Mitte Ende August
Sometime in August
Režie:
Sebastian SchipperScénář:
Sebastian SchipperKamera:
Frank BlauHudba:
Vic ChesnuttObsahy(1)
Třicátníci Thomas a Hanna, stále zamilovaní jako první den, se rozhodnou koupit starý dům na venkově, kde chtějí společně strávit léto. Pro Hannu je ze všeho nejdůležitější být s Thomasem, ten ale nečekaně pozve svého bratra Friedricha, kdysi úspěšného architekta, kterého právě opustila žena s dítětem. Když krátce poté přijíždí na návštěvu ještě Hannina mladá kmotřenka, zavládne v chemii partnerských vztahů zmatek. Erotikou nabitý příběh milostného čtyřúhelníku tak nabírá spád…A láska Hanny a Thomase je uprostřed tajných objetí, kradmých polibků, tísně a zklamání vystavena těžké zkoušce.
Dvě ženy, dva muži, jeden dům a jedno léto: o tom vypráví film Sebastiana Schippera (Kámoš) Na sklonku srpna volně inspirovaný Goethovým románem Spřízněni volbou. „Vešel jsem do velké vily s názvem Spřízněni volbou a ukradl všechno, co se mi tam líbilo.“, říká o tom sám režisér. Výsledkem je příběh páru, který prožívá svou lásku jako nejkrásnější dar, ale také jako největší výzvu svého života. [Der Film 2009] (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
V rámci filmového klubu ČT2 jdou teď německé filmy. Osobně považuju současnou německou kinematografii za vysoce kvalitní a proto se snažím nevynechávat tyhle neznámé německé filmy, které bych jinak těžko mohl vidět. Zatím byly uvedeny dva a paradoxní je, že ač oba filmy jsou svým obsahem naprosto odlišný, útápí se ve stejným nedostatku. Reálnost příběhu. Já opravdu těžko, přetěžko můžu věřit tomu, že dva lidé co si čerstvě koupí nový dům, jsou zcela evidetně šťastný a zamilovaný začnou tahat do domu jednu návštěvu za druhou aniž by dům měli opravenej, ale budíž, dejme tomu že koupili dům před reknostrukcí a začali do něj tahat všechny svoje příbuzný i když v domě jsem neviděl jediný telefon, zřejmě se dorozumívali silou vůle. To že by zajeli do budky je taky blbost, protože ty návštěvy jeden druhýmu oznamovali když celou dobu vegetili ve svým novým polorozpadlým híizdečku, ale budiž. Ovšem co jsem nedal, že mladý pár působí naprosto zamilovaně - šťastně a rozhodí je jedna bráškova věta "stýská se mě po jejích očích" a najednou to pipině začne v mozku šrotovat a zeptá se toho svýho po čem by se mu stýskalo, kdyby se s ním rozešla a jelikož neřekne že po očích je zadělano na vztahový drama. No to je přece naprosto na hovno, kdyby tomu takhle skutečně bylo u holek, tak to budu radši žít s úžovkou než s holkou. Bych se klepal po každý když by přišel chlap aby neřekl jednu hezkou větu a já neměl narušenej vztah ? Bože přes takhle trapnej out nedokážu jít. Jinak myšlenka dobrá, herecký výkony taky, ale když už se všichni tak rochníme ve vztazích, tak ať to nevypadá jak nepovedená romance mezi Fifinkou a Myšpulínem. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $134,281║ ()
Tak nahoře v obsahu se píše, že : Erotikou nabitý příběh milostného čtyřúhelníku nabírá spád...... Tssss, ani omylem, s lupou v ruce abych hledala a nic z toho bych nenašla. Nevím, na sklonku srpna jsem si myslela, že Na sklonku srpna mě dostane do relativní pohody, ale to byl velký přešlap. Měli se rádi nebo se neměli rádi? Jejich muchlování by tomu zkraje napovídalo, ale nakonec jsem vnímala jen zmítající se čtyři osobnosti, kteří se jak duchové bez života pohybují v domě před rekonstrukcí a večerním koupáním v rybníku. Já nepochopila žádnou z těch postav, neviděla jsem do nich, vůbec jsem se neměla čeho pořádně chytnout. Kdyby mě Sebastian dovolil alespoň malinko mrknout do jejich mysli, tak bych mu byla nesmírně vděčná, protože potenciál tam byl dobrý, ale takhle sorry a já tudíž končím slovy z filmu: "Ahoj." ()
