Nastala chyba při přehrávání videa.
  • viperblade
    ***

    I když to dobytek napsal prakticky za mě, nedá mi to a musím i já něco napsat. Tenhle dokument mě nezasáhl tak, jak by měl. A není to proto, že bych nebyl empatický, ale prostě proto, že jsem sledoval jednoduchou osobu, která neustále hledala výmluvy proto, aby mohla pokračovat v tom svém "jednoduchém, volném" světě, kde nemusí nic řešit. Osobu, která se bojí a schovává se před realitou. Nejlépe to vystihl ten její bývalý (který seděl ve vězení), když se ho ptali, proč vlastně bral - "je to celé o té sobeckosti, o tom, že si myslíte, že jste svobodní". A prakticky o tomhle je tento dokument. Dlouho, hodně dlouho jsem přemýšlel o hodnocení, protože jako dokument o škodlivosti drog (schválně si najděte Katčiny fotky z roku 1997-98 a nějaké novější) je to perfektní, ale jako dokument o lidské osobě, to se na mě nezlobte, to nestojí za nic. Takže musím volit průměrnou cestu. 50 %.(30.6.2011)

  • charlosina
    *****

    U sledování dokumentů si vždykcy říkám, jakou náturu jejich tvůrci musí asi mít: silnou. Hodně silnou. Zaznamenávají až neskutečné příběhy a nemohou do nich nijak zasáhnout, nijak je ovlivnit. Jen se na to dívat a obraz předávat ostatním. Helena Třeštíková patří mezi ně - kouká na třicetiletou Katku, která si do břicha, v němž roste nový tvor, píchá heroin a nekomentuje to. A já ji za ty časosběrné výjevy obdivuju. // Čtrnáct let ze života narkomanky Katky je vtěsnaných do 90 minut působivé podívané. Nedalo by se ani spočítat, kolik hektolitrů Katka vybrečela. Ale přitom nevyvolává soucit... Pláče sama nad sebou. Uvědomuje si, co MUSÍ udělat... ale taky si uvědomuje, že na to zkrátka nemá. Katka je ztracený případ (a je stále V pasti, jako tomu bylo před několika lety). Ale tento dokument ztraceným rozhodně není.(2.3.2010)

  • hellstruck
    ***

    Helena Třeštíková nám ukázala svět očima narkomana bez hollywoodského přikrášlení a makeupu. Dokument je to určitě zcela unikátní, autorku obdivuju za její odstup, ale musím říct, že se něco takového těžko hodnotí.. Katka mi lezla po celou dobu na nervy, lítost opravdu není na místě vzhledem k tomu, že se do takových sraček dostala jen a jen vlastním přičiněním. Neustále sledovat to, jak šla na detox, ale po pár dnech to vzdala, protože "to neustála" mě zkrátka nebavilo a to, že jsou drogy svinstvo co dokáží z mladého pohledného člověka udělat nechutnou odpornou socku, bych věděla i bez tohoto dokumentu. Jestli je tedy zbytečný nebo ne je dost sporné, protože takovým děckám, kteří si říkají jak je hustý brát drogy by to mohlo otevřít oči. Na druhou stranu v Katčině životě se nejspíš nic nezměnilo a já po shlédnutí taky nejsem o moc chytřejší. Jediná správná věc, co Katka udělala tak bylo, že se (asi) vzdala Terezky. Doufám,že ta nikdy nebude muset čelit tomu,kdo jsou její praví rodiče..Hodně depresivní náhled na realitu, oceňuji spíše zdrženlivost a vytrvalost autorky, než samotný obsah filmu...(26.7.2012)

  • xxmartinxx
    ****

    Celkem vyděračský dokument. Trochu moc využívá přibližování k obličeji za dramatické situace, občas záměrně zatřepe kamerou... ale námět je to tak silný a reálný, že jdou tyhle věci docela stranou.(6.1.2011)

  • Dragoni
    **

    Velký dokumentární počin hodný uznání, který je ovšem (pro mě) obsahově odporný a i když jsem se snažil najít soucit, vůbec je nelituji, takový lidé se mi hnusí a celkem obdivuji sociální pracovníky, kteří se smažkami pracují, na druhou stranu mají děti v Peru a Kolumbii odbyt heroinu a neumřou hlady. Dokument od stejné režisérky: René mi jako film i jako osobnost na hraně, byl alespoň trochu sympatický. Hodnocení: 40 % lepší 2*(29.4.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace