Dům hrůzy
Dom zły
The Dark House
Zlý dom
Režie:
Wojciech SmarzowskiKamera:
Krzysztof PtakHudba:
Mikołaj TrzaskaHrají:
Arkadiusz Jakubik, Marian Dziędziel, Kinga Preis, Eryk Lubos, Robert Więckiewicz, Bartłomiej Topa, Krzysztof Czeczot, Mariusz Jakus, Piotr Głowacki (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Existenciální koktejl, který namíchal režisér Wojciech Smarzowski ve filmu Dům hrůzy, je ještě hořčí než ten, který servíroval ve svém hraném debutu Svatba (Wesele) v roce 2004. Opět se ale jedná o ironický portrét polské společnosti. Film se odehrává ve dvou časových rovinách. V té první sledujeme Edwarda Środoně, jenž po smrti své manželky opouští pobřeží Baltu a stěhuje se za prací v JZD do zapadlého koutu Běščad. Po cestě narazí na dům manželů Dziabasových. Počáteční nedůvěra domácích se postupně ve jménu tradiční polské pohostinnosti mění v pijatiku, nesoucí se zprvu v přátelském duchu. Druhou rovinu tvoří vyšetřování hrůzné vraždy, která se onoho večera v domě Dziabasových odehrála. Hlavním podezřelým je Środoň. V průběhu vyšetřování se toho děje daleko víc. Do popředí se dostává poručík Mróz a zkorumpovaný prokurátor Tomala. Politické souvislosti filmu mohou zůstat pro českého diváka v některých místech skryty. Děj filmu začíná na konci roku 1978 na baltickém pobřeží, kde se v té době tvořilo politické hnutí Solidarita. Hlavní hrdina utíká do zapadákova nejen zapomenout na smrt své manželky, ale taky z politických důvodů. Nehodlá se politicky angažovat. Vyšetřování zločinu se naopak odehrává v roce 1982, v době výjimečného stavu. Ten je ve filmu symbolicky v duchu polské filmařské tradice znázorněn zasněženou krajinou. Pod závěji sněhu zůstává uvězněna také pravda, jež by měla být výsledkem šetření. Při něm by se totiž mohlo ukázat, že do případu jsou zapleteni straničtí představitelé. A tak na tom, co se v domě hrůzy opravdu stalo, nakonec skoro nikomu nezáleží. Na snímek musíme nahlížet rovněž jako na obraz polské společnosti těch let. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (101)
Toto v Hollywoode nepoznajú… :) a ani v Cannes by to zrejme nepochopili. Majstrovsky napísaný i sfilmovaný, extrémne kritický obraz spoločenského morálneho bahna v dobe komunistického mind-fuckingu. Od absurdného humoru, pri ktorom ostáva rozum stáť, az po absolútne znechutenie – aspoň pre diváka, ktorý pochádza z východného bloku a vie, že to všetko bola kedysi realita. Strohý televízny vizuál a psychologická komornosť látky evokujú divadelné rysy, ktoré režisér brilantne pretransformováva v sofistikovanú filmovú skladačku s dvoma rovinami rozprávania, a tie necháva v závere vyústiť v až karikaturisticky alarmujúce resumé. Áno, vážne dávam plné hodnotenie polskému, televízne vyzerajúcemu filmu plnému bezcharakterných, od začiatku do konca ožratých postáv. Režisér po nás ani nechce súcit s hlavnou postavou. Miesto toho všetko prevalcuje čiernym mrakom spoločenského hnusu a ešte ním nechá splodiť nový život. Masaker! ()
Když se svérázní účastnici Národního lovu sejdou u Studny, samohonka teče proudem, až se z toho starý Brůna začíná kymácet. A nebojte se, miláčkové, na sekeru taky dojde! ()
