Nafukovací panna (festivalový název)
-
Kûki ningyô
-
Kuuki Ningyou
(Japonsko) -
Air Doll
Drama
Japonsko, 2009, 125 min
Režie:
Hirokazu KoreedaHrají:
Du-na Bae, Arata, Itsuji Itao, Jô Odagiri, Mari Hoshino, Susumu Terajima, Kimiko YoObsah
-
Lehce tragikomický příběh volně inspirovaný dle série populární japonské mangy od Yoshiie Gōda vypráví pozoruhodný příběh zdánlivě obyčejné nafukovací panny Nozomi (Bae Du-na) a jejího majitele Hidea. Nozomi se nečekaně v době nepřítomnosti svého majitele Hidea vydává na průzkum Tokia, kde se setkává nejen s prázdnotou světa okolo, ale záhy uvízne v sítích lásky s Juničim, místním zaměstnancem videopůjčovny, s jehož pomocí získá i svou první práci. Vše vypadá dokonale, ale jen do té chvíle, než v idylickém vztahu nastane pro Nozomi další nečekaný zlom.
Hlavním motivem filmu je téma osamělosti života ve městě v kontrastu s množstvím lidí a uspěchaným životním stylem a především otázka, co to znamená být člověkem? (MatthewR.)
Lehce tragikomický příběh volně inspirovaný dle série populární japonské mangy od Yoshiie Gōda vypráví pozoruhodný příběh zdánlivě obyčejné nafukovací panny Nozomi (Bae Du-na) a jejího majitele Hidea. Nozomi se nečekaně v době nepřítomnosti svého majitele Hidea vydává na průzkum Tokia, kde se setkává nejen s prázdnotou světa okolo, ale záhy uvízne v sítích lásky s Juničim, místním zaměstnancem videopůjčovny, s jehož pomocí získá i svou první práci. Vše vypadá dokonale, ale jen do té chvíle, než v idylickém vztahu nastane pro Nozomi další nečekaný zlom.Komentáře uživatelů k filmu (19)
-
Nathalie
Žádný pygmalionovský mýtus se nekoná, Air Doll je existenciální až do morku plastikových kostí. Japonsky zvrácená, civilizačně odcizená, smutně vtipná. 70%(27.3.2010)
-
Ketri
Nevím jestli je to náhoda, ale poslední dobou zpracovávají japonští tvůrci téma lidské samoty poměrně často. Tento film ukazuje mnoho podob tohoto stále se šířícího jevu. Po zhlédnutí mi až běhal mráz po zádech a bylo mi hodně smutno. Ještě, že bydlím sama !(4.8.2010)
-
Flego
Koncept pomalého rozprávania podporovaný pomalými jazdami kamerou je zjavný od prvých minút. Nečakajte žiadnu prechádzku ružovým sadom, jedná sa o silnú existenciálnu drámu, kde sa rozpitváva pocit osamelosti a nezdolná túžba po teple ľudského srdca. V tomto zmysle sú azda najsilnejšie scény so starcom.(2.10.2010)
-
stub
Sice jsem se pětihvězdičkově nebavil, zato ve mně zůstaly pětihvězdičkové pocity. Hluboká existenciální výpověď, která s odzbrojující přímostí klade ty nejjednoduší, ovšem zároveň nejpalčivější, otázky. Doona Bae je jako gumová panna dokonalá, jak zvládnutím pohybů, tak i mimiky. Vnímavý, chápavý divák si jistě bez větších potíží dokáže nalézt paralelu k jakémukoli (klidně sebefádnějšímu) životu, zejména v této odosobněné době, a jediný skutečný rozdíl mezi životem hlavní hrdinky a životem obyčejného (především velkoměstského) člověka, lze - slovy filmu - charakterizovat spalitelností, či nespalitelností zbylého odpadu. Scéna s nafukováním Junichiho je logickým vyústěním, byť souhlasím s Jansenem, že do dynamiky snímku tak úplně nezapadá (výsledný efekt je ale působivý a předpokládám, že i takto zamýšlený). Výtku, že vedlejší příběhy nedostaly dostatečný prostor, nepovažuji za opodstatněnou - pro film nejsou vůbec důležité a slouží především pro lepší orientaci diváka při přenosu zkušenosti a principů (vlastně by se dalo říci, že jsou ve filmu obsaženy spíše pro ty méně chápavé).. Hudba od World`s End Girlfriend je skvělá, na chvíli se dějem mihne 65-tiletá Junko Fuji a poslední záběr (nádhernou kameru jako takovou netřeba zdůrazňovat) by mohl fungovat jako samostatný obraz. Pomalé a intenzivní...(27.5.2010)
