Vyprávěj

Po čtyřech dílech zatím nehodnotím. Jako výrazné plus vidím Svatopluka Skopala, který mi v roli dědečka velmi sedne... Co mě ale zaráží, je hudba a voice-over komentář, který více než připomíná Zoufalé manželky... *** Na rozdíl od drtivé většiny zde hodnotících jsem seriál zhlédl celý (hodnotit něco, co jsem neviděl je vážně pod mojí úroveň) a s určitým smutkem musím říci, že toto je skutečně to nejlepší, co nám současná seriálová tvorba může nabídnout. Žádný zázrak se nekonal a čekání na nového Dietla vyšlo naprázdno. Přesto se po 26 dílů dá seriál sledovat , byť s jistým přimhouřením oka - ostatně je to seriál velmi alibistický - vyprávěný pohledem dítěte - a již v úvodu to Vojta Kotek (vypravěč) divákovi (kdyby to náhodou nepochopil) řekne přímo: "nečekejte nějakou přesnou historii, jsou to jen moje vzpomínky, jako když listujete fotoalbem..." A nebylo to listování úplně marné (dokonce i na tu historii nakonec sem tam došlo). Hlavním pozitivem je stále Svatopluk Skopal, který však v dalších dílech byl upozaděn, takže jim nemohl dodat svůj nezaměnitelný šmrnc... (24.09.2009)

Neříkám, že je to špatný seriál, to rozhodně ne, některé díly (obzvlášť ze začátku) byly velmi podařené a vymazlené. Herecké obsazení na jedničku, potěší i dobové prvky, účesy, oblečení, interiér, mluva, myšlení... :-) Ale na rovinu, kdy se na to dívám dobrovolně? Když přijedu za našima na návštěvu na víkend a ti si ovladač hlídají pečlivěji než důchodci svůj chrup ve skleničce... Prostě není to tak, že bych se týden co týden těšila, až přijde nový díl.. (26.04.2013)

Nejsem přítel seriálů, tento mě výjimečně a trvale připoutal v pátek k TV. Tu dobu jsem také prožíval a jsem toho názoru, že seriál zobrazuje vcelku věrně problémy a radosti obyčejných lidí v době šedé totalitní moci, hektické době revoluční i hurá porevoluční. Vytvořeno s citem a bez dnes tolik oblíbené nadsázky pošpiňující jednu či druhou stranu. Prostě tak, jak jsem to cítil i já. Díky ČT1, díly si stále udržují objektivní pohled na tu kterou dobu s nadhledem. (21.01.2013)

Úsměvná vzpomínka na doby minulé je stylizovaná - jsou tu sladké písničky, pastelové tóny, přibarvené příhody a umně vybrané šoty Krátkého filmu Praha. 1) Ve skutečnosti sladký song zazněl v rozhlase tak jednou za den a nikdo netušil, kdy se tak stane. V rozhlase uplatňované pravidlo stanovilo, že třetina hudební produkce má být ze zemí socialistického tábora (to se vesměs nedalo poslouchat), další třetina česká produkce (to se dalo poslouchat jen občas) a jenom jednu třetinu tvořila (selektovaná) produkce z kapitalistické ciziny._____ Rovněž měkké pastelové barvy aby člověk pohledal. Snad jen bleděmodrý umakartový povrch ledničky či veselé vzory umělohmotných nenositelných svetříků z Kotvy rozháněly všudypřítomnou šeď našich životů._____ 2) Podobně jako Hřebejkovy Pelíšky i Vyprávěj je baladickou stylizovanou vzpomínkou. Paměť setřela hořkost i autenticitu života pod diktaturou proletariátu a zůstalo jen prázdné vzpomínání na dobu, kdy jsme byli mladí, život a lásky jsme měli před sebou a svět nám ležel u nohou._____ 3) Nemohu si pomoci: hlavní hrdina měl být menší ňouma._____ 4) Seriál je zajímavý, pokud zobrazuje období socialistické a krátce po převratu. Později se rozmělňuje a silně telenovatělí. (23.12.2017)

Jinak točeno než Zdivočelá země, ale je to výpověď doby o životě obyčejnějších lidí.Takhle si to já skoro vše pamatuji. Tedy narodil jsem se v 68, takže od toho 74 už mám vážně vzpomínky...Je pravda, že někdy až nepříjemné...Natočeno však skvěle. A to skutečně seroše v českém kabátu rozhodně nehledám...Všímejte si skvělých detailů zapadajících do určité doby... Shlédnuto až do konce.Poslední pátá série pokulhává za předešlými díly.Působí jako rychle dodělat a hotovo. (26.09.2012)