Pro mě je ten film především ukázkou polský povahy. Do jaké míry odpovídal tehdejší realitě si netroufám říct, ale působil na mě zatraceně realisticky. Pokud jde o příběh, tak ten tady trpí poměrně nepřhledným způsobem vyprávění, je tady znát, že scénář se psal tuším 12 let a občas jsem měl dojem, že scénarista něco napsal, rok si dal pauzu na chlast, pak se k tomu vrátil a začal psát jako ho v tu chvíli zrovna napadlo. Finálová fáze je natočená úplně jiným stylem než zbytek filmu, přišlo mě to, jak točený z nějaký obyčejný videokamery na druhou stranu to vypadalo velmi působivě a syrově. ()
Takový zvláštní existencialismus, kde se většinu filmu vlastně nic moc neděje. Pozorujete různé postavičky, které ve Vás mají evokovat to, že to je ryzí výběr z Polské charakteristiky lidského myšlení a k tomu se to odehrává v takovém tom typickém východním prostředí, které je skoupé na všechno, jen ne na vodku. Zajímavé to určitě je v rámci rozboru polské socialistické duše, horší už to je v rámci nějakého filmařského hlediska, kde máte co dělat, abyste film dokoukali a neopili se jen z toho, jak moc se ve filmu chlastá vodka. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,222,530║ ()
,,Chtěli mě zabít, tak jsem jim vzal.....“ Asi takhle – intelektuálský kritiky jdou mimo mě. Napíšu Vám, co jsem viděl. Viděl jsem Polsko jako zemi, kde samohonka tekla proudem a střízlivá byla (asi) jen lesní zvěř. Viděl jsem netradiční vyšetřování s politickým podtextem a krimi příběh, za kterej by se nestyděl ani starej Brůna. Příznivci mjr. Zemana a kalení z lahve ,,po malíček“ budou nadšeni stejně jako hledači skrytých souvislostí a morálního komunistickýho bahna. Jednoduše řečeno: DRSNÁ KRIMI Z TEMNÉ MINULOSTI! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Celkem chápu pojmy ,,Solidarita“, politický vězeň, samohonka. 2.) Miluji Helenku Vondráčkovou a písničku Malovaný džbánku. 3.) Jsem známý výrobce domácí pálenky a mám v obejváku motorku. 4.) Jsem velký příznivec starýho Brůny a jeho studny. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * P.S.: Ta 4* je za intelektuální zážitek a obdiv k polským tvůrcům!!!! ()
Morálne pľušťanie* zalievané zase len vodkou. Ovládaní aj ovládajúci v slučke chľastu, násilia, podvodov, nevery a donášania mocným. Tí nezaháľajú a následne roztáčajú ďalšie slučky vydierania a mocenského nátlaku. Brueghelovský obraz zimnej krajiny (ako trefne uvádza v komentári Iggy), plný potácajúcich sa postáv odnikiaľ nikam zakončuje drámu zmaru, z ktorého niet úniku. Poliaci mali v artových filmoch často sklon k zovšeobecneniu preexponovaného príbehu. Ak sa aj vyskytuje humor, je osobitý, podaný optikou vážnych, katolíckou vieroukou reznutých okuliarov. Cez ne sa premieľajú večné témy poľstva: velikášstvo, vodcovstvo aj zrada (jedinca i národa), poklesky (alkoholizmus, nevera), delenie (vzťahu, štátu). Často debatované vnímanie sa následne odráža sa v témach. Tu sa reflektuje éra štátneho socializmu, ako upatlaného, nepodareného a nenávideného systému (a zrejme i dneška). Jedinou nádejou bolo otupenie mozgu riadnym ťahom z fľašky Wódky Wyborowej. ........*) Pľušťanie = spisovné slovo pre český výraz "kocovina"; v slovníku slovenského jazyka je opísané ako smäd po (včerajšej) chlastačke. ()
Prvních patnáct minut jsem se rozkoukával a říkal si, že se to solidně rozjíždí. Další hodinu a půl jsem si přál, aby přišel konec. Ve finále jsem hlavně nechápal, proč je tenhle polský guláš u některých „mých“ uživatelů pětihvězdičkový. Je uvařený z ingrediencí, které mi vůbec nechutnali, které k sobě nesedí, které jsou hořké, a tak nějak mimo realitu. Kritický obraz společnosti v trochu jiném kabátě, syrový, nekompromisní a přiznejme si, nepřehledný, nicméně na někoho funguje. Já do té skupiny vůbec nepatřím, a to jsem s těmi třemi hvězdami ještě vlastně hodně vlídný. ()