-
Martinibaby
Dechberoucí, čemu všemu se dá vdechnout život a co všechno dechem bohužel oživit nelze. Mít srdce je srdcervoucí.. Aneb svět trochu jinýma očima.(10.4.2012)
-
Jansen
Velké zklamání. Absolutně nevyužitý potenciál pojící se s námětem filmu. Tvůrci vsadili na melancholicky pomalý koncept vyrovnávání se s nabytou lidskostí. Ovšem vůbec tuto roli nezvládají. Film je to tak spíš rozvláčně nudný než melancholicky expresivní. Scéna “nedokázala jsem nafouknout Juničiho“, kdy se hrdinka opět snaží vdechnout život svému příteli, potom co ho probodla a znovu zalepila, v domnění, že je stejný („uvnitř prázdný“) jako ona, působí úplně jako z jiného filmu. Tady se dostává na povrch japonsky zvrácený nadhled, který, přiznám se, jsem od filmu očekával. V kontextu pojetí filmu tahle scéna ale působí veskrze nehodícím se dojmem i přesto, že narativní vývoj tuhle situaci do určité míry a s notnou dávkou fantazie implikuje. Další věc, kterou nemůžu pochopit, je dlouhá stopáž. Ke konci je film nesmyslně natahovaný. Za každou zatmívačkou už je cítit konec, ale tvůrci ještě přesto přidají dalších pár minut, které už by se lépe vjímaly v bonusových materiálech na DVD. Nevím, přijde mi to jako velmi rozpačité přešlapování nad výborným nápadem. [FEBIOFEST 2010](28.3.2010)
-
hunty
Problémem bylo možná moje vysoké očekávání, na tento film jsem se těšil alespoň půl roku, takže jsem chtěl něco nadpozemského. Nakonec jsem zasedl v kině a dostal výborný film, jen mu něco chybělo. WaraiOtoko to pěkně popsal, to jemné oťuknutí vedlejších příběhů nebylo dostačující, byly totiž moc zajímavé na to, aby byly přehlížené. Vše vyrovnávala jako vždy dokonalá Doo-na a s originalitou a provedením nápadu jsem byl nadmíru spokojen. World's End Girlfriend tam zakomponoval i pár skladeb ze starších alb, jinak vše složil přímo pro film, ale myslím, že se mohl víc vydovádět, ale zase jeho hudba podtrhávala tu jemnost a nevinnost.(28.3.2010)
-
WaraiOtoko
Film o prázdné nafukovací panně a prázdnotě v našich životech a srdcích. Po předchozích filmech od Koreedy jsem se těšil a věděl, jak dobře dokáže reflektovat mezilidské vztahy v Aruitemo aruitemo osamělost v Dare mo širanai a sebezpytování životů ve Wandafuru raifu. Bohužel mi ale tento film zatím přišel jako jeho nejpovrchnější, přestože se s úspěchem vyvaroval předvídatelnosti a klišé moderních lovestory, bohužel ale za cenu nejasných motivů a konání hlavních postav. Mrzelo mě, jak málo se dalo vedlejším příběhům, které mě zaujali možná ze všeho nejvíce (hikikomori, přestárlá úřednice...). Stačilo je trochu lépe propojit s hlavním dějem a opodstatnit jejich význam; hned by se na to koukalo lépe. Byl jsem také zvědavý na hudbu od World's End Girlfriend... tentokrát se nepustil do výraznějšího experimentování a tak se filmem nesou melancholické melodie s jedním výraznějším motivem. Musím také pochválit Bae Du-na, která nafukovací pannu ztvárnila velice uvěřitelně.(26.3.2010)
-
Ceres
Ano, mám z toho skoro úplně stejné pocity jako uživatel Jansen, i když zase bych neřekl, že to je velké zklamání, film je i tak velmi slušný a zaslouží si dobré hodnocení, už jen kvůli krásné scéně s dědečkem sedícího na lavičče :-). Za mě 68%(24.4.2010)
-
DavidS.
