Koi suru nichiyobi watashi. Koishita

Vavča

Naprosto, ale naprosto parádní a masakrózní (převážně ruční, bez filtrů a s minimem nasvícení) kamera, využívající dokonale prostředí japonského maloměsta, vesnice u moře, žánrově se to pohybuje v (neo)realismu a civilním dramatu, Technicky výborné, celkem realistické a uvěřitelné, jenže, když mě to tak emocionálně minulo... Zkusím se na to podívat ještě někdy jindy, třeba jsem byl málo soustředěný, uvidíme. Maki je jako vždy pěkňoučká a pokaždé, když se na ni díváte, vkrádá se vám do srdce myšlenka, že nic jiného ke štěstí, než ji nepotřebujete... Ona přesahuje svým vzhledem pojem ginko ginko kawaii. Co se týče námětu , je to celkem prosté, středoškolačka chce strávit prázdniny (z důvodů, které uvidíte) někde, s někým,ale nic nejde, jak si naplánovala. Po dvou reprízách mohu říci, že tohle je jednak velmi lyrický a poetický film, který poklidně plyne, byť se tam dějou závažné věci. Při sledování na mě sedá jednak jakýsi pocit neurčité nostalgie a smutku, ovšem děj mě přikoval. Musíte být na film soustředění. Nemyslím, že tohle se dá pobrat najednou, budete nacházet nové detaily, kochat se, objevovat kouzlo tohoto snímku, jestli máte trpělivost...(18.4.2010)