Grotesque

Krvák je to fakt dobrý. Nie nadarmo sa hovorí, že Japonci boli cez vojnu najkrutejší v mučení. Veľa vojakov sa radšej rýchlo zastrelilo akoby riskovali japonské zajatie. Pôvodne som chcel dať štyri hviezdy, na plný počet to nemá, pretože je tu hrozne veľa nudných pasáží, ale koniec ma totálne sklamal. Ten urobil z filmu iba rozprávkovú, nereálnu frašku. Pochopil by som to v hororovej komédii, kde by sa to aj celkom hodilo (napríklad v Apokalypse v Hollywoodu je niečo podobné), ale tu to vyznelo veľmi trápne a pokazilo to celý film. (25.09.2013)

Áno, je to choromyselná sračka, ale tak skvelo natočená a tak barbarsky útočiaca na najzákladnejšie ľudské pudy až sa pre mňa stáva extrémne silným diváckym zážitkom a s tým geniálnym! neočakávaným záverom (rýdzo Japonský humor) sa viac než kedykoľvek inokedy dostáva na jazyk slovné spojenie Guilty pleasure ako býk. (30.03.2015)

Po prvním flashbacku jsem měl chuť film ukončit, protože něco tak debilního se často nevidí. Naštěstí jsem to neudělal a mohl si tak vychutnat takřka hodinovou nefalšovanou řezničinu. Vidět toho příliš není, ale když si zkusíte představit, že vám někdo hřebíky přibije varlata, tak už neexistuje mnoho více bolestivých kousků. Náš vrahounek je docela sympaťák s celoživotním traumatem, protože smrdí. Je kreativní a i když už jste přesvědčeni, že nic strašnějšího nedokáže již vymyslet, tak vás náhle překvapí. Navíc je zábavný a nejedna hláška mě dokázala rozesmát. Nejlepší byla hláška: ,,Je tam drát!" Konec filmu byl naprosto ujetý a zařadil bych ho do kategorie sci-fi. Nerad bych prozradil nejkouzelnější moment filmu, ale nemohu si pomoct, takže kdo to nechce číst, nechť si zacpe uši, ale já se prostě o kousací letící hlavu nemohl nepodělit. A málem bych zapomněl na moc pěkný hudební vkus vrahounka. Škoda toho vysoce amatérského nádechu. Takhle to budou jenom 3*. (16.07.2013)

Jedným slovom: psycho! A nech všetky americké horory typu Hostel idú do čerta, tomuto tu sa hovorí poriadna brutalita vo filme. Kôji Shiraishi opäť raz nesklamal, pomaly si u mňa buduje prestížne miesto v rebríčku najlepších ázijských hororových režisérov. Určite odporúčam aj jeho horor Noroi a Kuchisake Onna. (12.08.2009)

Co všechno je člověk ochoten podstoupit, aby zachránil toho druhého? Opravdu kvůli němu chcete zemřít? Ochutnat tu strašnou a nesnesitelnou bolest, která vás připraví o zdravý rozum? Stojí vám to všechno utrpení za to? Asijská kinematografie mě stále překvapuje, podle tohoto kousku asi nikdy překvapovat nepřestane. Říkám si, co všechno jsou filmaři schopni do svých filmových počinů nacpat. Tady do sedmdesáti minut nacpali zvrhlost a zvrácenost. Až mě bude zase chtít někdo k podobnému kousku přemluvit, tak se radši budu věnovat Glenlivetu. Ta mi alespoň navodí příjemnější pocity. (25.11.2009)