Opět jsem sám sebe ujistil, že japonský rozvláčný styl vyprávění s absencí jakékoliv dynamiky mi opravdu nesedí...Na povrchu splněný mokrý sen pro příznivce mangy, oblečků a teen kukadel...Uvnitř odtažitý existenciální příběh o samotě, hledání lidskosti a vlastní identity...Někdy jen samotný nápad a něco melancholie nestačí...Když už obživlou "Figurínu", tak raději starší ročník z roku 1987 s romancí a popovou naivitou :)(31.1.2011)
-
Lacike
Zaujimava sonda do zivota Japoncov, ktora sa venuje teme ich osamelosti v sucasnom modernom svete. Keby sa film venoval postave majitela nafukovacej panny, alebo aj ktorejkovek z dalsich vedlajsich ludskych postav, tak by ma zaujal ovela viac a hlavnu myslienku filmu by sprostredkoval rovnako dobre. Sledovat to cez osud nejakej nafukovacej panny ma vobec nebavilo pretoze som sa nevedel do vcítiť a to napriek tomu, ze ju hra moja oblubenkyna Du-na Bae, ktora sa neraz vo filme odhali. Ale chapem, kedze je to podla existujucej manga predlohy, tak to muselo byt o nej. Lenze na mna to posobilo az prilis infantilne japonsky.(7.5.2012)
-
Mouzon
V některých momentech to vypadá skoro jako japonská obdoba MAGNOLIE. Hodně prázdných lidí na jednom místě, těžká existenciální depka, čistá duše a absolutní krása protagonistky, kontrastující s pošpiňujícím předurčením nafukovací panny. To vše je ale zabaleno v "asijském" vyprávěcím modu, který nemá potřebu někam spěchat a tak nás namísto otázek typu "jak to asi dopadne" vede poněkud odlišnou cestou. Jedná se o velice smutnou (mimo jiné i proto, že aktuální) výpověď o stavu naší doby. Patetické, což? Ale je to tak - NAFUKOVACÍ PANNA je nanejvýš teskné anti-vyprávění. Subjektivně to nebyly dvě hodiny ani omylem, je to velmi pomalý snímek - na druhou stranu, když se na to dívám zpětně, tak ačkoliv jsem chvílemi ztrácel nit, chtěl bych ocenit unikátní schopnost tohoto filmu, spočívající v navození atmosféry, která vnímání plynutí času zhusta uvádí do velmi zvláštní dimenze. V této dimenzi tok času stojí a snímek pouze sděluje myšlenky či imprese, aniž by potřeboval dějově nějak tlačit na pilu (a nepotřebuje to ani divák). A závěrečné významové propojení scény s dívkou, která se celou dobu ve své samotě mučí kvanty jídla, a úplně posledního záběru? Jeden z nejsilnějších zážitků, který mi film za poslední dobu poskytl. Skutečně - krása!(26.11.2010)
-
IdaHutt
Překvapivě inteligentní film, jenž díky pointě zdvojnásobil svou hodnotu a od pouhého podobenství o vztahu mužů k ženám vyšvihl se až na úroveň symbolu. Jeden ze snímků, který je nejenom vhodné, ale dokonce nutné vidět dvakrát.(12.1.2011)
-
XR
Tak toto život nevymyslí. Skutočne originálny príbeh založený na bežnom živote ľudí. Veľmi príjemná hudba a Du-na Ba.(5.1.2011)
-
VanTom
Na pohled a poslech nádherný film, jenom je dost problém poznat, co jím chtěl básník říci. Vypráví o osamělosti, odcizení, o nutnosti mít (otevřené) srdce, ale kdyby o tom hlavní postava svým vnitřním hlasem občas nemluvila, z filmu to nijak nevyplývá. Jednotlivé scény jsou občas zábavné, občas smutné, ale ve větším celku jaksi bez pointy. Nafukovací panna ožije, začne pracovat ve videopůjčovně, zamiluje se a celé to dosti bizarně skončí. Snímek stejně prázdný jako jeho hlavní hrdinka.(13.1.2012)
-
sestrad
Je to teda fakt japonskej bizár.(6.9.2010)
-
PetrN.
poetický snímek vymykající se žánrovým nálepkám a vyprávějící absurdní, překvapivě končící příběh s bravurně zahranou a navýsost originální hlavní hrdinkou, který nevážnou formou pojednává o některých docela vážných nešvarech současné společnosti(17.12.2010)
-
MyrnaAlec
Jako u každého japonského kousku zvláštní a kouzelně úchylné. Hlavní postava bloumá Tokiem a pozoruje lidské hemžení. Když ji její "pán" použije v souladu s jejím účelem, řekne si : jsem jenom nafukovací panna - zcela v souladu s mentalitou spousty žen). Ovšem i ona chce "něco víc". A má i štěstí, odchází od původního majitele ke kolegovi z práce, který ji vozí na motocyklu a je fascinován vypouštěním vzduchu. Tato libůstka se však obrátí proti němu, když nafukovačka vezme k ruce nůžky...celkový dojem byl smutná melancholie, na skládce skončíme nakonec všichni. Přečtěte si cokoli od Murakamiho.(15.4.2010)
-
Simononer77
A zase jeden film o člověku, který se snaží pochopit společnost, protože sem nepatří a zná jen tu zkaženou stránku. Ale je to japonské. A hezké.(19.8.2011)
