Past na rosomáka

Tak nějak si představuju dobrý nezávislý film. Za málo peněz, hodně zábavy. Stačí mít dobrý nápad a z toho vytvořit slušný scénář a pak si vystačíte s minimálními náklady. Herce to chce neznámé nebo skoro neznámé, ale hlavně levné. Tohle všechno + hitovky z osmdesátých let a výborná/ný komedie/rodinný/drama/thriller (ČSFD má pravdu) je tu. Více takových filmů na ČT2. (23.06.2005)

Past na rosomáka jsem viděla už podruhé a i po tomto shlédnutí mám opět rozporuplný pocit. Nejen že ho nelze jednoduše někam zařadit (on by to možná mohl být jakový ten přechod mezi nezávislým filmem a bijákem, na stranu druhou působí dost televizně), ale on má i celkem originální a zajímavý děj, je občas zachycen v sítích černho humoru, thrileru, kriminálky, love-story a v neposlední řadě je i dobře odehraný (pro mě osobně naprosto neznámými herci). Ale možná právě pro ten mix více žánrů pořád váhám mezi *** / **** . Každopádně se znova někdy ráda podívám a třeba i dospěji k vyššímu hodnocení. (26.06.2005)

Působivý film z nezávislé produkce využívající skvěle divadelního minimalismu s kdysi nadějnou herečkou Robin Tunney, která ani svým výborným výkonem nepřesvědčila režiséry, aby jí v pozdějších letech dávaly další zajímavé role a nakonec zakotvila v seriálovém Mentalistovi v roli špičkové vyšetřovatelky, kde se jí daří. Tady ovšem zákon porušila a ocitla se v roli odsouzené dívky k domácímu vězení, která s detekčním zařízením na noze tráví dlouhé hodiny ve svém bytě. Pravidelně ji navštěvuje z počátku poměrně nesmlouvavý vyšetřovatel v podání Tima Blake Nelsona, aby jí nejen zkontroloval, jak se jí daří, ale hlavně, aby se do ní postupně zamiloval a z pekla čtyř stěn ji pomohl na svobodu. Film podle popisu nevypadá jako nějaký strhující snímek, ale má v sobě náboj, kdy těm dvěma v jejich lásce fandíte a přejete si, aby našli konečně svobodu ve svém nerovném vztahu. Film se pohybuje po žánrové ose komedie-drama-thriller přičemž to zvládá s přehledem a ani jeden z žánrů si vzájemně nepřekáží. Pro mě nečekaně fungující směska od nepříliš známého režiséra Finna Taylora natočená za pár babek, ale s o to větší silou, zasáhnout emoce diváka na pravém místě. Co zabránilo plnému počtu? Fešná Tunney by se do Nelsona nikdy nezamilovala, stačí se na něj podívat, ale předstírala to pěkně. 80% (10.06.2012)

Lehce nezávislé, lehce minimalistické, lehce přehlédnutelné Takových snímků je spousta a právě z takových kusů se nakonec klubou ta největší překvapení. Past na rosomáka je takový snímek. Režiséru Finnu Taylorovi stačil pro adaptaci jeho vlastního scénáře minimální prostor vyklizeného bytu a občas se kouknout na ulici. Zdánlivě nezáživný děj poposunuje kupředu díky technickým figlům, ke kterým patří práce s kamerou, nervózně pobrukující hudbou a nestálým zvukovým podkreslením. Drama, které pohltí, thriller, který napne a černá komedie, která zaručeně rozesměje. Žánrově Past na rosomáka nejde jednoznačně zařadit. Taylor hraje s divákem rafinovanou hru a nedává mu ani chvíli vydechnout tím, že si na něj chystá nečekané změny nejen žánrové působnosti snímku, ale i dějové kličky a proměny charakterových barev. Nijak extra super herečka Robin Tunney, snad z vděku za takovou roli, předvádí naprosto excelentní výkon. Strach, nehody a nebo jenom čistá láska. Odsuzujeme ji, nechápeme, ale vždycky fandíme. Malý filmeček, který mou pozornost upoutal čistou náhodou, se mi nakonec královsky za můj obětovaný čas odměnil. Ne, všechno co ČT 2 vysílá v nočních hodinách, musí být zaručeně intelektuálská žabožroutina. Tohle je stylovka, které by hlavní vysílací čas slušel mnohem více, ale s tím přichází dabing a jak známo, od toho raději ruce pryč. (20.06.2005)

Dala by som možno aj 3*, no väčšiu časť filmu mi pokazil prekombinovaný scenár, ktorý z hlavnej hrdinky Zoe urobil zbrklú kozu a snažil sa postaviť vtipnosť aj napínavosť príbehu na stúpajúcej frekvencii hlúpych náhod a Zoeiných chýb. V niektorých scénach som mala dojem, že aj potkan vie byť múdrejší ako ona, lebo nezožerie ružové guličky, po ktorých skapal jeho kamarát. Ak sa v niektorých chvíľach správa rozvážne, vzápätí kopí chybu na chybu a zo žiadnej sa nepoučí, kolíše medzi rozumným uvažovaním a nepremyslenou hyperaktivitou... Nakoniec je z toho nesúrodý guláš, ktorý svojou prítomnosťou zlepšuje iba melancholicko-romantický Tim Blake Nelson. (17.06.2005)