Edward po smrti manželky cestuje po rodnom Poľsku. Jedného večera narazí na dom staršieho páru Diabasových. Spočiatku priateľské okolnosti vyústia k obvineniu spáchania z trojnásobnej vraždy. Podarí sa Edwardovi pred vyšetrovateľmi preukázať svoju nevinu? Alebo sa jedná o omnoho komplikovanejší prípad? Rád čítam komentáre iných užívateľov. Zaujíma ma ich názor na film, ktorý som práve dosledoval. Napriek tomu, že s POMOM súhlasím len zriedka kedy, a moje hodnotenie je odlišné, v prvých dvoch vetách trafil klinček po hlavičke. Bohužiaľ, ďalej sa už rozchádzame. Spočiatku jednoduchá zápletka sa po krátkom čase mení na excelentný "miš maš", z ktorého sa každý nevysomári ( to mi verte! ). Rozuzlenie nápadité a šokujúce. Ale čo tá nuda takmer tri štvrtiny snímku? Mám rád tieto komplikované filmy, ale akosi ma toto Smarzowského dielo nepohltilo natoľko, ako jeho "posledný" výtvor - Drogowka. ()
"Ok. chlapi, dáme si vodku! Pekne do rady podľa hodnosti..." Poliaci dokážu minimálne raz v roku zabodovať a toto je ono. Úvod výborný, no po príchode policajnej hliadky kvôli rekonštrukcii prípadu sa tempo na chvíľu zvoľní. Napadlo ma, či tým policajtom režisér nedáva zbytočne veľa priestoru, ale postupne to do seba začalo zapadať a malo to grády. Problémy divák zavetrí akonáhle si cudzí ľudia navzájom ukazujú svoje úspory...Hororom by som to tedy určite nenazval, ale hustá atmosféra tam je, hlavne keď sa hlavný hrdina Edward vráti spitý ako divá sviňa z "kadibudky", otvorí dvere a ...v tom momente je triezvy. Krvi, špiny i strachu si teda Edward i divák užije. Samotný záver je jednoducho geniálny, zrazu sa policajtom skvele hodil nôž, ktorým sa Edward kapitánovi vŕtal v zadku...Za ten záver, celý scenár, ale aj s ohľadom na to, že je tv film ! dávam piatu hviezdu a nečudoval by som sa keby Američania urobili remake. Aj s tou Helenou Vondráčkovou, ktorá tu zaznie. Prisahám bohu...100%. ()
Rozbité mozaiky, jejichž střípky je třeba postupně seskládat, mám rád, ale Temný dům mě nebavil. Těch důležitých motivů je zde spousta - peníze, hledání pravdy, vykreslení dobové společnosti, kde moc v rukou jedince je natolik velká, dokud ji nezlomí moc jedince výše postaveného, politické zájmy, zatáčka s děsivými autonehodami, zrcadlo nastavené polské nátuře. Tedy chlastalo se tu více jak v ruských filmech, bohužel také tu po vzoru Rusů bylo až moc scén, kdě ani dumájut. Osobně mám polské filmy rád, tenhle mi však nesedl i přes závěrečnou vše vysvětlující čtvrthodinku, která měla šmrnc. Po formální stránce výborné, herecké výkony velmi dobré...asi tak. Vydržet do oné poslední čtvrtiny mi dalo až příliš přemáhání se. ()
Rutinérsky natočená esenciálna sračka, ktorú som nedokázal pozerať dlhšie ako 40 minút. Smarzowski sa utápa v bahnistej estetike spoločenského dna, vyžíva sa v násilí, vulgarite a ostentatívnom "realistickom&ô obraze. Jeho "kultovosť" a významná pozícia ako režiséra v súčasnom poľskom filme je pre mňa smiešna a nepochopiteľná. Podľa početných prehlásení ide o jeden z najlepších moderných národných filmov. V tom prípade je mi jasné, prečo drtivá väčšina nestojí za nič. ()
