Katka

No to je úplná tragédie. co na tomhle každý vidí? Co to hodnocení? Co je na tom krásného? je to příšerné a zdrcující. Točit nějaký dokument o prašivé feťačce, která do toho spadla vlastní vinou. Bylo to její svobodné rozhodnutí a teď si hraje na chudinku a my se na to budeme všichni dívat a říkat si, tohle z člověka udělají drogy! Každý slušný člověk ví co drogy dokážou a přece je nebude brát. Mě osobně je fuk kolik je na světě feťáků a jestli to mají za pár a nebo ne. skončí v kanále, kam tak jako tak patří. Tenhle film je absolutní ubohost. Natočí někdo také film o poctivých pracujících lidech, kteří byli postiženi záplavami? A výdělek půjde na jejich konto? Natočí někdo film o poctivých pracujících lidech, kteří jsou ve státem nechtěně vytvořených ghettech terorizovány a okrádány právě takovými prašivci jako je tahleta Katka? O slušné občany se v této zemi nikdo nestará. Za to však se točí výstavní dokumenty o feťácích a cikánech a bůh ví o komsi ještě. Ukazuje se tam jak oni za to nemůžou a jak je důležité jim pomoct!!!! FUJ FUJ FUJ FUJ!!!!!!!!!!!!!! Až je mi z toho špatně!!! Jediné co tomu dokumentu schvaluji, je akorát to, že se na to někdo podívá a čumí s otevřenou hubou jak je to odporný. Lůzy a přenašeči smrtelných nemocí v dnešní společnosti je absolutní tragédie. To abych se bál pustit své děti ven. Protože nikdy nevíte, kde na vás vybafne nějaká ta Katka s virem HIV doprovázená nějakým smradlavým cikánem, který se ještě k tomu neumí ani slušně chovat. (23.10.2010)

Na volné trilogii, ve které se Helena Třeštíková vrací ke konkrétním "případům" (přiznejme si, že na ty filmy nechodíme kvůli těm osobám, o nichž pojednává, ale kvůli tomu, abychm viděli, jak "nevyzpytatelnost života překoná mnohé fikce" a abychom si potvrdili přednastavený názor), mi přijde nejpozoruhodnější práce s pojímáním času. Nejde o to, že všechny filmy jsou časosběrné dokumenty, které jsou sestřihem ohromného množství materiálu, kdy je nutné si domyslet elipsy a pozastavovat se nad neovlivňováním dokumentovaného "materiálu", ale že i přes svou časosběrnost ukazují vliv času na jedince. Zatímco Marcela dráždila svou pasivitou a ukazovala, že na některých jedincích se změna režimu výrazněji nepodepsala, když je samotné širší společensko-kulturně-politický kontext nezajímá, a René byl ukázkovým příkladem neschopnosti se adaptovat na změnu režimu a okolnosti o světě za mřížemi jsme se spolu s titulním představitelem dozvídali prostřednictvím médií (televize a knih), tak Katka nabízí vyloženě fyzický zážitek, který je dán tím, že sledujeme, jak se na nenapravitelné narkomance podepíše čas. Toto pozorování rozpadu je ale narušováno kýčařskými výjevy čvachtání se v potůčku (neuvěřitelně laciná symbolika), ve kterých čas jde dál, jenom hrdinka zůstává stále na místě, a výrazným zasahováním do osudů pozorovaného objektu (kdo že jí to zajistil tu doktorku?, kdo že jí platí za to, že se nechá dokumentovat?, kdo že to neukazuje souvislosti - shánění drogy, zajišťování peněz na ni nezákonnou činnosti?). Z ostatních hodnocení a komentářů jasně vyplývá, že jde o "zážitek". Otázkou je, jestli důležitost dokumentu spočívá pouze v tom, že je vhodný do škol jako nedidaktická pomůcka, nebo nás nutí přemýšlet, přehodnocovat názory a zaujmout nějaké stanovisko. Obávám se, že ne; jde - v lepším případě - o fascinaci z rozpadu, resp. - v tom horším - kýčovité dojímání se nad vlastní empatií. (27.02.2010)

Nehezký dokument o problematice, která mě osobně sice vůbec nic neříká, ani se mě přímo nedotýká, přesto uznávám, že tito lidé bohužel tady s námi na planetě žijí a vedou svůj každodenní, ve většině případů, zoufalý souboj se životem. Sebedestrukce Katky je zachycena naprosto přesvědčivě. Nemůžu říct že by se mě dokument líbil, spíše jsem rád, že jsem ho viděl. Roman Liška je veliká hvězda a hrozně mě mrzí, že třeba nehraje ve filmech :) 60% (05.10.2017)

Pred týždňom som videla Třeštíkovej Réného. Predvčerom Trainspotting 1 a 2 a dnes Katku. Som psychicky vyžmýkaná. A stále som nedostala jasné odpovede na otázky, prečo si niektorí ľudia dobrovoľne vyberajú tento smer cesty. Zlé zázemie, slabá povaha, nuda, absolútny nezáujem k životu a žiadna ochota prijať za seba zodpovednosť? No a pokiaľ do tohto blúdneho kruhu vstupuje aj nevinné dieťa, ktoré ani nedostane právo voľby narodiť sa do tohto sveta bez závislosti (ako v prípade Kateřiny) všetky "srandy" idú bokom a mám chuť zabíjať. Vtedy už strácam akúkoľvek snahu pre pochopenie situácie. (20.02.2017)

Z blata do blata. Odtiaľ do sračky & späť do kaluže, raz do fontány. A zase do bahna. Ozaj "krásny a podnetný" dokument. Časozber zmaru a deštrukcie. A dekonštrukcie. Poznámka: Žiaľ, málokto si trúfne na dokument o inej ceste užívateľov heroínu či pervitínu. O celoživotných feťákoch opiátov a chemických tvrdých drôg, ktorí okrem svojej najväčšej záľuby s prehľadom zvládajú prácu aj rodinu. Pretože také nesedí do spoločensky prijateľného konceptu. (06.02.2021)