SEBASTIAN SCHIPPER, NA SKLONKU SRPNA (2009) _____ Současná německá kinematografie nepostrádá drive; Tykwerovi & spol. šlapou na paty mladí studenti i studentky. Mitte ende august je variace na Goethovo Spřízěni volbou, která pokrevně převíjí vztahy románové předlohy. Svěží, odlehčená, a přece dramatická. Namísto smrti, vyvržení a opětovné schvácení, neklidný puls vzájemného milostného sevření. _____ "Co máš na mě nejraději, co by ti chybělo, kdybych tu nebyla." Nevázaný, bezstarostný a právě tak i milující Thomas , kterého si nejspíš pro toho "věčně hravého kluka v něm" Hanna i vybrala, není poeta, bezradně hledá, a nenalézá, správnou odpověď. A tak mlčí, mysl mu naprázdno šrotuje, vůbec nic ho nenapadá. Trochu proti své vůli konečně vyhrkne, že: Nejraději má Hannu "celou", a také její "hebké vlasy". Hanna se od něho bezeslova odvrátí na svou půlku postele... Pocit, že, aniž by tušil čím to, řekl něco, co neměl, a že narozdíl od včerejška mu dnes Hanna rozhodně "po vůli" nebude, je pořádně hmatatelný... ___ Trochu mi tohle náhlé rozklížení do sebe zapleteného připomíná, v odlehčené podobě, Bergmanovy neúprosně přesné vztahové variace ve Scénách z manželského života, kdy se ještě dlouho před tím, než vypukne konflikt, začnou projevovat drobná, zatím sotva patrná nedorozumění, nesoulady, míjení se - vlasové praskliny, místa, ze kterých se vztah následně pod zesíleným pnutím rozerve... Zdá se, že Schipper dokáže (nejen) tyhle takřka podprahové pohyby na plátně přesvědčivě rozkrýt a delikátně s nimi zacházet... [napsáno před dvěma lety, tedy 11.ledna 2011, zeditováno] ()
Milan Peschel stvárnil postavu Thomasa, chuja, ktorému v živote snád' prejde všetko! Takýchto kokotkov akoby problémy obchádzali, ale na koniec budú vždy plakať... ()
Přesně ten důvod, proč tak rád sleduju německé filmy. I bez mnoha slov řeknou někdy úplně všechno. ()
Film mi pripadal dosť nedotiahnutý, i keď chvíľami bol zaujímavý. Neskutočne ma však rozčuľoval Thomas, pretože takého primitívneho, vyprázdneného, neschopného a lenivého zmrda človek hneď tak nevidí. A to bol aj dôvod, prečo bol pre mňa celý príbeh málo uveriteľný. Tá základná idea, vytiahnuť manželský pár na odľahlé miesto, pridať k nim ďalšiu dvojicu a sledovať, čo to spraví so vzťahmi je síce zaujímavá, ale nie som si istý, či sa ju podarilo naplniť. ()
DER FILM 2009 - FESTIVAL DEUTSCHSPRACHIGER FILME - Festival německy mluvených filmů - Mitte Ende August / Na sklonku srpna - 3. 10. 2009 - kino Světozor - Velký sál - Praha - 75% ()
Banální, vyprázdněné postavy, uniformní ve svých všedních strastech a slastech, si ospravedlňují svou existenční oprávněnost jen tím, že něco ničí. I rekonstrukci domu zahajují ničením a den za dnem, vystaveni nesnesitelné volnosti venkova, boří a rozkládají dál – své svazky, své osobnosti, své hodnoty. To vše je ve filmu zahaleno mlhovinou naturistického i civilního lyrismu, podbarvováno záběry na bezduché obličeje předstírající přemýšlení a konvenčním zpřítomňováním rádoby erotických prožitků: za maskami však není snad ani tříšť frází přežvýkaných nad prohýbajícími se stoly a milostně zde nezakouší nikdo nic. Pád do objetí je stejně navyklý jako kterékoliv jiné „životní“ gesto. Manekýni. ()
Nechápu asi německý drama-romantický film. Těžko jsem uvěřil, že Hanna je zamilovaná do Thomase, který uměl sice roztočit zábavu, ale působil dojmem, že je pro praktický život nepoužitelný. Jeho bratr Friedrich, který byl málomluvný, ale přitom jakoby "usiloval" o Hannu, protože neměl ještě vyřešen předchozí vztah. Myšlenkově si více rozuměl s Hannou. Pustil se do práce (na domě, lodi atd.) a tím si získával náklonost Hanny. Mladičká kmotřenka Augusta, hrála pohodovou nekonfliktní 18-letou slečnu, která si chce užívat léta. ()
