Pan Bobr

K filmu jsem přistupoval s obavami. Nejen, že jsem se všude dočítal, o jaký jde propadák a jak se film po režijní stránce nepovedl, jak se Mel Gibson ztrapnil takovým návratem na plátno aj. Rozhodně nesouhlasím, jde o velmi povedené psychologické drama o depresi postiženém muži, který si nachází svou cestu, jak se vrátit alespoň částečně do "normálního" života. Film i přes všechny kritiky stojí hlavně na bezvadném Melu Gibsonovi, který opět dokazuje, jak vynikajícím je hercem. I když si ho lépe představíme v akčnějším snímku, tak ukázal, že i vážné drama mu nedělá problémy a naopak zde více ukázal svůj talent. Mimiky jeho tváře, intonační projev, přirozenost a až hmatatelné vcítění se do role, tak dokáže zahrát málo kdo. Trochu vzdálená mi tady přišla Jodie Foster, která jako žena Waltera Blacka není moc výrazná. Taková herečka by měla mít více místa na světle. Vzhledem k tomu, že režírovala, se dá její postava ve filmu pochopit. Ne, že by hrála málo, ale je vidět, že rozdělení sil do režírování a hraní pro ni byl oříšek. Jinak má film vše, co od takového druhu dramatu očekávám - dojemné scény, duchaplné dialogy, jemná hudba a pomalé písně. (17.08.2011)

Kristoverany, prisahámbohu, že si dám predsavzatie nepozerať filmy od Jodie Foster, pretože ak je niečo otravnejšie ako herečka Jodie Foster, potom už len herečka Jodie Foster. Nechápte ma zle, boli časy, kedy právom patrila medzi najuznávanejšie osobnosti Hollywoodu. Ostatne, kto videl Mlčanie jahniat, vie. Lenže potom sa niečo stalo. Ja neviem čo, ale zrejme šlo skôr o súbor viacerých udalostí v jej živote a kariére a od istej chvíle začala byť ako herečka neznesiteľná. A ako režisérka? No, ako režisérska sa mi nikdy nepáčila a extrémne ma nudila. Pozeranie Bobra pre mňa bolo utrpenie a ani Gibson to nezachránil. Páčil sa mi snáď len Yelchin s Jennifer Lawrence, pár scén bolo fajn a celé to malo dobrú atmosféru, ale inak bieda a tma, Jodie. (12.01.2017)

Ponuré drama, sledující neštastnou rodinu na úrovni jednotlivců v čele s depresemi zavaleným otcem, který svým stavem podkopává fungování celé rodiny, nepřináší příběh plný excentrických situací, ale přesto pokrývá celý film potřebou zjistit, jak se vše vyvine a kam se čí kroky budou dál ubírat. Dobře zvládnutá režie a obstojně fungující soužití s charaktery dělá z filmu i při absenci silnějšího sdělení nebo zapamatováníhodných okamžiků příjemný, mírně nadprůměrný počin. (04.02.2012)

Nebyl to příjemný film a už vůbec nešlo o komedii, při sledování filmu mi bylo spíš těžko, než že bych se smála a doopravdy bavila. Viděla jsem totiž smutné, k zamyšlení vedoucí, drama o normálním chlapíkovi (mohl by to klidně být váš soused), kterému z depresí zčistajasna jeblo a stal se z něj rádoby schizofrenik, na třičtvrtě člověk, na jednu ruku bobr. Nepříjemný film v tom příjemném slova smyslu. Aneb jak to řekl sám Walter? Lidé se rádi dívají na cizí neštěstí, utěšujíce se, že se to nestalo jim? Jo jo, ikdyž ho necituji doslovně, něco na tom bude. PS: Tak jsem si říkala, kolik asi lidí udělá na čsfd z bobra Bobra... No je jich dost, zase jste mě nezklamali XD. (16.11.2011)

Myšlenka velmi originální, ale pajdalo to na způsobu vyprávění až příliš se tlačilo na pilu a kdyby se nehal příběh plynout volněji vyzníval by silněji. Spojení Mela a Jodie na mě opět zafungovalo parádně. Oba považuju za špičkové, charismatické a sympatické herce a mají velký podíl na tom, že Pan Bobr se nakoenc prokousal ke třem hvězdám. (11.06.2012)