pro cyklisty. Proto tam mnoho lidí jezdí na kole. V Česku se podařilo snížit emise síry , ale prudce vzrostly emise dusičňanů právě z aut. Nejvíce si cením cyklostezky pražských Vršovic kolem Bohemky a Botiče Nuslemi až k Vltavě. Tam začíná cyklostezka na Karlštejn a dál. V dokumentu mě pobavil chlápek, který propagoval navykání na pražské ovzduší dětí "přežijí ti nejsilnější". Přínos Auto*Matu vidím v osvětě, vyvíjení tlaku na politiky v čehož výsledky začal rozmach cyklistiky Pražáků mimo Prahu v přírodě. (10.11.2020)

Líbivý dokument, u kterého oceňuji po filmařské stránce spád, pestrost forem – archivní záběry s budovatelskými vizemi jsou konfrontovány se současnými plány, které znějí stejně budovatelsky; občas se mihne animace, častěji pak *; oživením jsou fotky – výborné porovnání zužování chodníku, rozšiřování parkovníku. Skvěle zapojeny mluvící hlavy, a na příkladu politiků Béma a Topolánka je vidět, jak jsou mimo. Samotné myšlenky aktivistického hnutí jsou místy až příliš radikální (vběhnutí do silnice, lepení samolepek…). Ale hlavní myšlenka “kdo seje silnici, sklidí auto“ je jasná. (10.12.2009)

Dokument jako svědectví o činu. Nejedná se po filmařské práci o nějaký zázrak, ale tato angažovanost propojená s filmem mi dokázala, že film samotný sice změní velké houby, a to i s octem, ale jako záznam změny, ve které je navíc režisér jedním z hybatelů, je úžasný. Škoda, že to připomíná boj s větrnými mlýny. Za odvahu, za nadšení a výdrž patří všem zúčastněným velký obdiv. (29.10.2009)