Režie:
Antonín MoskalykKamera:
Alois NožičkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Šulcová, Jiří Klem, Bedřich Prokoš, Dana Syslová, Jana Drbohlavová, Josef Kemr, Josef Langmiler, René Gabzdyl, Jan KuželkaObsahy(1)
Zchudlý kupec, který se z nouze rozhodl prodat vzácný obraz své zemřelé ženy, v noci zabloudí do pohádkového zámku, kde o svůj obraz přijde a je zaň bohatě obdarován oblečením a šperky pro své dvě marnivé dcery. Pro svou nejmladší, Krásku, pak sám utrhne růži. Je přistižen pánem zámku, hrozným netvorem, a ten si klade za podmínku, že se kupec buď vrátí, nebo některá z jeho dcer dobrovolně přijde jako oběť za otce. Kráska z lásky k otci přijde do zámku a netvor se nad ní ustrne a zamiluje se do ní. Jejím působením ztrácí svou zvířecí povahu. Kráska však touží po domově a tak ji zvíře propouští, ale zapřísahá ji, aby se vrátila. Doma Kráska vidí, jak dcery otce o všechno obírají, ale s domovem se nemůže rozloučit. Zatím netvor v zámku málem umírá touhou po Krásce. V poslední chvíli se Kráska vrací a její láska proměňuje netvora v krásného prince - snímá z něho prokletí. (Česká televize)
(více)Recenze (37)
Moskalykova televizní adaptace se hravě vyrovná té Herzově filmové. Na prvním místě je třeba vypíchnout hrubínovskou romantiku, kterou zachoval. Dokonce i strohá televizní dekorace nepůsobila tak chudě. Ostatně Zázvorka byl mistr a uměl divy. A vrcholem byla romantická hudba Luboše Fišera, kterému se Hapka bohužel nevyrovnal. Ostatně Fišer po letech vykradl sám sebe a hudbu použil i v cyklu loutkových kraťasů o Krakonošovi. ()
Tento film je adaptací stejné Hrubínovy divadelní hry jako Panna a netvor. Odtud plynou dialogy téměř totožné s Herzovou pozdější verzí. Ta je filmovější a divácky vděčnější, nabízí okázalou výpravu, více hororovosti včetně krve a samozřejmě Hapkovu hudbu. Naproti tomu Moskalyk zde při minimální výpravě se sází spíš na tajemno a křehkou intimitu vztahu mezi Krásou a zvířetem. Jestli má tato verze před Herzem nějakou výhodu, je to hlavní dvojice. Šulcová se mi v roli Krásky líbí více než Studénková a i Klem je tak nějak mužnější než Harapes, co si budeme namlouvat (i když Zahajského hlas má hodně do sebe). Poslední dobou mě nějak tyhle staré černobílé pohádky s minimální výpravou, ale kvalitními dialogy a skvělým hlasovým projevem, dost oslovují. ()
Nezaklouženě opomíjená televizní inscenace pohádky pro dospělé z pozdně černobílého období Československé televize na minimální ploše doslova vykouzluje přesvědčivý mýtus o temných i světlých stránkách našich duší a o tom, jak je nesnadné je i pro horoucí lásku napravit zlo, o které se nezasloužila. Soulad režie, scénáře i výkonů obou protagonistů je perfektní a zážitek - byť v takřka čtyřicetileté vzpomínce - úchvatný a nepomíjející. ()
Krásně poeticky tajemná verze dost staré vyprávěnky s hudbou, která není tak chytlavá, jako ta v Panně a netvorovi, zato má Krásku, která je bez debat hezká, což pro mě Panna a netvor nikdy tak úplně neměli. V obou verzích jsem měla stejný pocit z Netvora, tady mi byla příjemnější Kráska, sestry byly na odstřel tam i tady. Můj celkový dětský dojem byl u obou filmů prakticky totožný. Když jsem včera Krásku po letech viděla, měla jsem fakt hodně divné sny. ()
... tedy aspoň doufám, že je to tahle verze... televizní, a taky cosi s kremrolemi. ()
Kráska a zvíře je fenomén. Moskalykovo televizní provedení se může opřít o působivou vizuální i hudební kompozici, díky níž se legendární příběh o lásce a ošklivosti stává nesmrtelným odkazem opravdového filmařského kumštu. Čtyřiadvacetiletá Jana Šulcová nebyla snad nikdy krásnější, než právě tady. Uchvacující, neopakovatelné dílo. ()
Hudba Luboše Fišera a herecké výkony všech zúčastněných z této Moskalykovy inscenace Hrubínovy hry vytvářejí k Herzově verzi alternativu v pojetí, které zdůrazňuje poetiku, ale díky Fišerově invenci i mnohem větší dramatičnost než eklektický kýčař Hapka (autor hudby u Herze). Samozřejmě, že výtvarné limity tato inscenace má, proto o malý fous vítězí Herzův film, ale jist jsem si tím, že pojetí sester krásky ve výkonech (ironických semetrik) Drbohlavové a Syslové je téměř nepřekonatelné, ()
