poster

Sama v Africe

  • Francie

    White Material

  • Slovensko

    Sama v Afrike

    (festivalový název)

Drama / Válečný

Francie / Kamerun, 2009, 102 min

Režie:

Claire Denis

Scénář:

Claire Denis

Kamera:

Yves Cape

Hudba:

Tindersticks

Producenti:

Pascal Caucheteux

Střih:

Guy Lecorne

Kostýmy:

Judy Shrewsbury
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Marigold
    ****

    Nekompromisní, pronikavé, bezvýchodné, prosté sentimentu a dnes tolik módní humánnosti. Prudká a emocemi se třesoucí výpověď, která však diváka nikam netlačí.(24.8.2010)

  • Houdini

    Zlatý Lev - výběr(18.12.2009)

  • tahit
    **

    Osobně si myslím, že příběh předkládá více otázek jak odpovědí. A i když jde o silné téma, tak žel tohle kontroverzní vyprávění míchá scény s vysoce nepravděpodobnou logikou, děj jakési trpící hrdinky ohledně sklizně kávy je nečitelný a výsledek bez jednotícího prvku působí polovičatě. Dokonce se mi zdá, že těží z jiných a lepších podobných filmů na toto téma. Nevím, možná má co říct k tématu současné Afriky, ale žel de facto nemá žádný dovětek ani vysvětlení. Třeba, kdy a kde se odehrává, pramálo zdůvodňuje, kdo s kým a proti komu. Našlo by se pár scén, u nichž by slušelo vysoké hodnocení, ale film jako celek neobstál, alespoň u mne. Nicméně zůstává faktem, že chudoba a lokální války jsou největším problémem Afriky.(27.12.2011)

  • Disk
    ****

    Moje první setkání s touto režisérkou. Poctivá práce, dokumentární look (s tím souvisí výtečná kamera) a výborní herci, to je hlavní devízou White Material. Ústřední dvojice předvedla výborné výkony. Další skvělý zážitek z Karlových Varů.(10.7.2010)

  • FlyBoy
    ****

    Varacia voda bubloce, až nakoniec úplne vyvrie a je dosť možné že popáli. Áno, ostávam obarený tou všadeprítomnou živočíšnosťou, tým tvrdošijným vzdorom usadenej matky (Isabelle Huppert), psychickým prepnutím jej syna (Nicolas Duvauchelle), pridusenou charizmou povstalca Boxera (Isaach De Bankolé) a tá nezastaviteľná bezvýchodnosť (?), tvrdé… Predobré striedanie "handycamu" a statívu (pozorné priblíženie tamojších lokácií, rozruch, ticho, reč tvárí, reč zbraní), ktoré má za následok podvedomé preniknutie do tepajúceho, rasovo nepokojného prostredia. Okrem toho superiórne znejúce, synťákom vymaznané gitarové rify (a.k.a. "Dead man") spôsobujú, že celý tento vyhrotený a zamysleniahodný rozkol dostáva ešte iný-silnejší rozmer. Eklatantná je potom aj neústupná-náročná-nezbedná, ale zato nemonotónna a veľmi osobná narácia. Odprostená od doslovnosti/umelosti, plná nehumánnosti/ničomnosti. Začína tam, kde končí, nič nerozlišuje a samozrejme nezabúda na zašpicatený dovetok. "White material" má navrch už len tým ako nevypočítavo sa dorozumieva s divákom, nevydiera ho, neklame ho a cez jednu komornú (avšak ani trochu kľudnú) story o hrdej pestovateľke kávy zabŕda do jedného kolosálne rozboľaveného príbehu celého sveta. Nedocenené...(13.4.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace