Režie:
Ludvík RážaScénář:
Miloš KratochvílKamera:
Milan DostálHudba:
Petr HapkaHrají:
Věra Galatíková, Luděk Munzar, Magdalena Reifová, Jakub Štěpán, Milena Dvorská, Jana Dítětová, Dana Batulková, Petr Čepek, Martin Zounar, Pavel Soukup, Simona Stašová, Oldřich Vízner, Jan Hartl (více)Obsahy(1)
Jeden krok vedle, jeden neuvážený čin – i to stačí k tomu, aby se zcela převrátil život v jedné rodině… Jarmila Honcová, obětavá matka na plný úvazek, se dopustí finančních machinací na pracovišti. Ne kvůli sobě, ale opičí láska k dětem ji přivedla k tomuto činu. Právě její dospívající děti pak nedovedou pochopit, že zrovna matka, jejich vzor slušnosti a poctivosti, která je učila bezpečně rozeznávat dobré od špatného, tak zklamala. Hledání pochopení a odpuštění bude velmi svízelné… Hlavní roli matky, které je ochotna pro své děti obětovat vše, i vlastní čest, nezapomenutelným způsobem ztvárnila Věra Galatíková. (Česká televize)
(více)Recenze (59)
Pozoruhodný psychologický pohľad na rodinné vzťahy, ktoré vedú k (v tej dobe rozšírenému) obvineniu z manka. Často sa končilo až väzením a spoločenskou hanbou. Věra Galatíková sa vžila do svojej role naozaj excelentne, inscenáciu posunula o dve priečky vyššie, verím tomu, že príbeh by sa dal nakrútiť ako zaujímavý seriál. Žiaľ platí to zväčša iba pre ňu, kratučko jej síce sekundovala S. Stašová, ktorá sa snáď "muklom" priamo narodila (viď. Přítelkyně z domu smutku). M. Reifová zahrala hysterku tiež verne, len neviem či to bol zámer. V scéne, keď sa S. Stašová chce rozdeliť s cigaretou s V. Galatíkovou (silnou fajčiarkou), ktorá jej odpovie excelentne prefajčeným hlasom "já nekouřím", som sa schuti zasmial :-). ()
Znamenitý výchovný film se zcela beznadějným koncem. Tak jak to Ráža umí. Hutná atmosféra a výkony herců vybičované až do krajnosti psychického sebeobětování. Především Reifová má famózní záchvaty a Galatíková svůj drsný rozklad osobnosti zvládá s bravurou snad až na hranici uvěřitelnosti. Za tohle Ráža určitě dostal cenu Antonína Zápotockého za boj proti rozkrádání socialistického majetku. ()
O tom, jak příležitost dělá zloděje. Jak člověk z lásky k rodině ve snaze po splnění banálních tužeb svých dětí zpronevěří peníze a zahodí tím vše, co léta budoval. A také o stavu socialistické justice, kdy obhájce přesvědčuje svého klienta, aby se přiznal, že je už stejně usvědčený. Ale hlavně skvělá Galatíková coby matka, a hysterka Magda Reifová coby dcera. Zajímavý film, i když už tak trochu z jiného světa....80% ()
Všechny doslova převálcovala Věra Galatíková svým civilním hereckým projevem. Byla to jedna z našich nejlepších hereček, to je bez debat. Zápletka je vcelku jednoduchá, za komančů byla zpronevěra těžký zločin, který se trestal tvrdým žalářem. Do nešťastné situace se tak dostala hlavní hrdinka této psychologické inscenace, která končí jejím uvězněním a příběh pokračuje v navazující televizní hře - Kdoví, kdy začne svítat. ()
Námět je to zajímavý i zahrané je to slušně.. Kdyby to skončilo opatrným happyendem s poučením, klidně bych to viděl na silnou trojhvězdu. Ale takhle je to v mých očích jen nebezpečná šmejdovina která má v lidech vyvolat strach a poslušnost. Ráža to hrotí a hrotí až do finiše za který by se nemusel stydět ani hysterik Aronofsky. Vůbec se nepočítá s tím, že to je první prohřešek do té doby spořádané matky a manželky. Celé se to řeší jako sedminásobná vražda. Rodina se otáčí zády, život zničený, budoucnost žádná-konec.. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (1)
- Díky obrovské vlně kladných reakcí diváků se autorský tým rozhodl napsat volné pokračování Kdoví, kdy začne svítat (1988). (sator)
Reklama