Moskalykovo zpracování krásné pohádky (v interpretaci Františka Hrubína) mě naprosto zklamalo. Od prvních scén nabitých nekontrolovanou hereckou i režijní hysterií i mdlobou (v nezvyklé mesalianci), nevidomými kamerovými záběry a plochou hudbou, snažících se pospolu ze všech sil navodit atmosféru, jsem minutu od minuty zakoušel stále silnější muka skvělého dramatického textu v breptavých ústech a levých rukou. Do každé scény mně vstupovaly záběry a zněly hlasy ze skvělé Herzovy adaptace. Snad nejhorší na tomto ztvárnění je zdání prostoty, které je však jen ctností z nouze omezených technických možností; těch se naopak snímek snaží využít v míře až neúnosné a vlastní děj neorganicky – a k nestvůrnu – přecpává hluchými a slepými obrazy. Vatou pak Hrubínovy dialogy mokvají jako zbůhdarma prolitá krev. A v neposlední řadě: písňové vstupy ještě zesilují ten falešný lyrismus a udusávají celou tu vyprahlost do bezcestna, zvráceného v závěru v nevěrohodný happyend. ()
Jeden z nejstarších pohádkových příběhů mě v tomto provedení okouzlil, Jana Šulcová tu dokonale naplňuje mou představu o křehké kráse a to se potom velice lehce uvěří, že láska umí zázraky... Téma netřeba snad ani zmiňovat, stále aktuální, ostatně František Hrubín už to vše nádherně napsal... ()
TV inscenácia, ktorá rozhodne robí dobré meno svojmu štýlu. Podobne, ako rok pred tým HRABĚ DRAKULA. Má to podobné črty, atmosféru a hlavne dobré herecké výkony. Neodpustím mu však akúsi skratkovitosť ( tým nechcem naznačiť, žeby som si želal troj hodinovú verziu ), s ktorej vyplýva určitá dramaturgická pošetilosť. V ten večer ( rozhodne to bolo večer ) roku 1971, museli byť diváci spokojní, ak nie aj nadšení. Ja som tam v ten večer nebol. Škoda. Pre mňa. ()
Hodně příjemné překvapení. Černobílá inscenace podle hry Františka Hrubína. Ta černobílost pomáhá při tvorbě pochmurně romantické nálady. Na pouhou inscenaci dost bohatá výprava. A mladá Jana Šulcová je opravdu krásná, navíc i herečka. ()
Od mého dětství - tohle je Kráska a Zvíře- atmosféra a všechno co dělá pohádku pohádkou. Doufám, že mě moje paměť neklame a je to takové jak si pamatuji. ()
Herzova verze i přes svoji hororovou atmosféru má tak nějak pohádkovější nádech. Moskalyk natočil spíše divadelní inscenaci s nadpřirozenými prvky. Z herců mě nikdo neoslovil, a tak si tedy myslím, že je tato adaptace zapomenutá právem. ()
Ne tak dobré jako Herzova verze s názvem Panna a netvor. Ten kostým zvířete působil až trochu komicky, určitě ne nijak hrozivě. Dobré je ale obsazení, to se povedlo. ()
Krásku a zvíře jsem naposledy viděl hodně dlouho, ale stále si to pamatuji a bylo to celkem koukatelné, ale nebyl to ani nějak převeliký zázrak. Prostě tak akorát na 50%. ()
Dá se...Délka záběrů zbytečně přeexponována ve stylu horečnatého snu... ()
Černobílý vizuál a Fišerova téměř hororová hudba vytváří v průběhu pomalu běžícího děje dokonale temnou a tísnivou atmosféru. Při pohledu na netvora si říkám "jak odporná tvář, všude krev, ale ten hlas je lidský." "Tomu se vskutku říká prokletí," dostávám hned pádnou odpověď. Není přitom pochyb, že tohle prokletí může zlomit jen bezpodmínečná láska. Láska krásky v podání vskutku půvabné ale i oddané Jany Šulcové má takovýto charakter a tak se můžeme dočkat i závěrečné scény s proměnou netvora v člověka, kterou umocňují téměř andělské tóny od mistra Fišera. "Krásko...Neříkej nic. Mlč," zní mi v uších a mě doslova dochází slova... ()
Jana Šulcová byla opravdová Kráska, atmosféra naprosto výborná a pohlcující, nejúžasnější ale byla hudba. Božská... ()
Temer hororova pohadka. ()
Zcela odlišné zpracování oproti pozdější verzi - studiová záležitost s důrazem na Hrubínův text, procítěné herecké výkony a "sexy hlas" Jiřího Klema. I úspornější, lyričtější pojetí má svou sílu...To, co je ale nadčasové, je téma hledání vnitřní krásy v každém z nás! ()
Související novinky
Zemřela Jana Šulcová
Ve věku 76 let opustila pozemské jeviště a plac jedna z nejoblíbenějších hereček 70. a 80. let Jana Šulcová. Už jako dítě navštěvovala Dismanův rozhlasový dětský sbor, účastnila se školních… (více)