Rodinné drama. Epizoda s nevěrou. Svědectví o naší době, kdy všichni mají partnerské vztahy nekvalitní a v troskách a šestatřicetiletá žena si vlastně dost pošetile představuje, že se usadí a založí rodinu. --- Civilní, realistické, jenže nevýznamné. Charaktery a dialogy postrádají hloubku, nezaujmou. ()
nemecka Kinematografia ma zaujima, a je to s nou osemetne - tentokrt to dopadlo dobre, to uznavam. Reziser Sebastian schipper /kamos 2006/ natocil vskutku dobry film. Nemam rad romanticke filmy aby bolo jasne, len hovorim - a budem to opakovat stale, ze prilisne pozeranie hororov lezie na mozog. Taka oddychovka, klud, pohoda, pivo, film ...... 77 % ()
Nejprve dlouhá sekvence beze slov... Z páru čiší láska a živočišnost až na střechu... Postupem času dojde na slova... K páru přibude hrdinův bratr a hrdinčina "nevlastní dcera"... a vše se začne komplikovat... všichni se hledají... všichni hledají své místo v životě... vřava slov i pocitů... A zase dva. Hádejte kteří... Film mě oslovil svou nevyumělkovaností. A jedna věta z něj mi zůstala v mysli - parafráze: je čas přestat stále hledat nové místo k žití, ale žít... je čas se rozhodnout... ()
"To je blbost! Nikdo nepije rád dobrý víno. Jde o to, abychom se měli tak dobře, že nám bude jedno, jaký víno pijeme." Moc pěknej, ač těžko uvěřitelnej (pro mě) snímek. Já mám pro tu němčinu zkrátka slabost. "Was ist das für einen Mangel an Poesie!?" ()
Ano, je to velmi reálné. Není to nudné, i když jde "jen" o 4 osudy a události pouze několika dní. Ale už je na mě filmů tohoto typu (mají se moc rádi, ale najednou mají problém, když se tam vyskytne někdo další) opravdu moc. Už se těším na nějaké opravdové nápady evropských tvůrců. ()
Němci mě opakovaně přesvědčují, že mají docela dobré filmy. Tento patří bezpochyby k nim. Vzájemné vztahy často zrcadlí ty naše, stejně tak hledání štěstí. Na začátku to byla idylka a těžká romantika ve dvou, kterou samozřejmě naruší návštěva dalších osob, byť jsou to osoby blízké. Tak to obyčejně bývá. Různost názorů, chvilkové poblouznění a rána s morální kocovinou. Hanna byla nad věcí, ale její manžel byl blbec na entou. To jeho brácha byl chlap s velkým CH - zvláštní, galantní a praktický a mladinká Auguste pěkná kráva. ()
Tak tedy, až na ten konec to bylo výborné! Dvojice se pustí do rekonstrukce domu, který koupili. Chtějí být jen spolu a užívat si jeden druhého. Ale pak přijede bratr chlápka a skoro dcera ženské a taky její rodiče a pohoda a romantika začíná mít trhliny. Interiéry a exteriéry jsou bezvadně vybrané, vizuálně se mi to líbilo moc, stejně jako nakupování v Bauhausu nebo OBI nebo kýho čerta, to mnozí známe, když se tvoří a zabydluje "hnízdečko." Skvělé dialogy a více než ty pohledy a gesta, které vyjádří ještě víc. Skvělé. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2008. ()
Zajímavý snímek, který si mě dostal svou reálností. Manželé, kteří jsou najednou vrhnuti do úplně nového prostředí na venkovské samotě, kde je čas o věcech a vztazích víc přemýšlet - bez teplé vody, světla a signálu. Do ne zas tak harmonické rekonstrukce "hnízdečka lásky" po dlouhém rozmýšlení pozvou Thomasova bratra, kterému se zhroutil svět. A ten se najednou ukáže být daleko dospělejším, schopnějším a v mnoha ohledech bližším Hanně, než její manžel. Zvlášť v konfrontaci s další nečekanou návštěvou - postpubertální Hanninou kmotřenkou, se kterou si zase porozumí Thomas. Spíš myšlenkový a citový propletenec, než erotický, ale o to víc zamotá hrdinům hlavy. Myslím, že jejich život i po odchodu návštěv už nebude stejný... Kdyby nic jiného, tak jsem konečně ve filmu viděl hezkou němku a líbili se mi závěrečné titulky. ()
Od začátku mi vadila nevěrohodnost situace. Nevím, jak se ti dva živili, když zejména Thomas nevypadal jako pracovitý muž, spíš jako ten, kdo se rád baví. ()