Koncentrovaný hnus. Film naprosto mimo život (takhle Polsko nikdy nevypadalo, nejde o dva tři úchyly, debilně krutí jsou zde všichni od vrahů po policajty), ze všeho nejvíc je to snímek o duších scénáristy a režiséra. Nepřetržitý proud sprostoty, bezcitnosti a hlouposti. Trvá to jen sto pět minut jenom proto, že je už zřejmě nenapadly další surrealistické bláboly - samoúčelné a bez vnitřního důvodu. ()
Skvěle natočeno, naštěstí jsem absolutně nepochopila politické pozadí (třeba mi to někdy někdo vysvětlí) a celkem jsem se bavila hnusem z Běščadu. Zřejmě jsem čekala pompéznější pointu, tahle byla málo radikální vzhledem k průběhu filmu. ()
Masaker! ()
Poznámka: Nevydarená projekecia. Priebežné štyri hviezdy (pozrieť znovu) ()
Když jsme na letošním Febiofestu listovali v programu a vybírali, na který snímek zajít, spočinuly mé oči na podtitulu k tomuto snímku. Titulek hlásal: " Polské Fargo " . Něco takového jsem si přece nemohl nechat ujít..... . Ano, snímek se také odehrává v zimě na zasněžených pláních, ale samotný děj filmu je tentokráte zasazen ( kupodivu :o) do Polska. 70.- 80. léta, komunismus v plném proudu. Ženská postava je zde také těhotná, ale narozdíl od Farga se nejedná o hlavní postavu, ale mírně okrajovou. Dost ale srovnávání s Fargem, pár podobností by se jistě ještě našlo, ale oba filmy se ubírají vlastní cestou. Příběh temného domu se odehrává ve dvou časových rovinách. Prolíná se tu samotný zločin a následné vyšetřování na místě činu. Hlavní postavou je zde Edward Środoń, který jednoho deštivého večera vchází do místního stavení a tím se spouští série událostí, které mají fatální následky. Režisér Wojciech Smarzowski tu vypodobnil tehdejší východní Polsko v " celé své kráse " . Komunismus v " plném rozkvětu ", vodka tady teče takovým proudem, že i zapřísáhlý abstinent na ni musí dostat chuť, Čechoslovákům tu říkají Pepíci :o) a když z Tv spustila tehdy u nich hodně populární Helenka Vondráčková svůj šlágr Malovaný džbánku, celý sál propukl v hurónský smích ( včetně mě. :o) Nicméně nerad bych, aby tento můj komentář vyzněl, že snad tento snímek působí směšně, či se jedná o komedii. Taková slova rozhodně nejsou na místě. Jedná se o velice silné psychologické drama s detektivní zápletkou, vynikajícími hereckými výkony, syrovou všudypřítomnou kamerou a ten konec, to je jedním slovem NÁDHERA. Pokud je tento snímek odrazem současného polského filmu, tak musím konstatovat, že na tom není vůbec špatně ( ba právě zcela naopak ). Silné 4* ()
prívlastok "poľské fargo" je celkom výstižný. ()
Velice syrově pojatá bizarnost. Jako bonus mě potěšilo, že je režisér očividně fandou bří Zuckerů - je zajímavý a úsměvný sledovat, co se děje na pozadí scének. ()
Nutno uznat naprosto profesionální filmařinu, zvláštní živost, poutavost a přesvědčivou, až dokumentární realitu. Ale ten totálně depresivní obsah! Na rozdíl od POMA si nemyslím, že se tento kruh beznaděje a morálního marasmu týká jen komunistické totality. Člověk se svým sklonem k dobru (zde ovšem takové postavy chyběly) i ke zlu (zde takřka všechny postavy) zůstává stejný za každého režimu. Polské filmy mají vysokou úroveň, tento určitě po formální stránce také, ale celkově hodnotím jen za slabší tři, s ohledem na jeho obsahovou pokleslost a beznaděj. Může ovšem sloužit jako varování pro ty, co žijí v domnění, že lidé jsou dobří... ()